Úvod celonárodní slovní zásoba



страница1/4
Дата18.09.2016
Размер0.5 Mb.
#10117
  1   2   3   4
Obsah
Úvod …………………………………………………………………………. 1

  1. Celonárodní slovní zásoba …………………………………………………… 2

    1. Spisovný jazyk ……………………………………………………………….. 2

  2. Omezená slovní zásoba ……………………………………………………… 2

2.1 Dialekt ……………………………………………………………………….. 3

2.2 Slang, žargon ………………………………………………………………… 3

2.3 Argot …………………………………………………………………………. 7

3 Skupiny ………………………………………………………………………. 9

4 Obecné označení pro dívku, ženu ……………………………………………. 9

4.1 Dívka, slečna ………………………………………………………………… 9

4.2 Dospělá žena ………………………………………………………………… 11

4.3 Vztahy ………………………………………………………………………. 13

4.4 Prostředí ……………………………………………………………………... 14

5 Fyzický vzhled ……………………………………………………………… 15

5.1 Pěkná, přitažlivá …………………………………………………………….. 15

5.2 Obyčejná ……………………………………………………………………. 18

5.3 Nehezká ……………………………………………………………………... 18

5.4 Postava ……………………………………………………………………… 20

5.4.1 Štíhlá ………………………………………………………………………… 20

5.4.2 Malá ………………………………………………………………………… 21

5.4.3 Tlustá ……………………………………………………………………….. 21

5.5 Móda, módní trendy ………………………………………………………… 22

6 Části těla …………………………………………………………………….. 25

6.1 Hlava ………………………………………………………………………… 25

6.2 Tvář, obličej ………………………………………………………………… 26

6.3 Vlasy ………………………………………………………………………… 27

6.4 Nos ………………………………………………………………………….. 28

6.5 Uši …………………………………………………………………………… 28

6.6 Oči …………………………………………………………………………… 29

6.7 Ústa ………………………………………………………………………….. 30

6.8 Ruka ………………………………………………………………………….. 31

6.9 Noha …………………………………………………………………………. 31

6.10 Poprsí ………………………………………………………………………… 33

6.11 Hýždě ………………………………………………………………………… 35

6.12 Pohlavní orgány ……………………………………………………………... 35

7 Pracovní pozice ……………………………………………………………… 36

7.1 Zaměstnání …………………………………………………………………... 36

8 Charakteristické vlastnosti …………………………………………………... 37

8.1 Chytrá ……………………………………………………………………….. 37

8.2 Hloupá ………………………………………………………………………. 38

8.3 Nešikovná …………………………………………………………………… 39

8.4 Zlá, hádavá ………………………………………………………………….. 39

8.5 Nečestná …………………………………………………………………….. 40

8.6 Vážná ……………………………………………………………………….. 40

8.7 Zajímavá ……………………………………………………………………. 41

8.8 Namyšlená ………………………………………………………………….. 41

8.9 Blánivá ………………………………………………………………………. 42

8.10 Líná, nepořádná …………………………………………………………….. 43




  1. Chování ……………………………………………………………………. 44

    1. Flirt ………………………………………………………………………... 44

    2. Žárlivá ……………………………………………………………………... 44

    3. Sexuální podtext …………………………………………………………... 45

10 Změna stavu ……………………………………………………………….. 49

10.1 Těhotenství ………………………………………………………………… 49

10.2 Manželský svazek …………………………………………………………. 49

Závěr ………………………………………………………………………. 50

Резюме …………………………………………………………………….. 52

Seznam literatury ………………………………………………………….. 56

Příloha ……………………………………………………………………... 57

Úvod
Svou bakalářskou diplomovou práci jsem pojmenovala jazykový obraz ženy v žargonových slovnících v bulharštině a v češtině. Z názvu je zřejmé, že práce je zaměřena na specifickou nekonvenční vrstvu jazyka, která je součástí národního jazyka jako celku. Obohacuje ho, patří k našemu lidskému projevu a objevuje se v každém jazyce. Téma jsem si zvolila na základě toho, protože si myslím, že se jedná o zajímavou oblast, která se stále vyvíjí a je živá.
Slang je  znakem moderní společnosti, je spojen s aktuální, současnou mluvou. Žije a utváří se na nových výrazech a obratech. Pokud se podíváme na spisovný jazyk, u něj trvá zpravidla několik let nže se přijme nový výraz. V současné době dochází intenzivně k míšení řeči různých skupin lidí. Slova jsou přejímána z nejrůznějších cizích jazyků, jako příklad můžeme uvést angličtinu.
Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a analytické. V teoretické části jsem se zaměřila na základní termímy, které jsou spojeny s národním jazykem, spisovnou a nespisovnou vrstvou jazyka. Praktickou část věnuji vlastním slangovým výrazům, jak bulharským, tak i českým. Vycházela jsem ze všech dostupných jazykových publikací, které se touto problematikou zabývají. V excerpovaném materiálu, kde to bylo vhodné, uvádím také údaje o etymologii.
Cílem mé práce je seznámení se s nekonvenční slovní zásobou, která je charakteristická pro současnou moderní ženu. Podat přehled živých výrazů, roztřídit a zařadit je do sémantických skupin, podle zvoleného hlediska.

1
1 Celonárodní slovní zásoba


Národní jazyk, jako prostředek komunikace je tvořen určitou slovní zásobou. Tvoří ji všechny lexikální jednotky, kterými jsou jednovýznamová, vícevýznamová slova a ustálená slovní spojení (Karlík, 1995:136). Národní jazyk nemá jen jednu formu. Tvoří ho spisovné a nespisovné útvary. Jsou to všechny podoby jazyka, které jsou používány v komunikaci a dorozumívání všemi příslušníky jednoho národa nebo etnika.

1. 1 Spisovný jazyk
Jako spisovný jazyk se obvykle chápe kodifikovaný útvar národního jazyka, který má národně reprezentativní funkci. Používá se v úředních dokumentech, v oficiální komunikaci a v médiích. Jde o soustavu pravidel, jejichž dodržování je v určité komunikaci závazné, norma nám předepisuje nejen správnou výslovnost, ale i to, jak se má správně psát (Hugo, 2006:10). Řadíme ho k nejdůležitějším útvarům národního jazyka. Jak již bylo řečeno, plní funkci národně reprezentační a můžeme říci, že není omezen prostředím sociálním nebo územním. Jeho normy se stále vyvíjejí, jsou dynamické. Má celonárodní platnost.
Variantou spisovného jazyka je jazyk hovorový. Nejedná se tedy o samostatný útvar. Jedná se pouze o mluvenou podobu jazyka, která se užívá se v polooficiálních a v neoficiálních mluvených projevech. Hovorové výrazy ve srovnání se spisovnými jsou charekteristické tím, že mají různý stupeň nespisovnosti.

2
2 Omezená slovní zásoba


Omezenou slovní zásobu, která je nezbytnou součástí národního jazyka, tvoří nespisovný jazyk – nespisovné útvary, které můžeme rozčlenit podle územního, a nebo sociálního hlediska. Za územně omezený nespisovný jazykový útvar se považuje nářečí (dialekt), teritoriální dialekt. Dále existuje členění sociální, do kterého se zahrnují slangy, profesní mluva a argot.

2. 1 Dialekt
Teritoriálně omezený nespisovný jazykový útvar se označuje jako nářečí (dialekt), nebo také teritoriální dialekt. Za tradiční teritoriální dialekt považujeme útvar národního jazyka, který je územně vymezený. Jsou to slova, která se používají na příslušném území . Pro obyvatele z jiných území jsou zpravidla nesrozumitelná. Je specifický svým hláskoslovím, tvaroslovnými a skladebními odchylkami od jazyka spisovného. Pojem nářečí se někdy používá zejména pro malé oblasti, na větším území, kde se drobné rozdíly vyrovnávají, vzniká tzv. nadnářečí - interdialekt. Interdialekt je charakterizován jako nestabilizovaný útvar národního jazyka, který představuje nejvyšší vývojový stupeň tradičních územních dialektů (Chloupek, 1991:53). Nárečí se uplatňuje hlavně v běžné, neformální ústní komunikaci. Jeho vědeckým studiem se zabývá obor, který se nazývá dialektologie.

