Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti



страница1/9
Дата01.03.2017
Размер298.47 Kb.
#16010
  1   2   3   4   5   6   7   8   9
Masarykova univerzita v Brně

Filozofická fakulta

Ústav slavistiky
Bulharský jazyk a literatura

Markéta Obdržálková



Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti

(Bakalářská diplomová práce)

Vedoucí práce:
PhDr. Miroslav Kouba, Ph.D.

2015


Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala

samostatně s využitím uvedených zdrojů a literatury.

……………………………………………..



Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce PhDr. Miroslavovi Koubouvi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce a přínosné připomínky a rady, které mi poskytoval při jejím psaní. Zároveň bych chtěla poděkovat Petărovi Veličkovi za ochotu odpovídat na mé dotazy týkající se Jany Jazovové přes elektronickou korespondenci. Na závěr bych ráda poděkovala zejména mé rodině a všem ostatním, kteří mě podporovali.

Obsah



Úvod 6

Jana Jazovová v období let 1930-1944 9

2.1 Cesta Jany Jazovové na bulharskou literární scénu 9

2.2 Literární kritika v Bulharsku v období 1920-1944 10

2.3 Literární debut Jany Jazovové 12

2.4 Romány Jany Jazovové 14

2.5 Pohled na ženy literátky v tehdejší bulharské literatuře 18

Rok 1944 a následné období izolace 20

3.1 Skryté období Jany Jazovové od roku 1944 do roku 1974 20

3.2 Objevení rukopisu románu Levski a počátek spekulací o odcizení tohoto románu 22

3.3 Zapomenutá autorka – první ohlasy v tisku po roce 1982 23

Jana Jazovová po roce 1989 26

4.1 Tendence bulharské literatury po roce 1989 26

4.2 Literatura o Janě Jazovové a její tvorba 27

4.3 Literární kritika konstruktu Jana Jazovová 29

Jana Jazovová ve filmu 32

5.1 Film podle scénáře Ljuby Kulezičové 32

5.2 Reakce Petăra Veličkova na scénář filmu Ljuby Kulezičové 34

Závěr 37

РЕЗЮМЕ 39

BIBLIOGRAFIE 41

PŘÍLOHY 44




Úvod

Tato bakalářská práce si klade za cíl představit Janu Jazovovou1 v bulharské literární kultuře od třicátých let minulého století do současnosti. Zpracovat toto téma jsem se rozhodla, protože o Janě Jazovové jsem věděla pouze pár útržkovitých informací. Znala jsem ji jako zapomenutou autorku, která byla slavná ve třicátých letech 20. století a po nějaké době, kdy byla umlčena, se její jméno v bulharské literatuře opět začalo objevovat. Zkoumání Jany Jazovové v literární kultuře považuji za možnost, sledovat proces,


při kterém vzniká kanonizace osobnosti.

Ke zpracování tohoto tématu mě také vedla zvědavost, jak si osobnost


a dílo Jany Jazovové stojí v kontextu současné bulharské literatury. Z informací, které jsem o ní věděla, mi přišlo, že obraz osobnosti Jany Jazovové není ještě úplně vytvořen. Jako kdyby se postupně jeho jednotlivé díly stále sbíraly
a vytvářely jakousi skládanku.

Hlavním cílem mé práce je tedy představit Janu Jazovovou v bulharské literární kultuře. Zaměřím se zkoumání cesty kultu její osobnosti od třicátých let minulého století do dnešních dnů. Proto se v této práci podrobně nezabývám analýzou jejích literárních děl. Dílčím cílem této práce je průběžně v jednotlivých kapitolách představit životní osud Jazovové. V jejím případě životopisné údaje hrají důležitou roli a jsou podstatné pro recepci autorky v bulharské literatuře.

Tato práce zkoumá obraz Jany Jazovové v jednotlivých obdobích její recepce v literatuře. Pokud se jedná o tato období, vycházím z jejich definice badatele Petăra Veličkova v  jeho knize Jana Jazova: prokljatieto na darbata z roku 2007,(Jana Jazovová: prokletí talentu).2 Petăr Veličkov rozděluje recepci Jany Jazovové v literatuře na tři období. První období je pojmenováno „veřejné“. Vymezuje se léty 1931-1944. Následuje období, které je nazváno „skryté“. Tento časový úsek je ohraničen léty 1944-1987. Poslední období je nazváno „ po smrti Jazovové a její následné vzkříšení“. Počátek tohoto období je zařazen mezi léta 1974, tedy rok úmrtí spisovatelky, a rok 1987, kdy vychází její román Levski (Levský). V této práci je první období, tedy „veřejné“, vymezeno ve shodě s vymezením podle Petăra Veličkova. Období izolace a události spojené se vzkříšením osoby Jazovové jsem sloučila do jedné kapitoly. Období po vzkříšení Jazovové, vnímám jako dobu po roce 1989. Proto jsem toto období zařadila do samostatné kapitoly. Po roce 1989 v Bulharsku došlo ke změně režimu a tak i ke změně pohledu na literaturu.

