Světský kult ke slovanským věrozvěstům sv. Cyrilu a Metodějovi v Bulharsku, Česku a na Slovensku


Světský kult k Cyrilovi a Metodějovi v Bulharsku



страница2/18
Дата25.06.2017
Размер0.83 Mb.
#24382
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   18

Světský kult k Cyrilovi a Metodějovi v Bulharsku


Kult svatého Cyrila a Metoděje se v bulharském prostředí objevoval v různých historických kontextech a obdobích. Již ve středověku měla úcta
ke slovanským věrozvěstům nejen religiózní, ale i světský charakter. Ten se projevoval tím, že jména Cyrila a Metoděje v bulharském středověku vyjadřovaly přináležitost k bulharské identitě.2

K nesilnějšímu rozkvětu světského kultu Cyrila a Metoděje došlo v období bulharského národního obrození, kdy se postavy Cyrila a Metoděje ukázaly jako vhodné národní symboly3, které měly pomoci ke sjednocení bulharského národa. Jejich volba jakožto národní symbol nebyla náhodná – jednalo se


o významné osobnosti, jejichž činy se v tehdejší společnosti těšily úctě. Během národního obrození se začal slavit jejich svátek, který měl světskou povahu
a svou kontinuitu si udržel do dnešních dnů.4

Po osvobození Bulharska (1878) se začínala rozvíjet bulharská stánost


a kultura. Přibývaly další státní svátky, ale svátek Cyrila a Metoděje byl stále považován za jeden z nejvýznamnějších, a jeho oslavám byla v bulharské společnosti věnována mimořádná pozornost.5

Světský kult k Cyrilovi a Metodějovi je v Bulharsku spojen především s oslavou jejich svátku. Již od svého vzniku během obrození se těšil velké oblíbenosti a stejně tomu tak bylo i v dalších obdobích bulharské historie.


V závislosti na politické situaci byly akcentovány různé aspekty cyrilometodějského kultu. Popsání těchto proměn ve vyznění kultu Cyrila
a Metoděje bude cílem následujících podkapitol.

2.1. Cyrilometodějský kult v bulharském středověku


Pro středověk je charakteristický teocentrický pohled na svět. Postavy
a činy, které byly v dobovém kontextu významné byly představovány jako světecké. To se vztahovalo i na Cyrila a Metoděje. Kult k jejich postavám měl především religiózní rozměr. Ve středověkém Bulharsku se však do jisté míry rozvinul i světský kult k postavám Cyrila a Metoděje. S rozvojem tehdejšího bulharského státu sehrála významnou roli jejich identifikace s bulharským etnikem. Odkaz soluňských bratrů v tomto aspektu plnil důležitou funkci při formování bulharského etnika.6 Tendence vytvořit světský kult k Cyrilovi
a Metodějovi se objevila v 11. století.7 Jev, na jehož základě byli soluňští bratři označeni za Bulhary, je v publikaci D. Češmedžieva pojmenován jako bulharizace.8

Tento jev lze doložit v tehdejší literární tvorbě. V prvních literárních památkách, sepsaných na Velké Moravě nebo v Panonii, byli Cyril a Metoděj identifikováni jako Slované. Po tomto vzoru byli Cyril a Metoděj v prvních literárních památkách vzniklých na bulharském území označování za Slovany. Později začala slábnout moc bulharského národa. V souvislosti s touto skutečností došlo v bulharských literárních památkách k proměně národní identifikace Cyrila a Metoděje. Jejich činnost byla spojována hlavně s Bulharskem a oba bratři začali být považováni za Bulhary.9

