Expresivní vyjadřovací prostředky v bulharské a české internetové komunikaci



страница1/14
Дата19.07.2018
Размер0.56 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   14
Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Ústav slavistiky

Bulharský jazyk a literatura

Helena Konečná

Expresivní vyjadřovací prostředky v bulharské a české internetové komunikaci

Magisterská diplomová práce


Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejčová, Ph.D.

2011


Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala
samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………………..

Podpis autora práce

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé magisterské diplomové práce Mgr. Eleně Krejčové, Ph.D. za cenné rady, poznámky a konzultace.


1. Úvod 4

2. Expresivita 6

3. Prostěsdělovací styl 13

4. Internetová komunikace 16

5. Expresivita na diskusních fórech s fotbalovou tematikou 22

6. Anketa 72

7. Závěr 76

8. Резюме 79

9. Bibliografické údaje 82



1. Úvod

Za jednu z hlavních lidských potřeb, opomeneme-li fyziologické potřeby lidského organismu, tedy jíst, pít, dýchat atd., je bezesporu nezbytnost se jistým způsobem mezi sebou dorozumět, vzájemně komunikovat.

Vývoj mezilidské komunikace lze sledovat ze dvou základních hledisek. Jednak z pohledu určitého jedince (člověka), jednak z pohledu celkového vývoje lidské civilizace. U jednotlivce jsou komunikační možnosti spjaty s jeho fyzickým a psychickým vývojem. První pokusy o komunikaci vysledujeme u dítěte již v batolecím věku, tehdy probíhá pomocí různých zvuků a osobitých gest. K těmto mimojazykovým projevům se postupem času přidává schopnost komunikovat verbálně (jazykově) a písemně. Z globálního hlediska jde vývoj komunikace ruku v ruce s vývojem lidské společnosti. V dnešní době se převážná část komunikace realizuje pomocí masmedií, tedy prostřednictvím televize, rádia, telefonu, denního tisku a internetu, na rozdíl od minulosti, kdy hlavními zprostředkovateli komunikace byla korespondence nebo přímý kontakt s příslušnou osobou.

V naší diplomové práci se zaměříme na komunikaci internetovou, jelikož internet je v dnešní době chápán jako nejužívanější prostředek pro komunikaci a také jako bohatý zdroj informací a zábavy. Nejen díky těmto přednostem se stal fenoménem 21. století a je tak neodmyslitelně sjpat s dnešní dobou, podobně jako tomu bylo dříve v případě rádia i televize. Internet své popularity dosáhl nejen proto, že se zde člověk může dopátrat téměř jakékoliv informace, ale i díky možnosti oboustrannému předávání dat, což ho významně odlišuje od klasických „komunikačních kanálů“ televize či rádia, která jsou pouze médii jednosměrnými. Další předností internetové sítě, jež dopomohla internetu (internetové komunikaci) k tak velké oblibě, je bezpochyby možnost být při komunikaci do určité míry, kterou si navíc sám komunikant určí, inkognito. Účastník komunikace se tedy může vyjadřovat odvážněji, než by tomu bylo v případě tzv. komunikace „tváří v tvář“. Možnost určitého stupně utajení vybízí mnohdy uživatele i přetvážce a vymýšlení.

Pro naši diplomovou práci jsme si zvolili téma Expresivní vyjadřovací prostředky v bulharské a české internetové komunikaci. Jelikož se jedná o práci komparativní, budeme se pohybovat současně v internetovém prostředí českém i bulharském.

Práce je rozdělena do tří částí - dvou stěžejních, tedy teoretické a praktické. Třetí část mapuje výsledky mého vlastního výzkumu. V teoretické části se zaměříme na vysvětlení základních pojmů souvisejících se zvoleným tématem, jako expresivita, eufemismus, dysfemismus, pejorativum, prostěsdělovací styl atd. Pozornost budeme věnovat i samotnému pojmu internetová komunikace a jejím žánrům – email, chat, fórum, článek, atd. V druhém, praktickém dílu, budeme zkoumat expresivní stránku jazyka v praxi. Současně se pokusíme o určité srovnání užívané expresivní lexiky bulharského a českého jazyka fotbalových fanoušků. Třetí část zahrnuje náš soukromý výzkum v podobě ankety a jejich výsledků.

Jako podklad našeho bádání nám poslouží internetové stránky 2 významných fotbalových klubů. České příklady čerpáme z fóra fotbalového klubu Slavie Praha http://www.slavie.cz/. Expresivní projevy v bulharském jazyce budeme sledovat na www stránkách klubu CSKA Sofia/ЦСКА София http://pfkcska.sportal.bg/bg/home.

Cílem naší práce v oblasti slavistiky je odhalení rozdílů, popřípadě shod v expresivním vyjadřování českých a bulharských komunikantů.

V diplomové práci ponecháváme citace v originálním znění. U citací z vybraných bulharských publikací uvedeme vždy překlad do českého jazyka formou odkazu na konci dané stránky. Citace ve slovenském jazyce nepřekládáme kvůli jazykové blízkosti s českým jazykem.

