Zápor v bulharštině, chorvatštině a češtině
Vynechání významového slovesa
Изтегляне 0.82 Mb.
|
Vynechání významového slovesa Svetomir Ivančev použil v překladu čas minulý. Při odpovědích na otázky v minulém čase se významové sloveso vynechává. Významové sloveso je obsaženo v otázce a odpověď tvoří pouze pomocné sloveso. Víte o tom? Nevím. (Č-JH, 30); Чухте ли? Не съм. (B-SI, 21); A znate li? Ne znam. (CH-LJ, 21); Znate o tom? Ne znam. (CH-NG, 34). Nahrazení slovesa vědět jiným slovesem Sloveso зная vyjadřuje to, že jsme museli vynaložit nějaké úsilí, abychom něco věděli. Nejedná-li se o intelektuální dosáhnutí nějakých znalostí, může Svetomir Ivančev v bulharském překladu zvolit místo slovesa vědět sloveso vidět. Toto sloveso je v záporném tvaru prézentu. Nevím, co by mne mělo zajímat? (Č-JH, 30); Не виждам какво би трябвало да ме интересува! (B-SI, 21); Ne znam, što bi trebalo da me zanima. (CH-LJ, 21); Ne znam, što bi me moglo zanimati? (CH-NG, 35). I v následujícím případě nahradil Svetomir Ivančev v bulharském překladu sloveso vědět jiným slovesem. Zvolil sloveso разбера (pochopit) doplněné o modální sloveso, které je v záporném tvaru prézentu. Popřeno je pouze modální sloveso a významové sloveso je v kladném tvaru: nevím (Č-JH, 45); не мога да разбера (B-SI, 35); ne znam (CH-LJ, 35); ne znam (CH-NG, 50). V dalších dvou příkladech opět Svetomir Ivančev nahradil významové sloveso vědět slovesem být. V prvním příkladu použil negovaný tvar slovesa съм (být)+лесно (lehce, snadno), podruhé negovaný tvar slovesa съм (být)+известно (známo): nevím, jestli tak brzo najdete druhý místo (Č-JH, 57); няма да бъде много лесно да си намерите нова работа (B-SI, 44); ne znam, da li ćete baš dobiti drugo namještenje (CH-LJ, 44); ne znam, dal bude tak brzo našli drugi posel (CH-NG, 62); nevím (Č-JH, 70); не ми е известно (B-SI, 55) ne znam (CH-LJ, 56); ne znam (CH-NG, 75). Nahrazení významového slovesa slovesem být V následujícím bulharském překladu je významové sloveso slušet nahrazeno slovesem být. Svetomir Ivančev užil negovaný tvar slovesa съм (být)+adverbium прилично (vhodné, slušné). Nada Gašićová zvolila tvar zápor slovesa biti (být)+adverbium pristojno (vhodný) místo záporného tvaru slovesa slušet se: tohle se nesluší (Č-JH, 46); не е прилично (B-SI, 36); to se ne pristoji (CH-LJ, 36); to vam ni pristojno (CH-NG, 51). V dalším bulharském překladu je významové sloveso mačkat nahrazeno tvarem slovesa съм (být) a adjektivem наблъскан (namačkaný), bylo by možné použít taktéž sloveso наблъскам (namačkat): nemačkáme se jeden na druhýho (Č-JH, 35); не сме наблъскани като сардели (B-SI, 25); ne guramo se jedan s drugim (CH-LJ, 25); ne tiskamo se jedan na drugoga (CH-NG, 39). Významové sloveso doplněno o modální sloveso V kapitole o záporných tvarech modálních sloves jsme si mohli všimnout, že modální sloveso je často vynecháno. Může tomu být ale i naopak, místo pouhého tvaru významového slovesa, může být významové sloveso doplněno o modální sloveso. V překladu Nady Gašićové je výraz doplněn o modální sloveso moći, které je negováno, za ním následuje sloveso sjetiti, které je v infinitivu: nepamatuji (Č-JH, 55); не помня (B-SI, 43); ne sjećam (CH-LJ, 43); ne mogu se sjetiti (CH-NG, 61). Významové sloveso nahrazeno frazémem V bulharském překladu je použit frazém това ще му излезе през носа (to mu přijde draho), který odpovídá českému originálu: V překladu Ljudevita Jonkeho je použito místo tvaru nedokonavého slovesa dokonavé sloveso ve futuru: nevyplácí se (Č-JH, 57); често пъти излиза през носа (B-SI, 44); ne će vam se isplatiti (CH-LJ, 44); ne splati se (CH-NG, 62). Vynechání celé věty Existují