Proces samotného jevu bulharizace Cyrila a Metoděje ve vědě nemá své jasné stanovisko. Názory na dobu jejího začátku a důvody vedoucí k tomuto procesu se různí. Existují názory, že začátek procesu bulharizace Cyrila
a Metoděje může být kladen do konce 10. století a k jejich bulharizaci došlo, protože Bulharsko bylo úzce spjaté s tradicí cyrilometodějského díla, a proto se stalo jeho pokračovatelem. Označení "slovanský" se pro cyrilometodějský odkaz ukázalo z bulharského pohledu problematické. Jako Slované se totiž identifikovali všichni poddaní bulharské říše. Etnická skupina, která se považovala za Bulhary, se od ostatních obyvatel říše snažila nějakým způsobem vymezit. Proto pro svoji identifikaci začala používat slovo "bulharský" a totéž platilo i pro odkaz Cyrila a Metoděje.10

Odlišný pohled na určení počátku bulharizace Cyrila a Metoděje a důvody vedoucí k jejímu vzniku klade tento proces do období byzantské nadvlády.


Ta vyvolala potřebu ochránit bulharský národ před snahami denacionalizace
ze strany Byzantské říše. Podle dalšího názoru se zmínky o příslušnosti Cyrila
a Metoděje k bulharskému národu objevily za Druhé bulharské říše, kdy to byly především snahy oživit památku Cyrila a Metoděje za dynastie Asenvoců.11

Na počátky a důvody vedoucí k bulharizaci Cyrila a Metoděje tedy nelze podat jednoznačnou odpověď. Mnohem jasnější obraz však můžeme podat


o kultu Cyrila a Metoděje po pádu Bulharska pod byzantskou nadvládu. Oblíbenost kultu Cyrila a Metoděje zesílila jako reakce na postavení podrobené bulharské národnosti a kultury vůči Byzantské říši.12 V současné vědě existují teorie, podle kterých ze strany Byzantské říše proběhly snahy o přivlastnění si kultu Cyrila a Mětoděje. Záměrem Byzantské říše mělo být udělat z Cyrila
a Metoděje světce spjaté s touto říší a mělo tak být docíleno posílení vztahu bulharského etnika k Byzantské říši.13

2.2. Vznik světského kultu k Cyrilovi a Metodějovi spojený s počátky oslav jejich svátku během bulharského národního obrození


Tato podkapitola nás seznámí se vznikem světského svátku Cyrila
a Metoděje. Dále přiblíží význam tohoto svátku a cyrilometodějského odkazu v kontextu bulharského národního obrození. Pro větší přehlednost jsme se rozhodli tuto podkapitalu rozdělit na více částí.

2.2.1. Formování kultu k Cyrilovi a Metodějovi během bulharského národního obrození


Postavy Cyrila a Metoděje se během bulharského národního obrození ukázaly jako vhodné pro funkci národního symbolu. Kult k jejich osobnostem napomáhal k národnímu uvědomování a sjednocování bulharského obvyvatelstva a také poukazoval na jeho přináležitost ke slovanskému etniku. Obrozenecká inteligence si ve své době uvědomovala, že kult Cyrila a Metoděje mohl reflektovat důležité body národního obrození, a proto se zasloužila o jeho akutalizaci. Mezi osoby, které se zasloužili o rozvoj cyrilometodějského kultu patřili obrozenci: Neofit Rilský14, Gavril Krăstevič15, Najden Gerov16, Joakim Gruev17.18

Obrozenecká inteligence povědomí o cyrilometodějském odkazu šířila prostřednictvím knih a článků, které vycházely během 40. a 60. let 19. století.19 Důležitým místem, které tvořilo platformu pro kultivaci odkazu Cyrila


a Metoděje, byly bulharské světské školy. Ve 40. letech 19. století byl v bulharských školách vyučován předmět "История на Кирил и Методий" (Historie Cyrila a Metodějě. Žáci tehdejších škol byli seznamováni s dílem
a odkazem Cyrila a Metoděje i v rámci dalších předmětů.20

