Světský kult ke slovanským věrozvěstům sv. Cyrilu a Metodějovi v Bulharsku, Česku a na Slovensku
Kultivace cyrilometodějského odkazu na Moravě v 19. století
Изтегляне 0.83 Mb.
|
- Навигация на страницата:
- 3.3.1. Oslavy 1 000 výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu 1863
- 3.3.2. Pokles zájmu o cyrilometodějský kult na Moravě v 70. letech 19. století
- 4. Světský kult k Cyrilovi a Metodějovi na Slovensku
3.3. Kultivace cyrilometodějského odkazu na Moravě v 19. stoletíNa přelomu 18. a 19. století bylo povědomí o sounáležitosti Čech a Moravy na velmi nízké úrovni. To bylo důvodem, proč v Čechách a na Moravě fungovaly odlišné národní symboly. Jedním z důvodů odloučení těchto dvou státních celků bylo způsobeno administrativním oddělením obou zemí v podobě zrušení České kanceláře v Praze a zřízení společného úřadu pro rakouské a české země v roce 1749.69 Počátek národního uvědomování česky mluvícího obyvatelstva na Moravě můžeme klást stejně jako v Čechách do konce 18. století a 30. a 40. let 19. století. Mezi osoby, které se zasloužily o národní uvědomění, můžeme jmenovat například Františka Cyrila Kampelníka70, Františka Matouše Klácela a Františka Sušila71. Pokud hovoříme o Kampelníkovi a Klácelovi72, třeba poznamenat, že se jedná o Čechy. Národní uvědomování reprezentované rodilým buditelem z Moravy představuje František Sušil.73 Z řad duchovních se o propagátorství cyrilometodějské tradice nejvíce zasloužil František Sušil a jeho družina, kterou kolem svého snažení seskupil. Sušila družina je spojována s Velehradem a se snahami učinit z cyrilometodějského kultu moderní formu zbožnosti napojenou na tu zemskou a poté na celou slovanskou. Sušilovská éra je spojená se snahou o určení národního moravského programu, který čelil rozkolu mezi národním a katolickým táborem. Podle M. Řepy kultivování této tradice na Moravě představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů politického a kulturního uplatnění cyrilometodějství v životě moderní společnosti.74 Pokud se pokusíme podrobněji přiblížit pojetí národního obrození Františka Sušila, tak zjistíme, že se opíralo dva základní pilíře – katolictví a vlastenectví. Stejně tak se v tomto duchu se neslo jeho heslo: Bůh a vlast! Jak z pořadí těchto dvou hesel lze z předpokládat, příslušnost ke katolické církvi byla na vyšším žebříčku Sušilových hodnot.75 Sušil se snažil o navrácení Čech ke katolické církvi. Ve svých snahách spojit Moravu a Čechy jako jeden národ však Sušil na místo husitství zvolil tradici cyrilometodějskou. M. Řepa toto pojetí cyrilometodějské tradice ve své publikaci popisuje jako syntézu českého národního vědomí, starého moravského zemského vlastenectví a katolictví. 76 Výše uvedené informace jsou důvodem, proč na se Moravě, na rozdíl od Čech, postavy soluňských bratrů Cyrila a Metoděje staly významnými moravskými zemskými kulturními symboly. Podle M. Řepy v této době Cyril a Metoděj představovali symbol naděje, jelikož 40. léta 19. století byla obdobím mnoha společenských změn. Dobový tisk tak Cyrila a Metoděje reflektoval jako vzory správného vlasteneckého jednádní.77 3.3.1. Oslavy 1 000 výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu 1863V této části práce nastíníme, jak na Moravě probíhaly oslavy miléniového výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Toto jubileum připadlo na rok 1863 a provázely ho velkolepé oslavy, které měly výrazně nábožensky zaměřený program. Tato skutečnost se nesetkala s pozitivním ohlasem u části moravských vlastenců a proběhly snahy vtisknout oslavám na Velehradu i vlastenecký ráz. Tyto snahy však nebyly vítány vyššími církevními kruhy, a tak v červnu 1863 bylo rozhodnuto, že na Velehradě bude organizováno ryze církevní shromáždění. 