Zápor v bulharštině, chorvatštině a češtině



страница3/8
Дата06.02.2018
Размер0.82 Mb.
#55554
1   2   3   4   5   6   7   8

Užití slovesa имам/imati
Ne vždy může být záporný tvar slovesa být přeložen stejně, v některých případech je vhodnější pro překlad užít jiné sloveso. Bulharština i chorvatština používá pro vyjádření přítomnosti i nepřítomnosti někoho nebo něčeho sloveso имам/imati, v negovaném výrazu tedy нямам/nemati. Překlad je považován za adekvátní:

že jim není v světě rovno (Č-JH, 29);

че нямат равни на света (B-SI, 17);

da im u svijetu nema ravnih (CH-LJ, 16);

da im nema para na svetu (CH-NG, 30);
není pochyby (Č-JH, 61);

няма съмнение (B-SI, 48);

nema sumnje (CH-LJ, 49);

nema sumnje (CH-NG, 66).
takových fíkových listů v ráji nebylo (Č-JH, 79);

такива смокинени листа и в рая не е имало (B-SI, 62);

takva smokvina lista nije bilo u raju (CH-LJ, 63);

ovakih smohvinih listova nije bilo u raju (CH-NG, 84).

Užití odlišného významového slovesa
Sloveso z originálu může být nahrazeno jiným slovesem. Svetomir Ivančev v překladu nahrazuje sloveso být významovým slovesem въpна (vracet se). Náhradou slovesa být dojde k vyjádření větší dynamičnosti slovesa.

jestli nebudu doma (Č-JH, 29);

aко не се въpна в къщи (B-SI, 21);

ako ne budem na slobodi (CH-LJ, 21);

ako ne budem kod kuće (CH-NG, 33).

To, že se někdo dostal do vězení, je možné vyjádřit spojením попадна в затвора. V následujícím příkladu Svetomir Ivančev nahradil sloveso být, aniž by to změnilo smysl. V chorvatských překladech je stejně jako v češtině použito sloveso být. Ljudevit Jonke upřesnil toto sloveso pomocí pasiva zatvoren (zavřen), toto adjektivum není nutné použít, protože z kontextu je jasné, že je ve vězení:



že zde není kvůli nějakému pitomému arcivévodovi (Č-JH, 33);

че е попаднал в затвора не заради някакъв си смахнат ерцхерцог (B-SI, 23);

da on nije zatvoren zbog nekakvog glupog nadvojvede (CH-LJ, 23);

da nije ovdje zbog nekakvog glupog nadvojvode (CH-NG, 37).

Pokud by bylo adjektivum pitomý přeloženo adjektivem глупав, mohlo by se chápat, že je arcivévoda hloupý. Zatímco pokud je použito adjektivum смахнат – vyjadřuje to, že se chová se jinak než ostatní.



Užití jiného čísla
Překladatel českého originálu musí volit, zda při překladu zvolí tykání nebo vykání. V mnoha jazycích je totiž v běžné mluvě mnohem častější užití tykání než vykání. Překladatel může zvolit tykání a tím dojde ke změně čísla u slovesa. V bulharském překladu je zvoleno tykání a sloveso je tedy v singuláru. V chorvatském překladu Ljudevita Jonkeho je užita 3. osoba singuláru vyjádřená pomocí substantiva čovjek (člověk). Došlo k zobecnění tvrzení, tím se Ljudevit Jonke vyhnul rozhodovaní, zda zvolit vykání či tykání:

nejste sám (Č-JH, 35);

поне не си сам (B-SI, 25);

čovjek nije sam (CH-LJ, 25);

niste sami (CH-NG, 40).
Překladatel se musí rozhodovat, zda použije plurál či singulár, také v případě, kdy je v českém originále užito pomnožné substantivum, které může označovat jednu nebo více věcí. Záleží jen na něm, k jaké variantě se přikloní, zda k plurálu či singuláru. V českém jazyce je slovo hodiny pomnožným substantivem, zatímco v chorvatštině substantivum sat (hodiny) je tvar singuláru. Proto je možné substantivum hodiny přeložit singulárem i plurálem. Nada Gašićová v tomto případě zvolila plurál na rozdíl od Ljudevita Jonkeho, který volí singulár. Do bulharštiny byla tato věta přeložena pomocí slovesa интеpесувам (zajímat se) a substantivum hodiny nebylo vůbec použito. Tím se Svetomir Ivančev vyhnul rozhodování, zda zvolit singular nebo plurál. Větu by bylo možné přeložit takto: аз часовник не гледам (nedívám se na hodiny).

