Cílem našeho výzkumu bylo na základě excerpce materiálů získaných v našem případě pomocí vyhledavače

1 George P. Lakoff je profesorem lingvistiky na University of Kalifornia, Berkeley, CA, USA; všímá si například povahy lidského pojmového systému, zabývá se aplikacemi kognitivní sémantiky, neurálními základy pojmových systémů, zkoumá básnickou metaforu, společně s M. Johnsonem zkoumá důsledky kognitivní vědy na folosofii.

Mark L. Johnson je profesorem filosofie na Universityof Kreton, Eugene, OR, USA. Zabývá se především filosofií jazyka, metaforou, kognitivní vědou a vztahem mezi těmito disciplínami. M. Johnson klade důraz na úlohu, kterou hraje lidská tělesnost vzhledem k lidské mysli. Svými názory velmi rozšířil hranice analytické filozofie, aktivně působí na kognitivní vědy.

2 Viz Chrz, 1999:42; Black, M.: Models and Metaphors. Cornelll, Ithaca, 1962.

3 Chrz, 1996a

4 Chrz, 1996b. Základy interakční teorie formuloval I.A. Richards v díle The Philosophy of Rhetoric, 1936.

5 Také G. Lakoff věnuje pozornost metaforám a snům – viz internetové zdroje v bibliografické části mé diplomové práce.

6 Srovnej viz Marovska, (1998).

7 Blíže viz Lakoff-Johnson, (2002), str.103-122.

8 Při metaforické strukturaci jednoho pojmu druhým pojmem vystupuje do popředí pouze určitý aspekt strukturovaného pojmu, přičemž jiné aspekty jsou zakrývány. To znamená, že jeden pojem je druhým strukturován pouze částečně, například v případě argumentace pojímané jako boj ustupují do pozadí některé aspekty tohoto pojmu, jako je například aspekt kooperace. Pojmy mohou být strukturovány několika různými metaforami. Argumentace bývá například pojímána jako cesta, tj. jako proces, ve kterém „krok za krokem postupujeme k určitému cíli“, „zastavujeme se u určitých bodů“ atd. Argumentace může být dále pojímána jako stavba či konstrukce, potom lze hovořit o různě pevných „základech“, na něž lze „stavět“ argumenty, které mohou být „neotřesitelné“ či naopak „vratké“ atd. (Chrz, 1999: 13).

9 Laura Janda působí na University of North Karolina, je autorkou mnoha statí, příspěvků s kognitivním přístupem k jazyku. Například v Čítance textů z kognitivní lingvistiky (viz seznam požité literatury na konci mé diplomové práce) najdeme její příspěvek, věnovaný představení kognitivní lingvistiky, analýze jejích základních pojmů a principů. Cennou součástí studie L. Jandy je podrobná bibliografie prací z kognitivní lingvistiky a také rozsáhlý soupis děl aplikujících principy kognitivní lingvistiky na materiál slovanských jazyků.

10 Prostorově orientované metafory jsou zakotveny ve fyzické a kulturní zkušenosti a vlastně veškerá zkušenost je podle G. Lakoffa M. Johnsona především kulturní.

11 Konvencializované metafory, řečeno s Jandou, tvoří páteř jazykových kategorií, idiomů, klišé, výkladových textů a rituálů.

12 Angl. cognitive science. Někdy se užívá plurál kognitivní vědy – I. Havel dává například přednost singuláru pro zdůraznění sjednocujícího, transdisciplinárního trendu. Také J. Černý píše o výrazně interdisciplinárním charakteru kognitivní vědy a předpokládá úzkou spolupráci mezi všemi obory, které se kognitivními procesy zabývají a mohou ze svého zorného úhlu přispět k jejich objasnění (Černý, 1996: 379).

13 Hajičová et al. 1975, 1976.

14 Značnou pozornost otázce neuronových sítí a tomu, jak se vztahují k teoretickým konstruktům kognitivní lingvistiky, věnoval Lakoff; více informací o tomto tématu je přístupno na http://www.icsi.berkeley.edu/NTL/ (Janda, 2004:27).

