Expresivní vyjadřovací prostředky v bulharské a české internetové komunikaci



страница4/14
Дата19.07.2018
Размер0.56 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   14

3.3. Vnitřní diferenciace stylu a jeho vztah k ostatním funkčním stylům


Prostěsdělovací styl je v mnoha ohledech protiklad ostatních funkčních stylů. (srov. Čechová, 2008, s.193) Je však skutečností, že se určitými prvky může přibližovat nebo tvořit přechodovou oblast funkčním stylům ostatním. Prvky hovorovosti nalézáme ve stylu publicistickém a rétorickém, kde jsou signálem bezprostřednosti sdělení, dále také ve stylu uměleckém. Naopak hovorovost je striktně zakázána v případě stylu odborného. (srov. Chloupek a kol., 1987, s.41; Čechová, 2008, s.193)

Vnitřní diferenciace hovorového jazyka v češtině není nějak výrazná. Ustálený komunikační model se během vývoje jazyka vytvořil pouze ve složkách soukromého dopisu (styl epistolární) nebo v kontaktových frázích (styl konverzační). (srov. Chloupek a kol., 1987, s.41; Čechová, 2008, s.205)

Bulharština svou spisovně-hovorovou řeč diferencuje na dva podstyly jimiž jsou – битово-разговорен а професионално-разговорен подстил. V oblasti českého jazyka nacházíme pracovní konverzaci - obdobu bulharského termínu професионално-разговорен подстил na pomezí stylu prostěsdělovacího a odborného.(srov. СБКЕ, 2001, c. 411; Chloupek a kol., 1987, s. 41)

4. Internetová komunikace

Komunikaci chápeme jako sociální interakci, při níž dochází k přenosu informací (ke sdělení myšlenek jinému člověku, popř. skupině lidí) (srov. ESČ, 2002, viz heslo komunikace; Řeč a jazyk, 2000, s.17). Internetová komunikace patří mezi nejmodernější a v dnešní době obzvláště rozšířený způsob dorozumívání. Internetová komunikace se neustále vyvíjí. Zatímco před několika lety tvořilo převážnou část komunikace na internetu posílání e-mailů mezi uživateli, kteří v mnoha případech nebyli ve stejnou dobu připojeni na internetové síti, dnes je tomu právě naopak. Uživatelé spolu komunikují v největší míře právě „online“, a to prostřednictvím programů umožňujících „online komunikaci“, jako jsou různé sociální sítě typu Facebook, programy pro „instant messages“, např. Skype, ICQ. Velkou oblibu si u uživatelů získaly tyto programy nejen kvůli možnosti okamžité zpětné vazby, ale i pro možnost audio a video hovorů. Od tradičních způsobů komunikace se internetová odlišuje těmito parametry: rychlostí, jednoduchostí použití, přítomností zábavy, možností okamžité zpětné vazby, nízkou cenou a samozřejmě mezi největší pozitiva patří možnost komunikovat s ostatními na velké vzdálenosti a přístup k nepřebernému množství informací. Nutno však dodat, že existence internetové komunikace je úzce spjata s technickým pokrokem, jelikož jejími zprostředkovateli jsou počítač nebo jiné technické zařízení. (srov. Л. Кирова, 2007, c.36; Žemlička, 2003, s.3-4; Jandová, 2007, s.11)



4.1. Kategorizace uživatelů internetové komunikace


V této podkapitole se zaměříme na kategorizaci sociálních skupin spojených s virtuálním světem. Pokud mluvíme o skupině, ať už na internetu nebo v reálném životě, vždy máme na mysli lidské společenství, které má shodné určité znaky. Těmito znaky mohou být např. společné cíle, společný okruh zájmů, společné pracovní prostředí, způsob života atd.

Společným a základním jmenovatelem společenství uživatelů internetu je bezesporu jejich zájem o virtuální svět. Ljudmila Kirovová ve své publikaci (Л. Кирова, 2007) vyčleňuje tři skupiny uživatelů8:

počítačoví specialisti/компютърджии – sem patří všichni, co se zabývají programováním, web designem, počítačovou sítí, ale také hackeři a crackeři.


  • hráči/геймъри – zahrnuje děti a mládež, přičemž v dnešní době nejsou žádnou výjimkou i dospělí. Společný zájem jsou počítačové hry a různé virtuální světy.

  • chateři/чатъри – asi nejrůznorodější skupina. Chateři jsou lidé, kteří pravidelně navštěvují jednu chat stranu. Do této skupiny bychom mohli zahrnout i uživatele internetu navštěvující s pravidelností určitá internetová diskusní fóra.

(srov. Л. Кирова, 2007, c. 84-87, 90-91)

Každá ze zmíněných skupin se vyznačuje kromě svého okruhu zájmů i svým typickým vyjadřovacím jazykem, nebo můžeme použít i výrazu slang, se svými stylistickými a sémantickými osobitostmi a lexikou.


4.2. Možnosti internetové komunikace


Jak jsme se již zmínili výše, tak internet umožňuje různé způsoby komunikace, mezi kterými si uživatel může vybírat.

Komunikant si na základě určitých kritérií zvolí žánr, ve kterém bude svůj komunikační akt vést. L. Kirovová ve své publikaci (Л. Кирова, 2007) vyčleňuje tři skupiny žánrů souvisejících s počítačově zprostředkovávanou komunikací9.