Kolik asi může být hodin? Hodiny nejsou mými pány. (Č-JH, 53);

Колко ли може да бъде часът? Това никак не ме интересува. (B-SI, 41);

Koliko može biti sati? Sat nije moj gospodar. (CH-LJ, 41);

Kolko može bit sat? Sati nisu mojim gospodarom. (CH-NG, 57).

Užití odlišného času či způsobu
V překladu se může lišit čas, ve kterém je záporné sloveso. Ljudevit Jonke i Nada Gašićová zvolili k vyjádření budoucnosti prezent na rozdíl od češtiny a bulharštiny, kde je použito futurum:

já myslím, že to se mnou nebude tak zlý (Č-JH, 39);

аз мисля, че не ще да съм толкова зле (B-SI, 30).

ja mislim, da sa mnom nije tako zlo (CH-LJ, 30);

ja mislim da z merom ni tak loše (CH-NG, 44).
V překladu se může lišit slovesný způsob. V bulharštině a chorvatštině se kondicionál nepoužívá tak často jako v češtině. Místo českého kondicionálu je v bulharštině i chorvatštině častěji užit indikativ:

nebylo by to dobrý (Č-JH, 69);

това не е хубаво (B-SI, 55);

pa to nije dobro (CH-LJ, 55);

a to ni dobro (CH-NG, 75).
V některých překladech se může se lišit jak užité sloveso, tak i slovesný způsob. V následujícím příkladu bulharština volí prézentní tvar slovesa излизам (vyjít). V českém originále je sloveso být v kondicionálu. Ljudevit Jonke vyjadřuje tento výraz záporným tvarem přítomného času dokonavého slovesa izaći (vyjít), Nada Gašičová použila chorvatské sloveso ispasti (objevit se):
aby snad ještě z toho něco nebylo (Č-JH, 63);

че за да не излезе още някоя неприятност (B-SI, 50);

da iz toga još štogod ne izađe (CH-LJ, 51);

da nešto iz toga ne bi ispalo (CH-NG, 69).

Užití lexikálního záporu
Negace může být vyjádřena pomocí lexikálního záporu. V bulharském překladu je použita nejprve kladná věta obsahující výraz гол съм (jsem nahý). Zápor je zachován v následující větě, kdy je negace vyjádřena pomocí záporného prefixu нe-, který je součástí adjektiva:

nejsem voblečenej (Č-JH, 51);

гол съм, необлечен (B-SI, 39);

nisam obučen (CH-LJ, 39);

nisam oblečeni (CH-NG, 55).

Nahrazení slovesa být jiným slovesem
Svetmir Ivančev překládá následující příklad významovým slovesem поддавам (podrobit se, poddat se) v minulém čase a substantivem успокояване (upokojení). Chorvatské překlady jsou doplněny o modální sloveso moći (moci), volí tedy užítí dvou sloves. Ve všech překladech je zachován zápor.

otec nebyl k upokojení (Č-JH, 57);

баща не се поддаваше на успокояване (B-SI, 45);

otac nije mogao umiriti (CH-LJ, 45);

otac nije mogao se primiriti (CH-NG, 63).


      1. Zápor slovesa mít

Záporné tvary slovesa mít v prézentu jsou v češtině i chorvatštině tvořeny ve všech osobách připojením předpony ne- (nemám, nemáš, nemá, nemáme, nemáte, nemají; nemam, nemaš, nema, nemamo, nemate, nemaju). Tato předpona je součástí záporných bulharských tvarů slovesa mít (нямам, нямаш, няма, нямаме, нямате, нямат).116 Na rozdíl od většiny bulharských a chorvatských tvarů sloves se píše záporná částice ne dohromady se slovesem.

Budoucí čas je v češtině tvořen zápornými tvary pomocného slovesa být a slovesem mít (nebudu mít, nebudeš mít, nebude mít, nebudeme mít, nebudete mít, nebudou mít). V bulharštině se zápor budoucího času vyjadřuje neosobním slovesem няма a částicí да, za kterou následuje tvar slovesa v příslušné osobě a čísle (няма да имам, няма да имаш, няма да има, нямаме да имаме, нямате да имате, нямат да имат). V chorvatštině se tvoří záporným tvarem pomocného slovesa htjeti a infinitivu imati (imat neću, imat nećeš, imat neće, imat nećemo, imat nećete, imat neću).