15 Mezinárodní organizace vznikla roku 1989 (http://odur.let.rug.nl/orgs/icla/welcome.html) s vlastním časopisem a knižní edicí. Na jejích stránkách se mj. uvádí, že „perspektiva [kognitivní lingvistiky] zahrnuje množství zájmů a široce kompatibilních teoretických přístupů, které sdílejí společný základ: myšlenku, že jazyk je nedílnou součástí kognice, odráží vzájemné působení kulturních, psychických, komunikačních a funkčních činitelů a lze mu porozumět pouze v kontextu realistického pohledu konceptualizace a mentálního zpracování (mental processing).”

16 Ve Slovinsku se kognitivní lingvistice věnuje například A. Będkowska-Kopczyk – viz bibliografie; v Bulharsku například Н. Михайлова-Сталянова: Любовта е лудост, Българска реч, 3/2003, с. 40-43; Езиковата картина на истината и лъжата в българския и полския език, Polonistyka 2002-2003, Минск 2004, с. 272-275; Метафоризация на бизнеса в българския език, Българска реч 2004 (в съавторство с Илияна Пухалева); Метафоризация на бизнеса в българския и полския език, Славянски диалози, 2005, 1, стр. 96-103 (в съавторство с Илияна Пухалева); Езиковият образ на домашните животни в българския и полския език, Polonistyka 2004-2005, стр. 221-227, Минск 2005; За българската и полската езикова картина на любовта, Как с думи се правят светове, 322-329, Университетско издателство „Св. Кл. Охридски”, София 2005 (в съавторство с Илиана Генев-Пухалева); Езиковата картина на човека и стереотипите на животните в българския и полския език, Славистика и общество, 187-189, Херон прес 2006, (в съавторство с Владислав Миланов); Метафорични схеми на мисълта в българския, чешкия и руския език, Opera Slavica XVI, 2006,2 , стр. 33-40, (в съавторство с Елена Крейчова); Концептуализация на мислите в българския и полския език, Polonistyka 2006, Минск, под печат aj.

Н. Михайлова-Сталянова je mj. také autorkou jazykovědných prací 1) z oblasti politiky:

Б ъ л г а р с к и я т е з и к да о б е д и н ява п о л и т и ц и т е …или как се роди идеята да наблюдаваме парламентарната реч, Българска реч, кн. 2, 2005, стр. 25-31, в съавторство с Владислав Миланов

Абстрактна политическа лексика в съвременния български и полски език, в: Езикът – история и съвременност, Шумен 2002, с. 141-148 (в съавторство с Владислав Миланов)

2) z oblasti publicistiky:
Семантична характеристика на сравненията в чешките и българските публицистични текстове, Славистиката в началото на ХХ век – традиции и очаквания, София 2004. с. 222-230 (в съавторство с Павел Крейчи)
Sémantická charakteristika přirovnání v českých a bulharských publicistických textech, Opera Slavica – Slavistické rozhledy, č. 4, roč. XIII/2003, стр. 31-41 (в съавторство с Павел Крейчи)

17 Lakofff, G. – Johnson, M.: Metaphors we live by, 1980; Johnson, M.: The body in the mind, 1987; Lakoff, G.: Women, fire and dangerous things: What categories reveal about the mind, 1987.

18 Johnson, M.: The body in the mind, 1987; Lakoff – Johnson, 1999.

19 V češtině se vedle termínu představové schéma užívá i termín konceptuální schéma.

20 Lakofff, G.: Women, fire and dangerous things: What categories reveal about the mind, 1987; Mikolajczuk, A.: Gniew we wspolczesnym języku polskim, 1999; Tabakowska, E. (ed.): Speaking of emotions: Conceptualization and expression, 1998, Bednaříková, L.: Obraz hněvu v českém jazyce, ČDS, roč.II, č.1-2, 2003, 32-37.

21 Grzegorczykowa, R. – Waszakowa, K. (eds.): Studia z semantyki porownawczej I. 2000; Nebeská, I.: O předpokladech a očekáváních, SaS 60, 1999, 92 – 101; Šlédrová, J.: K sémantice českých rozměrových adjektiv, SaS 61, 2000, 122 – 137; Vaňková, I. (ed.): Obraz světa v jazyce, 2001.

22 Rosch, E.: Natural categories, Cognitive psychology 4, 1973, 328-350.

23 Například Vaňková, I. (ed.) Obraz světa v jazyce. Sborník z 27. česko-polské konference na UK v Praze 2000. Praha 2001.