Volba žánru účastníkem komunikace závisí na různých aspektech. V první řadě je to komunikační situace, tedy to, zda bude komunikace vedena na úrovni soukromé nebo veřejné. Dále je to sociální cíl komunikační situace, který se váže buď na určitého účastníka komunikace, nebo na větší počet účastníků rozpravy. Jinými hledisky správné volby žánru, kromě již zmíněných, mohou být i různé pragmatické příčiny, mezi které řadíme např. rychlost odeslání dané informace a rychlost zpětné vazby, objem informací, nutnost přiložení doplňujících souborů, existence daného programu u odesílatele a příjemce informace, ve kterém by se komunikační situace měla odehrávat a jiné další. V neposlední řadě významnou roli hraje i synchronnost a asynchronnost komunikace. Tedy zda budou vést účastníci komunikace rozpravu online (komunikace probíhá v reálném čase) či offline, kdy účastníci nemusí být současně u počítačů a nereagovat okamžitě. (srov.Л. Кирова, 2007, c. 93; http://liternet.bg/publish3/lkirova/e-forum.htm; Jandová, 2007, s. 11-12; ČnaCh, 2006, s. 15)

L. Kirovová možnosti internetové komunikace diferencuje na základě počtu účastníku rozpravy na tvz. žánry mezilidské komunikace v internetovém prostředí/жанрове за междуличностна комуникация (e-mail, ICQ, Skype a pravý chat). Do tzv. žánrů skupinových/групови жанрове zahrnuje chat a fórum a jako představitele skupiny masových žánrů/масови жанрове uvádí elektronické publikace (článek, kniha) (srov. Л. Кирова, 2007, c. 93-94).



Naopak v českých příručkách (Jandová, 2007; ČnaCh, 2006) jsem se setkala s kategorizací žánrů podle kritéria synchronnosti (Skype, chat, ICQ) a asynchronnosti (e-mail, diskusní skupiny-fóra).

4.2.1. Žánry internetové komunikace


Mezi žánry internetové komunikace tedy patří – e-mail, programy typu ICQ, Skype, chat, různá diskusní fóra a elektronické publikace jako např. článek. Na tomto místě se blíže zaměříme jen na některé z nich. Výběr uskutečníme na základě jejich oblíbenosti a důležitosti ve virtuálním prostředí.

4.2.1.1. Článek


„Статията е представител на асинхасинхронните жанрове, който има най-много общи черти с писмената реч. Текстът на статията има заглавие, композиция, сходна с традиционната статия, възможности за препрочитане и редактиране“ (Л. Кирова, 2007, c. 103)10. Internetový článek můžeme dále charakterizovat ne příliš výraznou personalizací a emocionálností, avšak existují i výjimky. Běžně se užívá vyjadřovací formy monologu s možností reagovat na publikaci nebo se přímo spojit s autorem. Za markantní rozdíl mezi tradičním tištěným a elektronicky publikovaným článkem považujeme tzv. hypertext, tedy odkaz, díky němuž může čtení daného článku vzdáleně připomínat „surfování“. (srov. Л. Кирова, 2007, c. 103-104)

4.2.1.2. Elektronická pošta (e-mail)


Tento typ komunikace patří mezi nejstarší a současně nejvyužívanější službu internetu. Její podstatou je posílání dopisů a zpráv s možností přiložení i několika souborů jednomu nebo více uživatelům. Další předností emailu je snadná zálohovatelnost komunikace. (srov. ČnaCh, 2006, s. 16)

4.2.1.3. Chat


Chat je představitelem komunikace synchronní mezi dvěma či více účastníky dialogu, kteří jsou přihlášeni pod přezdívkou v některé z místností (chatroom) na serveru umožňující tento typ komunikace. „Чатовете заемат различни места по скалата между формалното писане и ежедневната реч“ (Л. Кирова, 2007, c. 109)11. Repliky jsou spíše spontánního rázu a ve valné většině případů nepřesahují délku jednoho řádku. Stejně jako u diskusních skupin, i zde je vysoká míra užívání emotikonů, zmnožení písmen, nebo psaní textu velkými písmeny. (srov. ČnaCh, 2006, s.18-20, Л. Кирова, 2007; c.109-110)

4.2.1.4. Diskusní fórum


Na diskusních fórech probíhá komunikace ve skupinách. Jedná se o způsob komunikace, kdy se účastníci debaty vyjadřují k tématu hovoru a zároveň i k příspěvkům ostatních diskutérů. Všechny texty jsou ukládány a díky čemuž může diskuze probíhat případně i několik let. Diskuse je díky archivovaných záznamů jednoduše rekonstruovatelná. Komunikant vstupuje do diskuse nejčastěji pod přezdívkou, tzv. nickem (z anglického nickname). Co se týká vyjadřovacích prostředků komunikantů, míra hovorovosti v závislosti na tématu je vyšší než u předchozích komunikačních žánrů, jelikož texty autorů mají určitý stupeň připravenosti. Stejně jako u chatu je zde zvýšená frekvence užívání emotikonů a dalších prostředků sémiotické inovace. (srov. ČnaCh, 2006, s.17, 30, 35; Л. Кирова, 2007, c.104-107; Jandová, 2007, s.11)

1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   14


База данных защищена авторским правом ©obuch.info 2016
отнасят до администрацията

    Начална страница