SrovnáNÍ germanizmů V bulharštině a čEŠtině

Filozofická fakulta

Ústav slavistiky

Bulharský jazyk a literatura

Radek Strmíska
SROVNÁNÍ GERMANIZMŮ V BULHARŠTINĚ A ČEŠTINĚ
Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: mgr. Elena Krejčová, Ph.D..

2008

Prohlašuji, že diplomovou práci jsem vypracoval samostatně a že jsem použil jen uvedenou literaturu.

Brno 2008 ……………………………

Podpis autora práce

Poděkování:

1. 
   Úvod 5
   

2. 
   Teoretická část
   
   1. 
      Přejímání slov obecně 7
      
   2. 
      Pojmy internacionalizmus a germanizmus 8
      
   3. 
      Postavení němčiny jako zdroje pro oba jazyky 9
      
   4. 
      Pronikání germanizmů do bulharštiny 10
      
   5. 
      Pronikání germanizmů do češtiny 11
      

3. 
   Praktická část
   

1. 
   Zásady zpracování slovníku 14
   
2. 
   Stavba slovníkového hesla 14
   
3. 
   Použité zkratky 15
   
4. 
   Slovník bulharských germanizmů 17
   
5. 
   Analýza materiálu 46
   

4. 
   Závěr 54
   
5. 
   Резюме 55
   
6. 
   Literatura 58
   

1. 
   Úvod
   

V moji bakalářské práci se budeme zabývat srovnáním germanizmů v bulharštině a češtině. Vývodem práce by měl být alfabetický slovník bulharských germanizmů. Jeden z hlavních důvodů, proč jsem si zvolil toto téma, je, že mne překvapil počet germanizmů, které se v bulharštině vyskytují, aniž by si jich mluvčí tohoto jazyka uvědomovali. Za cíl práce si kladu poukázat na, dle mne, poměrně značný počet bulharských germanizmů, které bychom v češtině nenašli (např. фойерверк, келнер, анзуг...) a porovnání jejich výskytu ze sémantického hlediska. Hned v počátku našeho bádání tu máme problém, kdy němčina slouží jen jako prostředník, při přejímání výrazů z jiného jazyka (nejčastěji z latiny a řečtiny, ale též z italštiny, francouzštiny ...). Těmito výrazy se zabývat nebudeme a to z toho, důvodu, že se ve své podstatě o germanizmy nejedná (naopak bychom mohli např. germanizmy, které přešly do bulharštiny, řekněme třeba přes ruštinu, považovat za rusizmy). Další problém nastává u odborných termínů. Těmi se budeme zabývat jen okrajově a do slovníku zařadíme jen ty, které jsou součástí běžné slovní zásoby¹.

Čeština i bulharština patří do větve indoevropských jazyků, a to do rodiny slovanských jazyků. Slovanské jazyky mají společný prazáklad v podobě praslovanštiny a již v tomto období se dostala praslovanština do styku s germánskými kmeny (hlavně Góty) a z jejich kulturního okruhu si vypůjčila několik výrazů (obráceně jsou známy jen dvě slova, a to *plinsjan z *plensati - tancovat a *smokka ze *smoki – fík (Skorčev, 1942:325). Odhady o počtu těchto výpůjček se různí a pohybují se v širokém rozmezí mezi dvaceti až dvě stě slovy. Při našem bádání se nesmíme nechat zmást příbuzností slov jako stehen – стоя - stát, Nase – нос - nos, mögen – mohu - мога ... Zde se pochopitelně nejedná o německé výpůjčky z germánského prajazyka, ale jejich blízkost je způsobena příbuzností slovanských a germánských jazyků v rámci indoevropské jazykové větve. Mezi tyto nejstarší germánské výpůjčky patří slova jako: витяз/vítěz, чужд/cizí, хляб/chléb, котел/kotel ... (k této problematice: Večerka, 2002:7; Skorčev, 1942:325-326). Germanizmy pronikaly do obou jazyků v průběhu celé jejich historie, a to ve větší, či menší míře. (Máme i několik výpůjček z ještě tzv. baltoslovanského období – mj. numerálie tisíc,či verbum vládnouti)

Naši práci rozdělíme na dvě hlavní části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme na základě studia základní literatury zabývat přejímáním slov obecně a praktickou část bude tvořit již zmiňovaný slovník bulharských germanizmů.