24 Například Šlédrová, Jasňa. Kognitivní lingvistika pohledem tří mezinárodních setkání. SaS, 66, 2005, s. 317-320; Vaňková 1999a

25 Bartminski, J. (ed.): Slownik stereotypow i symboli ludowych. Tom I – Kosmos, 1997; Němec, I. – Horálek, J.: Dědictví řeči, 1986.

26 Srov. Filipec – Čermák, 1985, s.66.

27 Vaňková et al., 2005

28 Srov. hesla prototyp a stereotyp v ESČ, 2002.

29 Srovnej viz Putnam, H.: Mind, Language and reality. Philosophical papers. Cambridge UP, Cambridge (Mass.) 1975.

30 Srovnej viz Schaff, A.: Essay über die Philosophie der Srache. Europa Verlag, Wien 1968.

31 Winkler, A.: Etnische Schimpfswörter und übertragener Gebrauch von Etnika. Muttersprache 4/1994, s.320-337.

32 K oživení stereotypů, podle M. Nekuly, dochází například v době konfliktů, resp válek. Tehdy jsou stereotypy rozvíjeny také propagandisticky. Stereotypy jsou ovšem i pozitivní, např. stereotypy krásných cikáneček a židoveček s židovsky melancholickýma očima. Na tomto stereotypu staví např. A. Lustig.

33 Srovnej Gadamer, 1999.

34 Nebeská, 1992.

35 Podrobněji viz např. Černý, J.: Dějiny lingvistiky IV. Společenskovědní pomezní disciplíny. Skripta Praha , SPN 1989.

Helbig, G.: Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha, Academia 1991.

36 Chomsky, N.: Aspects of the theory of syntax. Cambridge, Mass., MIT Press 1965.

Chomsky, N.: Language and mind. New York, Harcourt Brace Jovanovich, Inc. 1972.

Chomsky, N.: Knowledge of language. Its nature, origin and use. Praeger 1986.

37 Nebeská, 1992.

38 Například Clark, H. H. – Clark, E. V.: Psychology and language. An introduction to psycholinguistics. New York, Harcourt Brace Jovanovich, Inc. 1977.

Katz, J. J. – Fodor, J. A.: The structure of a semantic Tudory. Language 39, 1963, s. 170-210.

Johnson, M. G.: A cognitive-feature model of compound free associations. Psichological review 77, 1970, s. 282-293.

Kintsch, W.: The representation of meaning in memory. New York, Hillsdale, 1974.

39 Rosch, E.: Classification of real-world objevte: Origins and representations in cognition. In: Thinking: Reading in cognitive science. Ed. P. N. Johnson-Laird, P. C. Mason. Cambridge Univ. Press 1977, s. 212-222.

40 Vedle prototypu mnoho kognitivních lingvistů (zejména Langacker a jeho studenti) zavádí celkové abstraktní schéma (overall abstrakt schema), které shrnuje celou kategorii a vztahuje se ke všem jejím členům (Landa, 2004:22).

41 Lakoff, G.: Women, fire and dangerous things: Chat categories reveal about the mind. Chicago – London, The university of Chicago Press 1987.

42 Výraz „kontejner“ má v tomto případě, řečeno s M. Čejkou, abstraktnější význam, než je tomu v případě obvyklého užití tohoto slova v češtině. Jedná s o obecné označení ohraničeného prostoru.

43 Blíže z praktického hlediska viz Nebeská, 2003.

44 Nebeská, 2003b

45 Chrz, 1999.

46 Tyto práce se zabývají příčinami vzniku, historickým vývojem a implikacemi metaforických způsobů chápaní, jako například „stát je stroj“. Ilustrativní ukázkou takového přístupu je pasáž z článku V. Bělohradského „Metafory a politika“ (Bělohradský, 1992, s.41).

Podobnou problematikou se zabývá Y.Ezrahi „The Theatrics and Mechanics of Action: The Theater and the Machine as Political Metaphors (Ezrahi, 1995). Autor zde upozorňuje na některé důsledky, které s sebou nese metafora „stroje“, jako je depersonalizace sociální a politické skutečnosti a vyloučení morálního hlediska.

Úlohou metafor z oblasti různých druhů nemocí v rámci novodobých totalitních režimů se zabývá S.Sontagová v části své práce „Nemoc jako matafora“.