Při psaní práce jsem pracovala s různými materiály, vzhledem k tomu,


že šíře rozsahu práce je od období roku 1930 až po současnost. Ohlas tvorby Jazovové z období 1930-1944 jsem čerpala z literárních časopisů, které v této době vycházely. Zvolila jsem ty nejaktuálnější pro svou dobu a to Literaturen glas a Zlatorog. K charakterizaci literární situace v období let 1930-1940 jsem použila publikace Bălgarska literarna kritika (2000), Literaturen život meždu dvete vojni (1996).

K charakteristice skrytého období Jazovové jsem nejvíce čerpala z bádání Petăra Veličkova a jeho knihy Jana Jazova: prokljatieto na darbata. Dále jsem si vybrala články z časopisů, které tehdy vycházely, a věnovaly objevení Jazovové pozornost. Jedná se o články z časopisů Plamăk a Puls.

V poslední kapitole jsem nejvíce čerpala z literárního portálu liternet.bg. Abych krátce nastínila situaci bulharské literatury po roce 1898, čerpala jsem informace z textu současného literárního vědce Svetlozara Igova Bălgarska literatura sled 1989 godina (Bulharská literatura po roce 1989) z roku 2009 umístěném na  literárním portálu liternet.bg. Z tohoto portálu jsem pak čerpala i další literární kritiky spojené s Janou Jazovou po roce 1989. Konkrétně text Borislava Gărdeva Sled văzkresenieto z roku 2006 (Po vzkříšení) a text Inny Pelevové: Slučajat “Jana Jazova“, ili văzchodăt na biografijata (Případ “Jana Jazovová,“ neboli vývoj biografie) z roku 2010. Nejaktuálnější informace jsem čerpala z rozhovorů s Petărem Veličkovem na webových portálech e-vestnik.bg
a novinar.bg. V celé práci jsem vycházela z  knihy Petăra Veličkova Jana Jazova:prokljatieto na darbata, jelikož tato jeho kniha je základním zdrojem informací pro každého, kdo by se rozhodl Jazovovou jakkoliv zkoumat.

Tato práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První z nich se zabývá Janou Jazovovou a její tvorbou v rozmezí let 1931-1944. Jejím hlavním cílem je představit literární počátky Jazovové a dobu, kdy se řadila mezi nejznámější bulharské osobnosti.

Předmětem druhé kapitoly je představení skrytého období spisovatelky
a objasnit, proč byla její kariéra ukončena. Toto období lze charakterizovat jako utichnutí zájmu o Janu Jazovovou. Druhá část kapitoly je věnována událostem po smrti Jany Jazovové. Další část kapitoly zachycuje dobu nalezení jejích rukopisů a aféru spojenou s jejich zmizením. Popis a vysvětlení těchto událostí je nutný k pochopení zrodu kultu osobnosti Jazovové. Vysvětlení těchto klíčových momentů čerpám od badatele Petăra Veličkova.

Třetí kapitola reflektuje období po roce 1989, kdy dochází k formování obrazu spisovatelky, jaký je známý v dnešní době. V období po roce 1989 se Jana Jazovová stává opět diskutovanou osobností na poli bulharské literatury. Důvodů, proč tomu tak je, je hned několik. Po smrti spisovatelky vyšla na povrch kauza ohledně rozebrání jejího archivu a zmizení jejích rukopisů románu Levski. Dalš příčinou je změna režimu, která v Bulharsku proběhla. K  obrazu Jazovové v tomto období přispěl zejména badatel Petăr Veličkov, který osobně navštěvoval místa, která byla spojena s osobou Jazové, zasadil se o setkání s lidmi, kteří měli nějakou návaznost na Jazovovou. Výsledkem celého jeho bádání je kniha Jana Jazova:prokljatieto na darbata.

Poslední kapitola patří filmu, který o Jazovové vznikl. Kapitola reflektuje rozdílné názory filmové kritičky Ljuby Kulezičové a badatele Petăra Veličkova na události kolem zmizení rukopisu.




Сподели с приятели:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9




©obuch.info 2024
отнасят до администрацията

    Начална страница