Na lexikum jazyka působí dva hlavní činitelé: kalkování a přejímání. Kalkování je „tvoření pojmenování vzniklých zpravidla přesným překladem strukturních prvků (morfémů nebo slov) z cizího pojmenování“ (PETRÁČKOVÁ, 2000:363). Za příklad si můžeme vzít např. německá slova Ausflug a unterschreiben (toto slovo je už i v němčině kalkem latinského sub-scribere) ze kterých čeština/bulharština vytvořily kalky pode-psat/под-пиша případně vý-let/из-лет. Tímto činitelem se však my zabývat nebudeme a zaměříme se na druhý činitel: přejímání.

Přejímání funguje v podstatě tak, že se z jednoho jazyka vezme slovo a s minimální (často však s žádnou) změnou pravopisu, či výslovnosti se přenese do jazyka druhého. Tato jazyková jednotka se poté snaží zařadit do morfologického systému daného jazyka – slova zdomácňují. Přejímání funguje na základě vzájemných kontaktů mezi jazyky a jejich kulturami. Je způsobeno poznáváním nových skutečností a s tím spojenou povinností je pojmenovat. Nejvíce jdou vidět tyto vlivy v odborné terminologii. Uživatelé jazyka zaujímají k přejímkám různá stanoviska. Někteří se k nim stavějí kladně, druzí záporně, jiní neutrálně. Dle předního českého lingvisty Bohuslava Havránka „přejímání slov není slabostí jazyka, ale svědectvím jeho životaschopnosti“ (HAVRÁNEK, 1966:92).

Přejímky můžeme rozdělit dle několika kritérií na různé typy. Česká lexikologie Františka Čermáka a Josefa Filipce (ale i jiné příručky) rozděluje přejímky takto:

1. 
   slova a slovní spojení citátová – jedná se o jednotky cizích jazyků, které jsou přenesené do jiného jazyka. Užívají se v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu, zachovávají původní pravopis a často i výslovnost: př. fair-play
   
2. 
   slova a slovní spojení přejatá
   
   1. 
      pociťována jako cizí: méně běžné skutečnosti
      
   2. 
      živá (stala se běžná): slova provázející jazyk během celého vývoje. Slova spojená např. s praslovanštinou, přejatá z latiny, přejatá z latiny přes němčinu (např. kalich), přímé z němčiny (clo, rada rytíř, šlechta, říše)...
      

(FILIPEC - ČERMÁK, 1985:121-122)

Pro naši práci bude důležité vysvětlit si pojmy germanizmus a internacionalismus.

Germanizmus definují autoři Akademického slovníku cizích slov jako: „jazykový prvek přejatý do jiného jazyka z němčiny, nebo podle němčiny v něm vytvořený“ (Petráčková, 2000:263). Podobě definuje germanizmus i bulharský slovník cizích slov: „немска дума, заета в друг език“ (Gaberov, 2002:149) a Encyklopédie jazykovedy Josefa Mistrika: „germanizmus je jazykový prvek, obyčejně slovo (jeho podoba nebo význam) nebo syntaktická konstrukce mající původ v němčině“.

Výše citovaná encyklopedie člení germanizmy na:

1. přejaté jazykové prvky (zejména v minulosti), v současnosti již úplně zdomácnělé, např. šlechta, rytíř, barva, flaška, futro, groš, švagr (v bulharštině хижа, раница, кифла, келнер ...); víceré germanismy však zůstaly jen v dialektech, do spisovného jazyka se nedostaly: fěrtuch, firhaněk, šmakovat, truněk, fošna, kvér, lajntuch, piglovat (v bulharštině врайла, шущер, шерба ...);