47 Do této skupiny patří práce „Metaphors Economists Live By (D. N. McCloskey, 1995). McCloskey zde ukazuje, že podobně jako v případě běžného, každodenního myšlení, přistupují také ekonomové ke svému předmětu z hlediska určitých, zpravidla nerozpoznaných metafor. Rozpory jednotlivých ekonomických teorií je potom možné chápat jako konflikty přijatých metaforických rámců.

Metaforická povaha některých ekonomických pojmů a teorií, jako je například dodnes v různé míře přijímané pojetí „neviditelné ruky trhu“ pocházející od A. Smithe, je tématem práce „Economic Metaphors: Ideology, Rhetoric, and Theory“ (Gramm, 1996).

Úlohu prostorových metafor v sociologických teoriích se zabývá práce „Sace, Fields, Boundaries: The Rice of Spatial Metaphors in Contemporary Sociological Theory“ (Silber, 1995).

48 Rolí, jakou hrají metafory při rozhodování v zahraniční politice, se v práci „Metaphors and Foreign Policy Decision Making“ zabývá K. L. Shimko (1994). Autor se zaměřuje na metaforu „domina“ a „Mnichovskou“ analogii a ukazuje vliv těchto „figur myšlení“ na zahraniční politiku USA v době „studené války“.

Metaforou jako prostředkem přesvědčování se v práci „ Metaphors, Politics and Persuasioun“ zabývá J. S. Mio (1996).

Na rozdílnou funkci metafor pro aktivní tvůrce politiky (policy makers, elites) a pro běžné ončany poukazuje v práci „Politics without Metphors is Like a Fish without water“ S. Thompson (1996).

49 Metafory užívané v politice jsou v těchto pracích pojímány jako způsoby konceptualizace. Za průkopnickou práci tohoto druhu lze označit práci G. Lakoffa „Metaphor Systém Used to Justify War in the Gulf (1991). Lakoff zde z hlediska své teorie analyzuje metafory, jimiž američtí představitelé argumentovli ve prospěch účasti USA ve válce proti Iráku.

Metaforické pozadí liberální a konzervativní politiky analyzuje G. Lakoff v práci „ Metaphor, Morality, and Politics, or, Why conservatives Have left Liberals in the Dust“ (1995).

Práce analyzující metafory, které byly užity Silviem Belusconim v rámci jeho úspěšné volební kampaně v roce 1994, která ho vynesla do křesla italského premiéra „ Politics Is Football: Metaphor in the Discourse of Silvio Berlusconi in Italy“. Autoři (Semino, Masci, 1996) ve zmíněné práci analyzují konceptuální metafory užité Silviem Berlusconim z hlediska teorie konceptuální metafory. Postupují tak, že identifikují metaforická vyjádření spolu s kontextem jejich užití a vysvětlují předpokládaný efekt těchto metafor tím, že specifikují poznání ze zdrojové oblasti, jež je projikováno do cílové oblasti.

50 Tato dimenze je dána mírou, v níž se v procesu porozumění (popřípadě produkce) uplatňuje znalost kulturního kontextu. Jedná se o vyjádření závislosti obsahu metafory na kulturním a historickém zprostředkování. Na jednom pólu této dimenze jsou metafory spočívající v projekci prostorových a pohybových představových schémat, jejichž pochopení či produkce jsou relativně nezávislé na kulturním kontextu. Na druhém pólu jsou metafory literární, mytologické, biblické atd., které nelze interpretovat (a pochopitelně ani vytvářet) bez určité znalosti kulturního kontextu.

51 Neubauer, 2004.

52 Blíže viz Chvála-Trapková, 2004.

53 Více viz Biedermann 149-150.

54 Srovnej viz Biedermann, 1992; Fischer, 1997; Jung, 1973; Hodrová, 1997; Poulet, 1977.

55 Jedním z příznačných atributů ptáka je stavba hnízda a starost o mláďata. Rodiče pro své děti „staví hnízda“, ve kterých jim chtějí poskytnout domov, hmotné zajištění.

56 Srovnej viz Динеков, 1980: 421-525, Данчев, Калоянов, 1991:194-202, Динчев, 1992: 235-237, Браун 1961.

57 Více viz Daskalova-Perkovska, 1993

58 Viz například Лалев 2005

59 Více viz Biedermann, 1992.

60 Srovnej viz Dungel, Hudec 2001; Стрели – Глег, 1999.

61 Blíže o změnách ve společnostech a postoji k mýtům viz Armstrongová 2006.