Kult k Cyrilovi a Metodějovi zformovaný během národního obrození vzešel z tradice navazující na religiózní úctu. Religiózní aspket cyrilometodějského kultu v této době začal být transformován na tradici světskou. Se vznikem světského kultu k Cyrilovi a Mětodějovi se objevila


i potřeba institucí, které by zastřešovaly rozvoj tohoto kultu. Těmi se staly především nově zakládané školy a čitalištа21. Instituce, kde byl oživován odkaz bratrů Cyrila a Metoděje, šířily vzdělání a osvětu. A právě tyto instituce byly často pojmenovávány po bratrské dvojici Cyrila a Metoděje se záměrem šířit povědomí o jejich odkazu. 22

Dalším důvodem, proč se kult Cyrila a Metoděje během bulharského národního obrození těšil takové oblibě bylo propojení cyrilometodějského odkazu se všemi důležitými událostmi v tomto období. Cyrilometodějský kult byl živý ve sporech o formu bulharského spisovného jazyka, byl spojován s potřebou vzdělanosti a osvěty a také figuroval v boji za církevní nezávislost. Všechny tyto faktory vytvořily to správné podhoubí pro vznik svátku Cyrila


a Metoděje.23

2.2.2. Vznik světského svátku Cyrila a Metoděje během školních oslav organizovaných v Plovdivu


Počátek oslav svátku Cyrila a Metoděje je spojován se školními slavnostmi. Obecně vzato se za první oslavy svátku Cyrila a Metoděje považují školní slavnosti, které byly organizované 11. května roku 1857 v Plovdivu. Při založení této školy měl být vybrán její patron a podmínkou bylo, aby byl bulharského původu. Patrona školy měl určit obrozenecký učitel Najden Gerov. Pro tuto úlohu se rozhodl zvolit slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Skutečnost, že volba padla právě na soluňské bratry není náhodná – jejich kult byl spojován s písmem a vzděláním.24

Datace prvních školních oslav Cyrila a Metoděje v Plovdivu se různí. Podle Najdena Gerova zvolení Cyrila a Metoděje za patrony Plovdivského gymnázia bylo podnětem k zavedení školních oslav na počest bratů. Není však jasné, zda první oslavy proběhly v květnu 1856 nebo 1857. Svátek měl světský charakter, i přesto však součástí oslav byly církevní prvky. Zahájení oslav bylo provázeno mší a přinesením ikony Cyrila a Metoděje. S tím souvisí nejasná datace prvních oslav, jelikož v této době mše v plovdivských kostelech probíhaly pouze v řečtině a řecké duchovenstvo se snažilo potírat bulharské světce.25

Podle Joakima Grueva byla ikona Cyrila a Metoděje do školy přinesena roku 1856 a zároveň s tímto aktem proběly první školní oslavy Plovdivského gymnázia. Kvůli obavám z reakce řeckého duchovenstva však oslavy z roku 1856 nebyly zaznamenány a datovány jsou až ty z roku 1857 a tudíž i považovány
za vůbec první oslavy světského kultu Cyrila a Metoděje.26

2.2.3. Další místa spojená s prvnímy pokusy o oslavy svtáku Cyrila a Metoděje


Dalším místem, které je významně spjato s prvními pokusy o oslavy světského svátku Cyrila a Metoděje je město Šumen. V této souvislosti lze hovořit o "soutěžení" měst Šumen a Plovdiv v prvenství o to, kde se konaly první oslavy cyrilometodějského kultu dříve. Zmínky o prvních oslavách v Šumenu se vztahují k roku 1813. Není ovšem dokázáno, že by v tomto městě k oslavám docházelo od roku 1813 pravidelně. V tisku jsou uváděny jako první šumenské oslavy svátku Cyrila a Metoděje ty, které proběhly v roce 1857.27