2. jazykové prvky pronikající do příslušného jazyka z němčiny jako nepotřebné výpůjčky, např. fest, glajchšaltovat, fertig, nebo příliš časté používání zájmen ve funkci podmětu apod.
(MISTRIK, 1993:156)
Internacionalizmus je v Akademickém slovníku cizích slov definován jako „slovo, výraz užívaný ve více nepříbuzných jazycích určitého kulturního areálu, a to buď nadnárodní (např. atlet) nebo charakteristické pro určité místo (např. tundra) nebo uměle vytvořené zvláště z řeckých a latinských kořenů (např. centimetr“. (PETRÁČKOVÁ, 2000:341). V bulharské literatuře jsem se s vyjasněním pojmu internacionalizmus nesetkal.² Za příklad internacionalizmu nám mohou sloužit slova jako alkohol (česky), alcohol (anglicky, španělsky, portugalsky), Alkohol (německy), alkohol (švédsky), Alcól irsky), alcool (francouzsky), алкоголь (rusky), алкохол (bulharsky), alkoholis (litevsky), αλκοόλ (novořecky), alcool (středolatinsky), älkol (persky), alqāhal (hindsky), alkohol (arménsky), alkohol (maďarsky), alkoholi (finsky), alkol (alb., turecky), aľkchoľ (korejsky), al-kuhūl (arabsky)... Dále pak stop, rádio, raketa...
2.3. Postavení němčiny jako zdroje pro oba jazyky
Postavení němčiny jako zdroje je v obou jazycích poněkud rozdílné. Zatímco v češtině se jedná o zdroj zásadní (vedle řečtiny a latiny z ní přejímá nejvíce), v bulharštině je její postavení okrajovější. Bulharština stejně jako čeština má nejvíce přejímek z latiny a řečtiny, po nich následuje francouzština, turečtina, italština, ruština, v poslední době i angličtina a až pak němčina (Rusinov – Georgiev, 1996:86). Je to způsobeno geografickými, kulturními, historickými a politickými vlivy. Zásadní postavení němčiny jako zdroje přejímání, je v českém jazyce způsobeno hlavně a) bezprostředním sousedstvím obou jazyků b) kulturním vlivem, který si německá říše (resp. Svatá říše římská národa německého) na české teritoriu vybudovala již v období raného středověku) c) téměř sedmisetleté soužití obou národů na českém území (od středověké kolonizace českého pohraničí ve 13. st. až do konce druhé světové války) d) Země koruny české byly od dob raného středověku až do konce první světové války součástí německy mluvící říše (nejprve Svaté říše římské národa německého a poté rakouského mocnářství) e) kulturním vlivem, který si němčina obecně vybudovala vůči ostatním jazykům.

Bulharsko naopak je a) poměrně vzdáleno od německy mluvícího teritoria b) kulturní vliv, který u Česku němčina měla suplovala, hl. ve středověku, řečtina c) do Bulharska se výrazně nerozšířila německá kolonizace (jen koncem 14. století přišli na bulharské území saští horníci) d) Bulharsko bylo od konce 14. st. do poslední čtvrtiny devatenáctého století součástí Osmanské říše (a tak vliv, který u nás v tomto období měla němčina nahrazuje na území Bulharska turečtina a řečtina).

1. 
   V již zmiňovaném, společném praslovanském období (případně bereme-li v potaz teorii tzv. „baltoslovanské jazykové“ jednoty, tak již v tomto období). Slovanské kmeny žily od prvních staletí našeho letopočtu v těsném sousedství Gótů, na východním území dnešního Polska, odkud se nejprve Gótové (ve 3. st.) a později i Slované (pravděpodobně v 6. st.) přesídlili k černomořskému pobřeží.
   

2. 
   Ke konci Druhého bulharského carství přicházejí do okolí měst Čiprovec a Skopje (ale i jiných) saští horníci. Tehdy se zakládá bulharská hornická terminologie, ve které můžeme nalézt několik německých termínů. Jak jsem uvedl již v úvodu, odbornými termíny se v této práci zabývat nebudeme (patří sem např. termín шляко pocházející z něm. die Schlacke, č. struska)
   

3. 
   Po osvobození Bulharska ruskou armádou přišla do bulharštiny spousta slov německého původu. Tato slova však nepřešla přímo z němčiny, ale prostřednictvím ruštiny společně s ruskou osvoboditelskou armádou. Jedná se převážně o termíny z oblasti vojenství, které se do ruštiny dostaly v období restruktualizace armády za vlády cara Petra Velikého: Фелдфебел (rotmistr), щалмайстер (koňský čeledín), унтерофицер (poddůstojník), юнкер (student vojenské akademie), гауптвахта (hlavní stráž), щаб (štáb) ... Mezi slova, která se v bulharštině uchytila i mimo vojenskou oblast, jsou výrazy jako: лагер (tábor), блех (přezka na opasku), раница, кухня, капуска, шунка, кренвирш, шницел, супа, бакпулвер, щрудел, кифла, вафла, бира, келнер ...
   