případy, kdy je negované sloveso vynecháno nebo může být vynechána celá záporná věta. V následujícím příkladu Nada Gašićová vynechala celou větu, ve které by se měl vyskytovat zápor. V překladu Ljudevita Jonkeho a Svetomira Ivančeva je tato záporná věta přeložena. „Odpusťte,“ řekl rytířsky Švejk, „á jsem tu teprve od dvanácti hodin v poledne, ale tenhle pán je tu už od šesti hodin ráno. Já tak nespěchám. (Č-JH, 58); Прощавайте – обърна се към него Швейк рицарски, - аз съм тук едва от дванадесет часа на обед, а господинът е дошъл още в шест часа сутринта. Аз не бързам много. (B-SI, 45) Oprostite – reče Švejk viteški – ja sam ovdje tek ot dvanaest sati o podne, a ovaj je gospodin u zatvoru već od šest sati ujutro. Meni se toliko ne žuri. (CH-LJ, 46). Dopustite – rekao je viteški Švejk – ja sam tu tek od dvanajst sati popodne, a taj gospon je tu još od šest sati ujutro. (CH-NG, 63)
Préteritum je forma, vyjadřující děj, který se odehrál před okamžikem promluvy. V češtině se minulý čas vyjadřuje nejčastěji préteritem, tj. pomocí l-ového příčestí (minulý kmen slovesa + -l, -la, -lo, -li, -ly, -la) a prézentního tvaru pomocného slovesa být. V 3. osobě se toto pomocné sloveso v češtině vynechává.129 Jako archaizační stylový prostředek se v češtině může objevit plusquamperfektum, které je tvořeno préteritem a l-ovým příčestím slovesa být. Záporné tvary jsou vždy tvořeny prefixem ne-, který je součástí významového slovesa nebo modálního slovesa. V bulharštině existují čtyři minulé časy, dva jednoduché (aorist – минало свършено време, imperfektum – минало несвършено време) a dva složené (perfektum – минало неопределено време, plusquamperfektum – минало предварително време). Záporné tvary jsou tvořeny pomocí částice не, která se nachází před slovesem.130 Chorvatština má dva jednoduché minulé časy (aorist a imperfektum) a dva složené minulé časy (perfektum 1 a perfektum 2 neboli plusquamperfektum). Nejpoužívanějším minulým časem v chorvatštině je složené préteritum neboli perfektum I, které odpovídá českému minulému času. Tvoří se stejně jako v češtině od prézentních tvarů slovesa být a příčestí minulého. Záporné tvary jsou tvořeny předponou ni-, která je součásti pomocného slovesa být.131 Ilustrativní příklady překladu záporných sloves v minulém čase: a když se to nestalo (Č-JH, 21); а щом това не станало (B-SI, 14); a kad se to nije dogodilo (CH-LJ, 14); a kada se to nije dogodilo (CH-NG, 25); nemohla uškrtit dvojčata (Č-JH, 31); не е могла да удуши близнета (B-SI, 22); nije mogla zadaviti blizance (CH-LJ, 22); ni mogla zagusiti dvojčeke (CH-NG, 35); nespal (Č-JH, 33); не спа (B-SI, 23); nije spavao (CH-LJ, 23); nije spavao (CH-NG, 37); nepřestal (Č-JH, 34); не преставал (B-SI, 25); nije prestao (CH-LJ, 25); ni prestal (CH-NG, 39); dokud ho neshodili (Č-JH, 34); докато не го хвърлили (B-SI, 25); dok ga nisu bacili (CH-LJ, 25); dok ga nisu hitili (CH-NG, 39); neodpouštěl (Č-JH, 38); не прощаваше (B-SI, 29); nije opraštao (CH-LJ, 29); nije opraštao (CH-NG, 42); já ho prosím nevážil (Č-JH, 42); aз не съм го мерил (B-SI, 32); ja ih, molim, nisam vagao (CH-LJ, 32); ja ga, prosim, nisam vagal (CH-NG, 48); nezapřeli (Č-JH, 60); не скриваха (B-SI, 47); nisu zatajili (CH-LJ, 48); nisu zatajili (CH-NG, 66); nevrátil (Č-JH, 64); не се върна (B-SI, 51); nije vratio (CH-LJ, 52); ni vrnul (CH-NG, 70); a když nechtěl, tak ho vytáhli (Č-JH, 69); като то не пожела, те го измъкнаха (B-SI, 55); kad on nije htio, onda su ga izvukli (CH-LJ, 56); a kad ni štel, izvlekli su ga (CH-NG, 75); dokud ho nesežraly (Č-JH, 70); докато не го изядоха (B-SI, 56); dok ga nisu požderali (CH-LJ, 56); dok ga nisu požderale (CH-NG, 76).