78 Část moravských vlastenců se rozhodla zorganizovat vlastní slavnosti ku příležitosti miléniového výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v národním duchu. Slavnosti se konaly v Brně formou předhlídky pěveckých spolků. 79 Do 60. let 19. století můžeme zařadit ještě jednu důležitou událost v souvislosti s oslavami cyrilometodějského kultu. V roce 1869 došlo k prvnímu většímu souboji symbolů husitství a cyrilometodějství. V Čechách se v tomto roce slavilo výročí Husova narození. Na katolické Moravě byl tento rok vyhlášen jako cyrilometodějský, což byla reakce na české oslavy výročí narození Jana Husa. 80 3.3.2. Pokles zájmu o cyrilometodějský kult na Moravě v 70. letech 19. stoletíV poslední třetině 19. století začínal značně sílit moravský separatismus, projevující se nevraživostí vůči Čechům a moravskými snahami o izolaci.81 V tomto období lze také sledovat pokles zájmu kněžích o participaci na národním hnutí, jelikož se v něm začínaly projevovat sekularizační tendence. V 70. letech 19. století se postupně kněží začínali distancovat od národního hnutí, které čím dál více pozbývalo religiózní aspekt. Cyrilometodějská tradice v této době začala být zastiňována novými symboly.82 Ke konci 19. století měl pokles oblíbenosti cyrilometodějství jakožto národního symbolu další příčinu. Na začátku této podkapitoly bylo uvedeno, že na Moravě bylo české národní vědomí šířeno častěji osobami, které přicházely na Moravu z Čech. V 70. letech se situace změnila a mladí, již národně uvědomělí Moravané začali přicházet do Prahy. V této fázi pro ně dějiny Moravy přestávaly být nejdůležitějšími momenty z historie a jejich národní vědomí se orientovalo více na dějiny české. S tím souvisí i výčet osobností, které v daném období byly považované za klíčové pro české dějiny – Hus, Žižka, Havlíček. 83 4. Světský kult k Cyrilovi a Metodějovi na SlovenskuTato kapitola bude zkoumat kult k Cyrilovi a Metodějovi ve slovenském prostředí. Po zániku Velké Moravy bylo slovenské území přičleněno k Uherskému království. To bylo hlavním důvodem, proč se zmínky o kultu Cyrila a Metoděje na Slovensku objevily později než v sousedních Českých zemích. Právě sousední Morava byla nejvýraznějším podnětem pro počátek kultivace cyrilometodějského odkazu na Slovensku, jelikož právě odtud byl podnícen zájem Slovenska o cyrilometodějskou tradici. Kult Cyrila a Metoděje sehrál významnou úlohu coby národní symbol během slovenského národního obrození, které bylo namířeno proti maďarizaci. Cyrilometodějská tradice se stala jedním ze základních symbolů, díky kterému se Slovensko snažilo vymezit vůči Uhersku. Cyrilometodějská tradice tvořila základní ideu slovenského národního hnutí. Kult Cyrila a Metoděje měl své místo u obou generací národně osvobozeneckého slovenského hnutí – bernolákovců84 a štúrovců85. Po roce 1918 měla v Československu cyrilometodějská tradice přispět k upevňování československé vzájemnosti. Ze strany české části však docházelo k propagaci a kultivaci husitského a svatováclavského kultu. Cyrilometodějský kult se tak stal základnou slovenských autonomistických snah, a kromě Cyrila a Metoděje se těšil oblibě kníže Pribina. Kult Cyrila a Metoděje byl u Slováků živý během druhé světové války ve Slovenském Štátu (1939-1945). Pokud se přesuneme do období po roce 1989, tak zjistíme, že na Slovensku si cyrilometodějská tradice získala významané místo v historicko-národní identifikaci slovenského národa. Каталог: 383057 383057 -> Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti 383057 -> Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti Изтегляне 0.83 Mb. Сподели с приятели:
|