Oblast, ve které si němčina vytvořila v bulharštině ohromný vliv je oblast řemeslně-technické terminologie. Nejvíce germanizmů můžeme najít v oblasti stolařství. Zde stojí za zmínku, že tyto termíny nepřešly obvykle do bulharštiny přímo, ale nejčastěji přes češtinu (PARAŠKEVOV, 1981b:183). Tato slova jsou nejčastěji rakousko-bavorského původu a byla přijata ve více různých variantách, jelikož se do bulharštiny dostala ústním předáním. Příliv těchto termínu vyvolala modernizace řemesel, která proběhla po osvobození Bulharska r. 1878. Tento příliv je způsoben obecným vlivem němčiny v řemeslně-technické terminologii na ostatní národy (můžeme ho pozorovat u Čechů, Poláku, Srbů, ale i Maďarů, Rumunů ...) a též bulharskými obchodníky a řemeslníky, kteří určitý čas v Německu pobývali.

Nebudeme se zabývat výrazy, u kterých se jedná o čistě technické termíny (бормашина, банциг...). Avšak i v této oblasti narazíme na termíny, které využíváme i v jiné než technické terminologii: шлосар, тишлер, шнур...
2.5. Pronikání germanizmů do češtiny
Do češtiny pronikaly germanizmy od třináctého století neustále a tak je těžké vytyčit nějaké vztyčné body tohoto průniku. Přeci jen však i v češtině lze nalézt období, ve kterých byl přísun germanizmů masovější než jindy.

a) V již zmiňovaném, společném praslovanském období.
b) Ve středověku, po úspěšné německé kolonizaci (13. st.) se u nás začal uplatňovat německý vliv (pochopitelně vedle vlivu latinského). Do češtiny v tomto období pronikla slova jako rychtář (z der Richter) ortel (z das Urteil), děkovat (z danke, hrabě (z der Graf) ...

V této době byl též položen základ odborné terminologii, kde, hlavně v oblasti řemeslnické, se tyto germanizmy dochovaly dodnes, př.: verkpaněk, hoblík (z der Hobel)

4. 
   V období národního obrození můžeme sledovat rapidní nárůst germanizmů v češtině. Tyto germanizmy nepronikaly do češtiny v podobě přejímek, ale jako kalky a slovní složeniny. Ze složenin například přírodopis (podle die Naturbescheidung), bleskovod (podle der Blitzarbeiter) aj.. Mezi kalky si uvedem slova názor (podle der Ansicht), pojem (podle der Begriff) aj. Vliv němčiny můžeme pozorovat i ve frazeologii, např. frazeologismus o čem se jedná je překlad německého es handelt sich um etwas ...
   

Od sedmdesátých let 19. st. až do druhé světové války můžeme v češtině pozorovat fenomén tzv. brusičství. Byla to snaha o důsledné odstranění cizích, neslovanských vlivů, obzvláště však germanizmů z češtiny. Tyto snahy můžeme ve vývoji češtiny nalézt už u Jana Husa, kterému se nezamlouvaly germanizmy jako např. hantuch (z das Handtuch) či knedlík (z der Knödel). Purizmus národního obrození německé výrazy nahrazoval nejčastěji již zmiňovanými kalky. I proti nim byly zaměřeny brusy poslední čtvrtiny 19. st. Podnět k této vlně purizmu vyšel z Matice české a do poloviny devadesátých let, kdy tato vlnu purizmu hl. zásluhou Jana Gebauera opadla, mu bylo podrobeno na pět tisíc případů. Jednalo se převážně o kalky a složeniny. Často se však z jazyka vymycovaly i takové prostředky, které byly v jazyce zcela přirozené, avšak měly své paralely v němčině, např. otázka jak jsi starý (s paralelou wie alt bist du) byla shledána jako neadekvátní a měla být nahrazena správným: kolik je ti let. A takových případů bychom mohli najít celou řadu. Nová vlna purizmu vypukla po založení časopisu Naše řeč roku 1916, která však neměla již takovou sílu a počátkem 30. let opadla. Hlavní zásluhu na tom měl Pražský lingvistický kroužek, jehož představitelé dokázali, že u značné části germanizmů, které novodobí puristé odmítají, se jedná o evropeizmy, a jejich potlačování jazyku jen škodí.