Užití odlišného významového slovesa V bulharštině se nevyjadřuje být ve vězení slovesem sedět, ale slovesem ležet. I když je užito jiné sloveso, překlad odpovídá českému překladu. Sloveso je v záporném tvaru minulého času. Ale von si je nevodseděl. (Č-JH, 15); Но той не ги лежа.(B-SI, 12); Ali on ih nije odsjedio. (CH-LJ, 11); Ali ni ih odsedil. (CH-NG, 22). Vynechání významového slovesa V bulharštině i chorvatštině se pro vyjádření minulého času užívá pomocné být a plnovýznamové sloveso. Pokud je věta v záporném tvaru, musí být negováno pomocné sloveso. V odpovědi na otázku může být vypuštěno významové sloveso a odpověď obsahu jen pomocné sloveso být v záporném tvaru. To můžeme vidět v překladu Svetomira Ivančeva a Ljudevita Jonkeho. Četl jste to? Nečetl. (Č-JH, 30); Четохте ли? Не съм. (B-SI, 21); Jeste li čitali? Nisam. (CH-LJ, 21); Čitali ste to? Nisam čitao.(CH-NG, 34). Užití jiného času V chorvatském překladu Ljudevita Jonkeho je sloveso v prézentním tvaru: nevěřil tomu (Č-JH, 53); не вярва (B-SI, 41); da ne vjeruje (CH-LJ, 41); nije povjerovao (CH-NG, 57). Dvojí zápor I když je v originálu negováno pouze významové sloveso, může být překlad doplněn o záporné zájmeno. V takovém případě se jedná o dvojí zápor. V bulharském překladu najdeme navíc zájmeno нищо (nic) a chorvatském zájmen ništa (nic): víc jsem neudělal (Č-JH, 55); друго нищо не съм правил (B-SI, 43); ništa više nisam uradio (CH-LJ, 43); više ništa nisam napravio (CH-NG, 61). V chorvatském překladu Nady Gašićové je významové sloveso zdůrazněno částicí ni: a víc se nevrátil (Č-JH, 69); и не се върна вече (B-SI, 55); više se nije vratio (CH-LJ, 56); više ni ne vratil (CH-NG, 75). V bulharském překladu je nahrazeno významové sloveso pomyslet slovesem предполагам (předpokládat), které je v minulém čase. V překladu Ludevita Jonkeho je negováno způsobové sloveso moci, zatímco v originálu je popřeno významové sloveso. Ve všech třech překladech je užit dvojí zápor. V bulharském překladu je sloveso doplněno o záporné zájmeno никога (nikdy), v překladu Ljudevita Jonkeho a Nady Gašičové je navíc záporná částice ni: to jsem si nepomyslil (Č-JH, 63); никога не съм предполагал (B-SI, 50); nisam mogao ni pomisliti (CH-LJ, 51); nisam si ni pomislil (CH-NG, 69).
Záporné tvary jsou v češtině tvořeny slovesy imperativním tvaru, který se tvoří pomocí přípon: -Ø, -i pro 2. osobu singuláru -me pro 1. osobu plurálu a -te pro 2.os. pl, ke kterému je připojena předpona ne-. V jiných osobách se rozkaz nebo přání vyjadřuje tvary oznamovacího způsobu, který je uvozený částicemi ať, nechť, kéž. Zmírněně můžeme přání nebo rozkaz vyjádřit pomocí kondicionálu přítomného.132 V bulharštine existují tvary imperativu jednoduché a složené. Záporné tvary se tvoří jen pomocí záporné částice не. Imperativ v záporu vyjadřující zákaz se tvoří jen od nedokonavých tvarů slovesa a to prostým tvarem či opisně s částicí не. Výstraha nebo varovaní se v bulharštině vyjadřují opisnými tvary s да, v čestině se tyto tvary vyjadřují imperativem dokonavých sloves. Opisné kladné tvary se tvoří částicemi да, нека, нека да + indikativ prézentu významového slovesa. Opisné záporné tvary imperativu se tvoří v bulharštině zápornou částicí не, která se vždy píše odděleně nebo pomocí zvláštního pomocného slovesa rozkazovacího způsobu недей, недейте + zkrácený infinitivní tvar významového slovesa v nedokonavém vidu či pomocí rozkazovacích tvarů недей, недейте + vazba s částicí да + indikativ prézentu. K vyjádření toho, aby někdo přerušil probíhající děj, se může užít ustrnulý tvar 3. osoby singuláru стига + zkrácený infinitivní tvar významového slovesa.133 Imperativ se v chorvatské záporné větě vyjádřuje tvary nemoj (pro 2. osobu singuláru) a nemojmo, nemojte (pro 1. a 2. osobu plurálu) po nich následuje infinitiv slovesa nebo pomocí záporky ne a kladného imperativu. Záporný infinitiv pro 3. osobu singuláru i plurálu je vyjádřen slova neka. 134 Ilustrativní příklady překladu sloves v imperativu:
Jako základní význam kondicionálu neboli podmiňovacího způsobu je vyjádření nereálnosti obsahu slovesa. Ta může být různého druhu a to nejistota, podmínka nebo přání. Kondicionál se vyskytuje vždy tam, kde chce mluvčí oslabit rezolutnost děje, například při vyjádření úcty, skromnosti, či zdvořilosti. Potencionálně možný děj se vyjadřuje kondicionálem přítomným. Zatímco kondicionálem minulým se vyjadřuje neuskutečnitelný děj. Pokud je z kontextu jasná nereálnost, nejčastěji bude vyjádřena kondicionálem přítomným. Kondicionálem přítomným se vyjadřuje nejistota v deliberativních otázkách, které klade mluvčí sám sobě.135 V bulharštině taktéž kondicionál vyjadřuje neuskutečněný nebo podmíněný děj. Na rozdíl od češtiny bulharština nerozlišuje, jestli tento děj v přítomnosti nebo minulosti. V bulharštině existují jak složené tvary, tak tvary jednoduché, v češtině pouze složené tvary. Složené tvary se tvoří pomocí tvarů utvořených od starého aoristu slovesa být (бих, би, би, бихме, бихте, биха) a významového slovesa. 136 Jednoduché tvary jsou novější kategorií, mohou vyjadřovat neuskutečněný děj v minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti. Tvoří se příponami -ва-, -ава-, -а- od nedokonavých sloves a příponami -вва-, -ува-, -ва- od sloves dokonavých.137 Kondicionál je v chorvatštině slovesný způsob, kterým se vyjadřuje hlavně podmínka. V chorvatském spisovném jazyce existují dva kondicionály. Kondicionál první se tvoří od slovesného příčestí činného a nepřízvučného aoristu pomocného slovesa biti (bih, bi, bi, bismo, biste, bi). Základní funkcí kondicionálu přítomného v chorvatštině je vyjádření neskutečného děje.138 Ilustrativní příklad překladu slovesa v kondicionálu. V bulharském překladu je užit složený tvar:
Užití indikativu V chorvatském překladu Nady Gašićové není užit kondicionál, sloveso je v záporném tvaru indikativu: skákat z okna bych vám neradil (Č-JH, 69); да скочите от прозорец, не бих ви съветвал (B-SI, 54); ne bih vam savjetovao da skačete kroz prozor (CH-LJ, 55-56); ne preporučam da skačete s prozora (CH-NG, 74); Ani v bulharském, ani v chorvatských překladech není sloveso v kondicionálu, sloveso je v indikativu. Záporný tvar minulého času je ponechán v záporu: kterou by nebyli zváleli, (Č-JH, 57); която да не са изпотъпкали (B-SI, 45); po kojoj se nisu valjali (CH-LJ, 44); koju nisu povaljali (CH-NG, 63).
Věta účelová vyjadřuje vztah k větě řídící, ke které je zpravidla připojena spojkou aby (abych), knižně a zastarale by (bych). V takových větách je sloveso v kondicionále. Věty se spojkou aby mohou vyjadřovat následnost děje konfrontovaného s dějem věty, k níž se vztahují.139V bulharštině bývají věty účelové uvozeny spojkami да, за да, та да, че да, да не ви да, дано, дано да. Sloveso na rozdíl od češtiny je v indikativu.140 Základním typem účelových vět v chorvatštině jsou věty uvozené spojkou da a prézentem. Kondicionál se v postponovaných větách užívá řidčeji. Běžný je však ve větách s da v prepozici.141 Ilustrativní příklady překladů vět účelových, ve kterých je záporné sloveso: aby vás nesebral policajt (Č-JH, 14); за да не те дръпне стражарят (B-SI, 11); da vas ne pokupi policajac(CH-LJ, 10); da vas ne pobere pandur (CH-NG, 20); aby se ho nebál (Č-JH, 66); да не се страхува (B-SI, 52). neka ga se ne neboji (CH-LJ, 53); da ga se ne bojí (CH-NG, 71-72); abyste nezmeškal k obědu (Č-JH, 67); да не закъснеете за обед (B-SI, 54); pazite, da ne zakasnite na ručak (CH-LJ, 54); da nepustite obed (CH-NG, 73); aby nemyslil na vojnu (Č-JH, 74); да не мисли за война (B-SI, 59); da ne misli na rat (CH-LJ, 60); da ne misli na rat (CH-NG, 79); aby se ti vostatní páni na mne nehněvali (Č-JH, 35); да не се сърдят останалите господа тук (B-SI, 25); da se ne bi ostala gospoda ljutila na mene (CH-LJ, 25-26); da se ta ostala gospoda ne bi na mene srdila (CH-NG, 40).
Изтегляне 0.82 Mb. Сподели с приятели:
|