2. 2 Slang, žargon
Slang tvoří nespisovná slovní zásoba, která je spojena s prostředím sociálním. V zahraničních lingvistikách existují různé pohledy na pojem slang, žargon. Každý jazykovědec dochází k vlastním závěrům. Obvykle je tomu na základě jazykové situace v příslušné zemi. Názory českých jazykovědců se také plně neshodují.

3

Podle Hubáčkovy definice jde o svébytnou součást národního jazyka, jež má podobu nespisovné nebo hovorové vrstvy speciálních pojmenování, realizované v běžném, nejčastěji polooficiálním a neoficiálním jazykovém styku lidí vázaných stejným pracovním prostředím nebo stejnou sférou zájmů a sloužící jednak specifickým potřebám jazykové komunikace, jednak jako prostředek vyjádření příslušnosti k prostředí či k zájmové sféře (Hubáček, 1988:8). Je těžké najít jednoznačnou definici a vymezit hranici mezi pojmy slang, pracovní mluva, hantýrka, žargon. Do určité míry jsou to všechno slova synonymní. Označuje se také jako sociální nářečí, nebo sociolekt.



Slovo slang pravděpodobně pochází z angličtiny z tvaru s'language, tj. něčí jazyk, způsob vyjadřování určitých společenských nebo zájmových vrstev nespisovnými výrazy, srozumitelnými jen zasvěcencům. František Kopečný považuje slovo slang za anglické slovo původem ze Skandinávie a pokládá ho za dějové jméno ke sling = vrhat, házet. Původně prý označovalo zpěvavý a lstivý jazyk žebráků (Hubáček, 1988:6).
Slang používáme k označení sociálně diferencované slovní zásoby. Někdy se však v rámci této skupiny setkáváme s rozdělením na profesionalismy a slang v užším pojetí. Za profesní mluvu se chápe soubor termínů a frází užívaných skupinu zaměstnanců při pracovním procesu, např. zdravotnická pracovní mluva. Typický je pro ní jednoznačný význam lexikálních jednotek v určitém prostředí a úspora vyjadřování, která směřuje k jednoslovným pojmenováním. Podle encyklopedického slovníku češtiny jsou profesionalismy nespisovné názvy terminologické povahy motivované věcnými důvody. Cílem je výrazová úspornost, jednoznačnost a mobilnost v mluvené komunikaci. Za profesionalismy považujeme výrazy starého řemeslnického názvosloví, které byly v oficiální komunikaci nahrazeny terminologií oborů, doposud nestabilizované soubory výrazů terminologické povahy v nově vznikajících oborech (Karlík, 2002:405).
4

Chloupek označuje slangy jako “speciální slovníkové vrstvy” a člení je na profesní mluvu, slang a argot. Profesní mluvou chápe mluvu skupin zaměstnanců, „kteří při práci nebo při výkonu služby užívají termínů nebo terminologických spojení bez zření k jejich spisovnosti, a to pouze pro jejich výrazovou úspornost, jejich spolehlivou jednoznačnost v pracovních souvislostech” (Chloupek, 1991:57).


Naopak Suk profesionální mluvu od slangu neodlišuje. Definuje ho jako skupinovou mluvu, která má zvláštní lexikální rejstřík. Označuje jím hlavně předměty, osoby, jevy, které jsou pro život mimo skupinu netypické a slouží pro komunikaci uvnitř skupiny, k oddělení dané skupiny od ostatní společnosti. Dále uvádí, že se nijak podstatně neliší jazykový charakter různých typů slangů, jako je sportovní, pracovní nebo sociální. (kriminální, vojenský apod.). „Slovní zásoba těchto skupinových mluv vzniká jednak převzetím obecných slov, jimž je dán nový význam, tedy metaforizací, metonymizací apod., přetvořením slov z obecné slovní zásoby různými populárními příponami, fonetickým přiblížením k jiným slovům. Tak nové výrazy dostávají zajímavé, směsné zabarvení, foneticky zajímavými novotvary, zkrácením a dalšími způsoby” (Suk, 1993:9).
Charakteristickým rysem slangové slovní zásoby je velká synonymičnost, expresivnost, jazyková hra, vynalézavost, originalita, neobvyklé, nápadité výrazy, které mají sklon k vtipu a nadsázce (Karlík, P.,1995:94). Typická jsou různá obrazná pojmenování, tvořená většinou na základě metafory, slova se často zkracují, obměnují a jsou nápaditě překrucována, a to hlavně proto, aby se zabránilo obecnější srozumitelnosti. Kromě těchto rysů, mohou mít příznak neologismu. Za neologismy se chápou nová slova, která dosud nezakotvila v povědomí mluvčího, nesou příznak novosti. Postupem času se tento příznak vytrácí, jsou více frekventovaná a stávají se součástí lexikálního systému.
5
Emilija Perniška charakterizuje neologizmy jako „изразни средства, които се появяват неизбежно и постоянно в езиците. Но в определени периоди на значителни обществени промени или на интензивно развитие на някои науки, на