2. Expresivita

Pojem expresivita, řidčeji se užívá též výrazu expresivost (bulh. експресивност) charakterizuje Encyklopedický slovník češtiny takto: „Expresivita se chápe jako pragmatická složka významu příslušného jazykového prostředku, daná postojem mluvčího; u konkrétních výrazových prostředků se může mluvit o existenci expresivního příznaku.“ (ESČ, 2002, s. 131, viz heslo Expresivum). Podobně vymezuje expresivnost i E. Lotko ve svém Slovníku lingvistických pojmů pro filology, který ji chápe jako: „pragmatickou složku významu lexému nebo jeho výskytu, popřípadě i jiných jednotek, je dána jako různě silný projev afektivního a volního vztahu mluvčího, nebo vyplývá z užití, které se v kontextu chápe jako neobvyklé, resp. vybočující z očekávané formy“ (Lotko, 2005, viz heslo expresivita/expresivnost). Pro srovnání uvedeme charakteristiku expresivity bulharské lingvistky Ch. Stanevové, která ji definuje takto: „Експресивността обхваща всички видове езикови единици, които заедно с основното си денотативно значение имат способността да изразяват и допълнителни експресивно-емоционални оттенъци, израз на отношението на субекта на речта към описване събития или предмети, към изразяваните мисли и чувства.“ (srov. Станева, 2002, c.77-78)1. Z výše uvedeného vyplývá, že bulharská i česká lingvistika chápe tento pojem shodně.

Pojmu expresivita se blíží pojem emocionálnost. Mnohdy jsou dokonce chápána, a to převážně laickou veřejností, jako synonyma. Je pravdou, že tyto pojmy spolu úzce souvisí, avšak emocionálnost se týká pouze vyjádření pozitivních či negativních emocí a nepokrývá tedy tak širokou významovou oblast jako expresivita. (srov. ESČ, 2002, s.131, Лексикология, 2002, c. 264)

Expresivní výrazové prostředky na poli lingvistickém nalézáme ve všech základních jazykových rovinách. Jmenovitě tedy v rovině hláskoslovné, tvaroslovné, tedy morfologické, syntaktické i lexikologické. (srov. ESČ, 2002, s.131-132) Ve fonetické rovině naznačuje v češtině expresivitu ne zcela běžné hláskoslovné spojení (fňukat, hupsnout), nebo prodloužení vyslovené hlásky (a oni hrrrr na ně). V bulharštině expresivitu na této rovině naznačuje také charakter slova, např. казувам místo казвам nebo přízvuk - стран`ица místo стр`аница. Jedním z typických morfémů expresivního zabarvení ve slovotvorné rovině v češtině je sufix –oun (hluchou, chraploun) a v bulharštině sufix –ага (мъжага, юначага). Široké možnosti vyjádření expresivity nabízí i pole syntaktické. Zdůrazňujeme však, že nejvíce se expresivnost projevuje samozřejmě v oblasti lexiky, a to i u frazémů. Citově zabarvené varianty slov se vytváří všude tam, kde se mluvčí nedokáže ubránit svým emocionálním postojům, např. brouček, pracka; ръчка, шушумига. (srov. Řeč a jazyk, 1996, s. 49; PMČ, 1995, s.777-778; ESČ, 2002, s.131-132; Лексикология, 2002, c.266)

Doplňme, že u verbální komunikace se expresivita projevuje i v rovině paralingvistických jevů, a to pomocí fonetických prostředků jako je intonace a přízvuk, atd., a nonverbálních prostředků, mezi které patří gesta a mimika. Při komunikaci psané můžeme expresivitu vyjádřit kromě jazykových prostředků i různými grafickými prostředky (vykřičník, tloušťka písma, velikost písma, emotikony,…).
Na tomto místě bychom podotkli, že expresivita je sémantickou funkcí jazyka. Zmiňme, že příčiny sémantických změn slov, jak podotýká ve své publikaci i T. Bojadžiev (Бояджиев, 1999), nejsou pouze lingvistickou záležitostí, ale také mimolingivstickou. Uvádí, že: „Те са свързани най-напред с развитието на обществената практика на хората, с измененията в икономичексата и социалната структура на обществото, в научните представи и начина на живот.“ (Бояджиев, 1999, c.150)2.

Expresivum se od výrazu neutrálního liší svou pragmatickou významovou složkou. Hlavní komponenty expresivního významu (pragmaticé složky) jsou – emocionální hodnocení, intenzita a obraznost (srov. ПБРР5, 2001, c. 73). Mluvčí se pomocí expresivních výrazů ve svém projevu snaží o jeho ozvláštnění a o získání a udržení pozornosti.

Za protiklad expresivnosti se považuje nocionálnost, jinými slovy věcnost. Nocionální výraz vyjadřuje pouze to nutné, potřebné k objektivní, věcné a logické komunikaci. Avšak právě věcnost tvoří základ lexiky expresivní. J. Mistrík ve své publikaci (Štylistika, 1989) píše, že „expresívny výraz sa skládá z nocionálnej zložky plus expresívneho apendixu, dodatku alebo vícerých apendixov“ (Štylistika, 1989, s.81). Jinými slovy řečeno, abychom mohli nějaké slovo označit za expresivní, musí existovat pojmenování neexpresivní. Z tohoto vyplývá, že nocionální a expresivní dvojice výrazů vlastně tvoří částečná synonyma.

(srov. PMČ, 1995, s. 142; Štylistika, 1989, s. 80-81; Лексикология, 2002, c. 264-265; Вътов, 1998, c. 65; Zima, 1961, s. 5-9; Бояджиев, 1999, c.199-201)


  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   14


База данных защищена авторским правом ©obuch.info 2016
отнасят до администрацията

    Начална страница