Minulý čas v češtině je vyjádřen záporným tvarem slovesa mít a pomocným slovesem být (neměl jsem, neměl jsi, neměl, neměli jsme, neměli jste, neměli). Minulé časy v bulharštině mají tvary нямах, няма/ше, няма/ше, нямахме, нямахте, нямаха nebo jsou tvořeny částicí не а tvary odpovídajících minulých časů (не съм имал, не си имал, не е имал, не сме имали, не сте имали, не са имали). Chorvatština negaci v minulém čase vyjadřuje pomocí pomocného slovesa biti v záporném tvaru a slovesa imati, které má kladnou podobu (nisam imao/-la/-lo, nisi imao/-la/-lo, nije imao/-la/-lo, nismo imali/-le/-la).





        1. Shodný překlad záporného slovesa mít



Ilustrativní příklady záporných tvarů slovesa mít:

nemám práva chodit po chodníku (Č-JH, 25);

нямам право да вървя по тпотоара (B-SI, 18);

nemam prava da hodam po pločniku (CH-LJ, 17);

nemam pravo ići po trotoaru (CH-NG, 31);
neměl vzdělání (Č-JH, 26);

нямаше подготовка (B-SI, 18);

nije imao prethodnog obrazovanja (CH-LJ, 18);

nije imao naobrazbe (CH-NG, 31);
mně už prohlédl nějaký pan doktor, jestli nemám kapavku (Č-JH, 39);

мене ме гледа вече някакъв доктор дали нямам трипер (B-SI, 30);

mene je već pregledao neki doktor, da vidi, nemam li kapavac (CH-LJ, 30);

mene je već pregledal nekakav gospodin doktor, da nemam triper (CH-NG, 42);
které neměly toho nejmenšího společného s nějakou čistokrevnou rasou (Č-JH, 70);

който нямаха нищо общо с никоя от породите (B-SI, 56);

koje nisu imale ništa zajedničko sa psima čisokrvne rase (CH-LJ, 57);

koje nisu imale ni najmanje veze s nekom čistokrvnom rasom (CH-NG, 76);



        1. Rozdílný překlad záporného slovesa mít


Použití neosobního tvaru slovesa mít
Pro vyjádření nepřítomnosti někoho/něčeho se v bulharštině využívá neosobní tvar има/няма. Svetomir Ivančev v následujícím příkladu nahradil 1. osobu plurálu tímto neosobním tvarem:

nemáme budíček (Č-JH, 36);

няма будилник (B-SI, 26);

nemamo budilice (CH-LJ, 27);

nemamo vekericu (CH-NG, 41).
V bulharském překladu je použit neosobní tvaru slovesa mít. Pokud se jedná o krátké odpovědi, je možné sloveso úplně vynechat nebo se v překladu do daného jazyka používají spojení, které zní v příslušném jazyce přirozeněji. V chorvatském překladu Nady Gašićové není negace vyjádřena popřením slovesa, ale pouze zápornou částicí ne:

to prosím nemám (Č-JH, 40);

няма такива работи (B-SI, 30);

to molim, nemam (CH-LJ, 30);

to prosim ne (CH-NG, 45).

Užití slovesa v modální platnosti
Ne vždy se ale překlad úplně shoduje s originálem. Místo slovesa a substantiva mohou být užita dvě slovesa. V bulharském překladu je použito modální sloveso мога a významové sloveso платя. V bulharském a chorvatských překladech je zvoleno místo slova útrata sloveso platit.

neměl na útratu (Č-JH, 15);

не можа да си плати (B-SI, 11);

nije imao da plati (CH-LJ, 11);

ni imal za platiti (CH-NG, 21).

Použití kladné věty
Záporný tvar slovesa mít je nahrazen frází моля ви се. Tato fráze má pouze kladnou podobu a do češtiny ji lze přeložit ale prosím tě. Ljudevit Jonke vyjádřil tuto větu výrazem nipošto (za žádnou cenu, ani za nic). V jeho překladu je tedy zápor zachován, je vyjádřen morfémem ni-.