техниката или на отделни отрасли на живота те възникват много активно. Неологизмите са думи, значения, сложни названия, сложни термини или фразеологизми, употребявани от пошироки кръгове. Характерът им е в тясна зависимост от епохата, в която възникват, от живота на народа, националните

взаимовръзки и влияния, както и от социална психология“ (Пернишка, 2001:5). Dále uvádí, že se při jejich tvoření využívají prvky, které jsou typické pro tvoření slov – kmen, sufixy, prefixy. Díky novým slovům došlo v bulharštině k obohacení kategorie jmen osob, např. ženy – моделка, новинарка, скейтърка ... V současné době oba jazyky přejímají velké množství slov z cizích jazyků, a to hlavně z angličtiny.
V bulharštině se pojmy slang, sociální dialekt, žargon, profesní mluva, argot, vystkytují podobně jako v češtině. Na pojmy slang a žargon, podle terminologického obsahu, se pohlíží jako na synonyma. Slang je považován za nestrukturní formu jazyka – sociální dialekt, blízký žargonu, ale se širším základem. Je postaven na podmínkách, kontaktech mezi skupinami a jazykovou podobu získává na základě postavení společnosti. Slangem se tedy označuje každá speciální mluva a používá se jako synonymum sociolektu. V bulharštině můžeme cítit jakýsi pocit nadřazenosti slangu nad

žargonem.

Jazykovědec Georgi Armjanov, nejdůležitejší badatel bulharského žargonu ho charakterizuje jako: "социален говор на лица, обединени от определена близост в професията, образованието, интересите, начина на живот и др., чиято лексика и фразеология, възприета след формална или смислова промяна от книжовния език, териториалните диалекти или някои чужди езици, или създадена от самите носители, се отличава с ярка експресивност, дефективен граматичен строеж и свобода на употребата." (Армянов, 1993: 4).

6

Videnov představuje žargon jako "нетрадиционна и неофициална речева изява, която нарушава традиционно приетия езиков ред и е изразител на експресивност" (2000:177). Je sociální mluvou osob, které si jsou blízcí svým zaměstnáním, zájmy, vzděláním, způsobem života. Odlišuje se expresivností, svobodným používáním. Definice představují žargon jako zvláštní, podivný, volný jazyk, který se odlišuje od normy spisovného jazyka. Používá se zpravidla tehdy, pokud se chceme vtipně a důmyslně odlišit. Žargonizmy vytvářejí sociální skupinu a oddělují ji určitými funkcemi. Hlavním příznakem je jazyková hra a expresivnost, která vznikla důsledkem ohraničení společného nebo profesionálního sociálního základu. Má spojovací funkci, umí dosáhnout vnitřního sjednocení skupiny a zároveň odliší skupinu od ostatních členů společnosti. Naproti tomu u slangu dochází ke sbližování mluv, které se vyskytují na společném území v určitém okamžiku rozvoje společnosti.



Názory a výklady národních lingvistických škol se odlišují, a proto nelze jasně specifikovat, který termín, slang nebo žargon, je vhodnější, zda stojí vedle sebe na stejné úrovni či ne, zda to jsou stejné pojmy. Někteří přijímají slang jako hovorovou variantu profesionální mluvy, jiní jako společnou mluvu, která je blízká po obsahové stránce sociolektu. Pokud budeme brát v úvahu druhou variantu, pak je to jazyk velké skupiny, která je sjednocena na základě sociálně-demografického hlediska. V českém prostředí se ujal a používá termín slang. Považuje se za vhodnější než termín žargon.