Jak již jsem se zmínil v úvodu této práce. Ve slovníku nejsou zahrnuty germanizmy, které nemají svůj původ přímo v němčině, kdy němčina při jejich přebírání sloužila jen jako prostředník a též úzce odborné a specializované výrazy. Některé odborné a specializované výrazy jsme však do slovníku zařadili, a to sice ty výrazy, které jsou dle nás součástí běžné mluvy (jsou to výrazy jako рентген (rentgen), шлака (struska, škvára), спринцовка (injekční stříkačka) aj).

Tento slovník pochopitelně nezahrnuje všechny germanizmy, které se v bulharštině vyskytují. To ostatně není u živého jazyka ani možné.
3.2. Stavba slovníkového hesla
Slovníková hesla jsme seřadili abecedně do samostatných hesel dle bulharského tvaru. Na prvním místě stojí bulharské heslo v základním tvaru. Po něm na stejném řádku následuje informace o slovním druhu (jedná-li se o podstatné jméno uvádíme jen informaci o rodě). Na témže řádku následují informace o původu slova. Zprostředkované přijetí označuje značka >: např.

шахта f. něm.>rus., znamená, že výraz nepřešel do bulharštiny přímo z němčiny, ale přes ruštinu.

U složených, popřípadě předponových slov jsou uvedeny dva původy v případech, kdy části slov byly přejaty z různých jazyků: např.

Dále následuje stylová charakteristika (u spisovných a neutrálních slov zvláštní charakteristiku neoznačujeme) a u odborných slov zkratka příslušného oboru (viz 3.3. Použité zkratky).

Na druhém řádku je uveden český ekvivalent(y) s informací o slovním druhu a po něm následuje slovo původu s informací o slovním druhu (má-li slovo původu v dnešní němčině jinou semantiku, uvádíme ji v poznámce pod čarou).

Na novém řádku jsou uvedeny, jsou-li, odvozeniny základního tvaru.

archit. architektonický odb. odborný

bot. botanický pej. pejorativní

arch archaické pl. t. pluralium tantum

el. tech. elektrotechnický pol. polština

f. feminimum polygr. polygrafie

farm. farmaceutický rak. něm. rakouská němčina

fr. francouzština rostl. rostlinný

fyz. fyzikální veličina rum. rumunština

geol. geologický rus. ruština

hist. historismus řec. řečtina

hov. hovorový sg. t. singularium tantum

chem. chemie sport. sportovní

it. italština stav. stavebnictví

kniž. knižní tech. technický

lat. latina text. textilní

m. maskulinum verb. verbum

med. medicínský vlast. z vlastního jména

muz. hudební voj. vojenské

n. neutrum zool. zoologický

námoř. námořnický

3.4. Slovník bulharských germanizmů
абзац m.

1. odstavec m.; 2. paragraf m. Absatz m.

úsečka f. Abszisse f.

ledovec m. Eisberg m.

akordeon m., harmonika f., heligon m., Akordeon n. акордеонист, акордеонистка

harfa f. Harfe f. арфист, арфистка

dálnice f. Autobahn f.

bagr m. Bagger m.

багерист, бaгеристка
байц m.

mořidlo n. Beize f.

kotlety pl.t., licousy pl.t. Bakenbart m.

prášek do pečiva n. Backpulver n.

páska, poštovní p., křížová p., ...) f. Banderole f.

clona f. Blende f.

blokáda f. Blockade f.