Ale nemám. (Č-JH, 22)

Моля ви се. (B-SI, 15)

Nipošto. (CH-LJ, 15)

Ma nemam. (CH-NG, 27)


      1. Zápor modálních sloves

Modální slovesa ze sémantického hlediska patří mezi významově pomocná slovesa, která doplňují plnovýznamová slovesa o prvek modality.117 Syntaktická spojení modálního slovesa a infinitivu v pozici přísudku slouží k vyjádření nutnosti, možnosti a záměru. Nutnost, možnost a záměr se v češtině nejčastěji vyjadřují lexikálními prostředky. Mezi tyto prostředky pojící se pouze s infinitivem predikátoru v češtině patří:



  • vlastní modální slovesa: muset, mít, moci, smět a chtít;

  • modální slovesa v širším smyslu: umět, dovést, vydržet, dokázat, zdráhat se, pečovat, odmítat, bránit se;

  • modální výrazy: lze, dá se/dají se (může se/mohou se), jde/jdou.118

Mezi bulharská modální slovesa patří slovesa трябва, мога, бива a jejich synonyma. Modální slovesa spadají k větší skupině sloves, která se spojují s dalším slovesem pomocí да. Sloveso трябва je neosobní tvar stejně jako tvar бива, které se používá pouze se zápornou částicí не nebo spolu s tázací částicí ли v záporných otázkách. Bulharské sloveso искам (chtít) se však neřadí k modálním slovesům.119



        1. Shodný překlad záporného modálního slovesa

Ilustrační příklady, kde je negováno modální sloveso:



nesmí se převážet (Č-JH, 16);

не бива да се превозва (B-SI, 12).

ne smijem prevoziti (CH-LJ, 12);

ne sme prevoziti (CH-NG, 22);
on se Ferdinand nedá nahradit nějakým pitomou (Č-JH, 21);

нашия Фердинанд не може да го замести кой да е мухльо (B-SI, 15);

Ferdinanda ne može zmijeniti kakva budala (CH-LJ, 14);

tај Ferdinand nemre nadomestiti z nekakvom budalom (CH-NG, 27);

to vám říct nemohu (Č-JH, 22);

не мога да ви кажа (B-SI, 16);

to vam ne mogu reći (CH-LJ, 16);

to vam nemrem reći (CH-NG, 29);
bych jenom nechtěl být v kůži té vdovi (Č-JH, 22);

cамо не бих искал да бъда в положението на вдовицата (B-SI, 15);

ja samo ne bih želio biti u koži te udovice(CH-LJ, 15);

ja jedino ne bi htel biti u koži udovice(CH-NG, 27);
víc nemusíte povídat (Č-JH, 24);

не е нужно да говорите (B-SI, 17);

ne morate nam ništa više pripovijedati (CH-LJ, 17);

više i ne morate govoriti (CH-NG, 30);
mně to nemůže škodit (Č-JH, 35);

това не може да ми навреди (B-SI, 26);

meni to ne može škoditi (CH-LJ, 26);

meni to nemre naškoditi (CH-NG, 40);
nemohu udělat hanbu (Č-JH, 38);

не мога да им нанеса такъв позор (B-SI, 29);

ne mogu nanijeti takvu sramoru (CH-LJ, 29);

ne smem napraviti sramotu (CH-NG, 43);
když se nechcete oběsit (Č-JH, 54);

като не искате да се обесите (B-SI, 42);

ako se ne ćete objesiti (CH-LJ, 42);

ak se već ne bute obesili (CH-NG, 60);
to vám nemohu říct (Č-JH, 54);

не мога да ви кажа (B-SI, 42);

to ne mogu reći (CH-LJ, 42);

to vam ne mogu reći (CH-NG, 60);

to nesmíte dělat (Č-JH, 46);

не бива да правите така (B-SI, 36);

to ne smijete raditi (CH-LJ, 36);

to ne smete delati (CH-NG, 51);
nemusím reprodukovat (Č-JH, 47);

не е нужно да възпроизвеждам думите (B-SI, 37);

ne moram ponavljati (CH-LJ, 37);

ne moram ponavljati (CH-NG, 53);
neumí střílet (Č-JH, 64);

не знае да стреля (B-SI, 51);

ne zna pucati (CH-LJ, 51);

ne zna pucati (CH-NG, 70).



        1. Rozdílný překlad záporného modálního slovesa


Užití odlišného významového slovesa
V některých případech je negováno modální sloveso jako v originále, ale může se lišit významové sloveso. Překladatel musí vždy vycházet z hlavního smyslu věty.