2. 3 Argot
Argot se považuje za další typ sociolektu. Je chápán jako specifická lexikální vrstva, která je příznačná pro neoficiální ústní komunikaci sociálních skupin v oblasti činnosti společensky nežádoucí, škodlivé (Karlík, 2002:406). Označuje se jako mluva podsvětí, která se snaží být utajena. Můžeme jí označovat argoty historické, které užívaly v minulosti hlavně zlodějové, překupníci a různé podobné nežádoucí živly.

7

Pronikaly do běžné mluvy, zachovávaly se především jako mluvená forma. Prvky



argotu doposud přetrvávají, nevymizely a dokonce se vytvářejí. K nově vzniklým sociálním skupinám patří např. argot narkomanů., argot z vězeňského prostředí.
Argotickým slovům rozumí příslušníci určitých sociálních skupin a tím se odlišují od ostatních. Hlavním důvodem vzniku bylo zůstat v utajení. Příslušníci těchto skupin tají svá sdělení a brání prozrazení. Někdy je tato vrstva slov označována jako hantýrka,

žargon. Jako hlavní znak se považuje existence velkého množství synonym. Čechová uvádí, že současné argoty hlavní rys utajování ztrácejí, protože např. vězni užívají

argotu i ve styku s vyšetřovateli, dozorci, a to tak, že jim vysvětlují, co který výraz znamená. Proto mnohé výrazy pronikají do mluvených neoficiálních spisovných projevů (Čechová, 2000:27). Argoty se udržují v mluvené formě.

8
3 Skupiny


Jednotlivé výrazy jsou rozděleny do několika sémantických skupin a k nim příslušných podskupin. V každé skupině jsou uvedeny výrazy dostupné z bulharských žargonových slovníků a z českých slovníků. Některé skupiny obsahují více bulharských výrazů a naopak jsou skupiny, kde převažují výrazy české. Jako první jsou vždy zastoupeny bulharské výrazy s názorným příkladem a poté následují české výrazy s pozitivním, neutrálním či negativním hodnocením. Na konci některých skupin jsem uvedla ještě další možné výrazy, které je možné použít. Jedná se o tyto sémantické skupiny: Obecné označení pro dívku, ženu

Fyzický vzhled

Části těla

Pracovní pozice

Charakteristické vlastnosti

Chování

Změna stavu
4 Obecné označení pro dívku, ženu
Není nutné ženu osobně znát, rozhodoujícím momentem je první pohled, zhodnocení ženy, která se pohybuje po ulici, v nákupním centru, veřejných prostorách, na úřadech. Jsou zde zařazeny výrazy, které se používají pro označení ženy různých věkových kategorií – od mladé dívky po starou ženu.

4. 1 Dívka, slečna
Емтелка – момиче, родено през 86, 87, 88 или 89-та година.

Пример: Таман снощи се забих с една емтелка!

Етимология: От телефонните кодове на М-тел.

9

Глобулка – момиче, родено през 1989-та или 1999-та година.

Пример: В клуб вече е забранено за лица над 18 г. Само емтелки ходят, ама още им е рано на глобулките.
Пундоферка – момиче във възрастовата граница 13-16г. Използва се и в положителен, и в отрицателен смисъл.

Пример: Гледай, забава се група пундоферки.



Тия пундоферки ме дразнят.

Талпа – плоско същество, за което се предполата, че е момиче.

Пример: - Талпата пак се изказа!

- А, тя талпата винати успва да се изкаже.

Етимология: Произлиза от непоносимостта на един тип към плоските като дъски за гладене същества.


Шестнайска – момиче на 16 години. Малка разгонена девойка.

Пример: - Батее, вчера каква шестнаиска боднах, не е истина направо!

- Еее ти па само шестнайстки май си падаш, ебати пефодила.
Миме – момиче което не е грозно, но и не е нищо особено. Използва се предимно за непълнолетни.

Пример: Бате, виж кво стадо мимета!


Лавандула – мацка, но в негативния смисл. Селска мома.

Пример: - Тая е ебати лавандула!!

- Луд ли си, бро, нямаш вкус.

Етимология: Лавандула e съставна част в дезодорантите, с които прекаляват въпросните момичета.