Pokusy o oslavy svátku Cyrila a Metoděje můžeme nalézt i v jiných městech než v Plovdivu a Šumenu. Všechny tyto zprávy o prvních pokusech


o ogranizaci oslav jsou považovány za rané fáze formování svátku. Nepravidelné pokusy o organiczaci oslav cyrilometodějského kultu jsou nepravidelně datovány v Kaloferu28 během let 1849 a 1851. Z dalších pokusů můžeme jmenovat třeba oslavy v Aitosu29 v roce 1860 a pokus o organizaci oslav v roce 1871 v Gjobelu30, kde k nim nebyl udělen souhlas řeckým popem.31

Dalším místem, které můžeme zmínit v souvislosti s prvními oslavami svátku Cyrila a Metoděje je Cařihrad. V tomto městě oslavy probíhaly v bulharském kostele a byly součástí boje za církevní nezávislost. Oslavy tu měly formu mše a byly religiózního charakteru.32

Pokud krátce shrneme počátek oslav svátku Cyrila a Metoděje, můžeme konstatovat, že nebyly pravdielné. Tato skutečnost souvisela s nedostatkem učitelů, kteří by pravidelně vyučovali ve školách. Právě učitelé se totiž zasloužili o zavedení oslav svátku Cyrila a Metoděje. Dalším důvodem, který přispěl k nepravidelné dataci oslav byla závislost Bulharska na řeckých církevních institucích. Řecké duchovenstvo si chtělo udržet své výsadní postavení
a oslavám nově zavedeného svátku nepřálo.33

Odpověď na otázku, kde a jak došlo k prvním oslavám svátku soluňských bratrů Cyrila a Metoděje, není zcela jednoznačná. Podle G. Simeonovové je však podstatné, že městy, kde probíhaly první světské oslavy svátku Cyrila


a Metoděje jsou města Šumen a Plovdiv.34

2.2.4. Význam svátku Cyrila a Metoděje během bulharského národního obrození


Doposud jsme se zabývali prvními oslavami svátku Cyrila a Metoděje. Důležité je také popsat, jaký měl svátek v obrozenecké společnosti význam
a s jakými hodnotami byl světský kult k Cyrilovi a Metodějovi spojován.

Z výše uvedeného vyplynulo, že tendence organizovat svátek Cyrila


a Metoděje probíhaly ve více městech, kde žilo bulharské obyvatelstvo. Tato skutečnost ovlivňovala formu oslav svátku, která se lišila v závislosti
na konkrétním místě oslav. Shodně však byl svátek u celého bulharského etnika během obrození nazýván jako "nový bulharský svátek" nebo "druhé Velikonoce".35

Svátek Cyrila a Metoděje se stal během národního obrození symbolem protestu proti řeckému duchovenstvu, a také se postavy Cyrila


a Metoděje staly patrony revoluce v boji za politickou svobodu.36 Hlavní symbolikou svátku Cyrila a Metoděje bylo sjednocení bulharského obyvatelstva. Oslavy svátku napomáhaly k národnímu uvědomování Bulharů a také se díky nim Bulhaři vymezovali od ostatních nebulharských etnik žijících na Balkáně. Tuto funkci svátek Cyrila a Metoděje plnil nejen na Balkáně, ale i mezi bulharským obyvatelstvem v emigraci (Rusko, Rumunsko), kde se Bulhaři vymezovali vůči místnímu obyvatelstvu.37

Cyrilometodějský odkaz během národního obrození získal své ukotvení v rámci bulharské společnosti nejen jako národní symbol Bulharů,


ale i ostatních Slovanů. Cyril a Metoděj byli známí jako slovanští apoštolové, jejichž paměť byla živá v celém slovanském světě. Bulharští obrozenci však zdůrazňovali, že pouze v Bulharsku probíhaly oslavy cyrilometodějského odkazu každoročně, kdežto u ostatních Slovanů se sváteční úcta k Cyrilovi a Metodějovi projevovala pouze při významných výročích, jakými byly miléniové oslavy Moravské mise a tisícileté výročí smrti Cyrilovi a Metodějovi. 38



Сподели с приятели:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   18




©obuch.info 2024
отнасят до администрацията

    Начална страница