V bulharštině je výraz nesmí vyhodit přeložen výrazem няма право (nemá právo) + sloveso лишавам (zbavovat se). Předložková vazba bez oběda je nahrazena vazbou slovesa лишават от обед. Toto sloveso se pojí vždy s předložkou от, proto není možné použít předložku без:



nesmí vyhodit bez oběda (Č-JH, 51);

нямат право да го лишават от обед (B-SI, 39);

ne smiju ga izbaciti bez ručka (CH-LJ, 39);

ne smiju ga izbaciti bez objeda (CH-NG, 56).
Český výraz nemoh zahálet je do bulharštiny přeložen záporným tvarem modálního slovesa a slovesem бездействувам (být nečinný). Ljudevit Jonke ho překládá výrazem ostati ravnodušan (nemohl jsem zůstat lhostejný), modální sloveso je v záporu stejně jako v češtině. Nada Gašićová volí modální sloveso, které je v záporu a slovesa odoljeti (odolat), které je v tvaru kladném:

јá nemoh zahálet (Č-JH, 61);

аз не можах да бездействувам (B-SI, 48).

ja nisam mogao ostati ravnodušan (CH-LJ, 49);

ja nisam mogel odoliti (CH-NG, 67).
V bulharském překladu je plnovýznamové sloveso dívat se nahrazeno slovesem издържа (vydržet). Věta tak vyjadřuje určitý duševní stav, sloveso je obecnějšího rázu, zatímco sloveso dívat se vyjadřuje konkrétní činnost. Bulharské sloveso je dokonavé, takže vyjadřuje určitou omezenost trvání děje. Chorvatský překlad Ljudevita Jonkeho je doplněn o zápornou částici ni:

nemohli jsme se na to dívat (Č-JH, 57);

не можахме да издържим и се отдалечихме (B-SI, 46);

to nismo mogli ni gledati (CH-LJ, 45);

nismo mogli na to gledati (CH-NG, 63).
V dalším příkladu sloveso dívat se nahradil Svetomir Ivančev slovesem стърпя ce (zdržovat se, udržet se), který vyjadřuje určitý momentální duševní stav. Také Ljudevit Jonke zvolil místo slovesa dívat se sloveso izdržati (vydržet). Modální sloveso zůstává negováno ve všech třech překladech:

nemoh jsem se na to dívat (Č-JH, 61);

не можах да се стърпя (B-SI, 48);

nisam mogao više izdržati (CH-LJ, 49);

nisam mogel na to gledati (CH-NG, 67).

Užití jiného čísla
V následujícím příkladu je vykání (druhá osoba množného čísla) nahrazeno tvarem třetí osoby singuláru. Je to proto, že Svetomir Ivančev v překladu použil zájmeno всеки (každý):

nesmíte jít v nějakých hadrech (Č-JH, 14);

не всеки дрипльо може да очисти такъв господин ( B-SI, 11);

ne smete ići u dronjcima (CH-LJ, 10);

ne smete ići u nekakvim krpama (CH-NG, 20).
V bulharském překladu Svetomira Ivančeva a chorvatském překladu Nady Gašićové je užit místo singuláru plurál. V chorvatském překladu Ljudevita Jonkeho je singulár, ale na rozdíl od originálu je vynecháno modální sloveso a sloveso je v kondicionálu:

nechtěl přiznat (Č-JH, 34);

не искали да си признаят (B-SI, 25);

ne bi priznao (CH-LJ, 25);

nisu htjeli priznati (CH-NG, 39).
V českém originálu je užita 3. osoba množného čísla. V tomto případě se jedná o onikání, které se pod vlivem němčiny v minulosti užívalo v češtině. Jednalo se o způsob oslovování jedné osoby, které se tímto způsobem prokazovala úcta. Onikání je obdobou vykání, proto je v bulharštině i chorvatštině užito vykání, tedy 2. osoba plurálu. Tento tvar je tedy přeložen vykáním. Překlad Ljudevita Jonkeho je zdůrazněn částicí ni (ani):

ale vždyť se nemůžou hejbat (Č-JH, 73);

aми нали не можете да се помръднете (B-SI, 58)

ali vi se ne možete ni maknuti (CH-LJ, 58);

Pa vi se nemrete pomaknuti (CH-NG, 77).


Сподели с приятели:
1   2   3   4   5   6   7   8




©obuch.info 2024
отнасят до администрацията

    Начална страница