10
Žabec – mladá dívka.

Vždyť je to ještě žabec.
Ketinka – mladá, pěkná.

Viděl jsi tu ketinku?


Další možné výrazy

Kikina, kost, luskna, patnáctka, sedumnáctka, dvacítka – mladá dívka.


V této katergoriii je 7 bulharských a 8 českých výrazů. Jejich smysl je spíše neutrální, mohou se použít pro charakteristiku kladnou i zápornou. Pouze jeden bulharský výraz má jasné negativní hodnocení – лавандула, u kterého je jasně uvedeno, že se používá v negativním smyslu.

4. 2 Dospělá žena
Бабиера – баба, възрастна жена. Носи леко негативно значение.

Пример: Една бабиера ме ядоса в тролея.


Чанта - 1. Възрастна жена, чиито славни години са в миналото, но тя въпреки това продължава да се носи с тесни и изрязани дрешки.

2. Стандартна обида, категоризираща някоя жена като неатрактивна.

Пример: ...две отворени дърти чанти, отварям - скърцат панти... Ъпсурт – 3 в 1
Оля – жена около 40-те (обикновено разведена), която продължава да води разгулен живот.

Пример: - Погледни майка му на Антоний.

- Със сигурност е Оля!

- Мани батка, по цели нощи не се прибира!

Етимология: Oт застаряваща руска проститутка на име Оля.



11

Клекопикаещо – жена.

Пример: - И тя, като всяко клекопикаещо ...
Мóри – фолклорно обръщение към жена или момиче.

Пример: Къде одиш, мóри?


Кака - обръщение към приятел, познат, близък човек, обикновено жена.
Пример: Какво става ве кака,ще ходим ли на кафе?

Етимология: Видоизменение на Батка; използва се в Бургас.


Opovržlivý výraz

Мамче - презрително обръщение към млада жена, която не блести с особен сексапил.
Пример: Петя е постно мамче.
Пранга – презритено назване за жена.

Пример: Ебаси селската пранга дето е тая...


Мида - грубо, пренебрежително обръщение към жена или младо момиче. Звателната форма е Мидó.
Пример: О, мидо, к`во прайш, ма? Седефиш ли се?
Етимология: От изключително богатия на подобни фрази речник на Дивдядовския магнат, императора на Дивдядово - Николай 1-ви Миксера.
Baba – žena bez hanlivého přídechu.

Ulovil všechny baby, co za to stály.
Bába – hanlivě stará.

Dneska je to stará bába, ale bejvala fešanda.

12
Babizna – stará, ošklivá, zlá, emotivní výraz o ženě středního věku.



Je jí 25, ale jednou z ní bude stejná babina jako její máma.
Babinec – týká se žen, místo, kde převažují „dámská jízda“.

Ten náš včerejší babinec dopadl bledě.
Tato skupina zahrnuje 9 bulharských výrazů a 4 české výrazy. Převažují slova spíše negativního rázu, až opovrhujícího. Jako neutrální můžeme považovat 4 výrazy. Určitě by se daly do této kategorie zařadit i další výrazy, jako např. kost, kočka. Ty jsou zahrnuty v jiných vhodnějších skupinách.

4. 3 Vztahy
Майка - matka

Маман, моруканка, морукиня, покуклийка, моручка, моручкиня, старата,

mamina, mamča.
Сестра – sestra

Сис – сестра, сестро.

Пример: Чакам сиса и се меткаме.



Ей, сисенце що закъснябаш мака и ме излагаш, бе?

Стига се впрягала бе, сис!

Етимология: Oт съкращение на английското sister - сестра.


Ségra – sestra.

Ta tvoje ségra je ale číslo.
Любовница – přítelkyně, milenka

Гадже, канджа, кифла, маце, мацка, пемарке, софийцка братовчедка, човек.


13

Přítulka – přítelkyně, milenka.



Potkal jsem ho s novou přítulkou.
Bejvalka – bývalá manželka, přítelkyně.

Potkal jsem tvou bejvalku, vypadala báječně.
Каталог: 147024 -> ff b


Сподели с приятели:
  1   2   3   4




©obuch.info 2024
отнасят до администрацията

    Начална страница