Zápor v bulharštině, chorvatštině a češtině
Významové sloveso nahrazeno substantivem
Изтегляне 0.82 Mb.
|
Významové sloveso nahrazeno substantivem Některé výrazy není možné přeložit shodně. Překladatel musí volit výraz daného jazyka, který po obsahové stránce odpovídá originálu, i když má výraz jinou strukturu. Frazém mít co dělat s kým/čím ve smyslu mít co do činění s kým/čím se do bulharštiny překládá výrazem имат вземане-даване с някого a do chorvatštiny imati posla s kim. Není možné použít bulharské sloveso правя (dělat) a chorvatské sloveso raditi (dělat). Svetomir Ivančev použil místa slovesa dělat substantivum práce. V překladu Ljudevita Jonkeho se na rozdíl od originálu vyskytuje dvojí dvojitý zápor, sloveso je doplněno o záporné zájmeno nikakav (nijaký/žádný): neměl se státem co dělat (Č-JH, 66); не е имал работа с държавата (B-SI, 53); s državom nije imao nikakva posla (CH-LJ, 53); s državom nije imao posla (CH-NG, 72). Český frazém mít co dělat s kým/čím v záporné podobě je možné do bulharštiny přeložit frazémem не е мястото на каде/кого. Ljudevit Jonke využívá frazém imati posla s kim. Nářeční frazém Nady Gašićové je strukturně podobnější českému, než spisovná forma, kterou užil Ljudevit Jonke. V jejím překladu je užit dvojí zápor: tam nemá co dělat (Č-JH, 15); не му е мястото там (B-SI, 11); u kancelariji nema nikakva posla (CH-LJ, 11); tam nema kaj delati (CH-NG, 21). V mnoha případech není možné překládat doslovně, protože by to znělo nepřirozeně. Sloveso bát se je možné v bulharštině slovesem страхувам се, ale mnohem častěji se používá fráze страх го е. Takové konstrukce jsou v bulharštině typické pro vyjádření různých duševních stavů: nemusí se obávat (Č-JH, 35); и не го е страх (B-SI, 25); ne mora se bojati (CH-LJ, 25); ne mora se bojati (CH-NG, 40). Vynechání modálního slovesa V překladech může být vynecháno modální sloveso, to můžeme vidět jak v bulharském překladu, tak i v chorvatském překladu. V následujícím příkladu modální sloveso vynechal Svetomir Ivančev: nemohla země česká vydat ušlechtilejšího občana (Č-JH, 79); чешката земя не бе раждала до тоя миг по-благороден гражданин (B-SI, 62). Češka nije mogla dati plemenitijega građanina (CH-LJ, 62); češka zemlja nije mogla dati plemenitijeg građanina (CH-NG, 83); V dalším příkladu je vynecháno modální sloveso v chorvatských překladech. Nada Gašićová, použila výraz nisam dozvolil (nedovolil jsem), zatímco Ljudevit Jonke použil sloveso prigovarati (namítat). V jeho překladu není vůbec použita negace, sloveso má kladný tvar. V bulharském překladu je nahrazeno sloveso líbit slovesem souhlasit: nechtěl jsem si dát líbit, aby mě vyhazovali (Č-JH, 58); понеже не исках да се съглася да ме изхвърлят (B-SI, 46); jer sam prigovarao, što su me izbacili (CH-LJ, 46); nisam dozvolil da me hitiju (CH-NG, 64). Použití otázky V následujících dvou bulharských příkladech není užit zápor, ale Svetomir Ivančev větu přeložil otázkou. V chorvatských překladech je místo indikativu použit kondicionál: nemusel zemřít takovou hanebnou smrtí (Č-JH, 21); що му трябваше да умира от такава позорна смърт? (B-SI, 15); pa onda ne bi morao umrijeti ovako sramotnom smrću (CH-LJ, 14); pa ne bi moral umreti takvom sramotnom smrću (CH-NG, 27). Podobně jako Svetomir Ivančev i Ljudevit Jonke překládá větu otázkou. Já si nemohu pomoct. (Č-JH, 33) Какво да правя? (B-SI, 24) Šta mogu da radim? (CH-LJ, 24) Ja si nemrem pomoći. (CH-NG, 38)
Přechodníky v češtině vyjadřují číslo, čas, rod a vid. Přechodník přítomný se v češtině tvoří od přítomného kmene nedokonavých sloves a přechodník minulý se tvoří od minulého kmene dokonavých sloves. Přechodník přítomný má pro maskulinum singuláru koncovku -a, pro feminina a neutra singuláru koncovku -ouc a pro plurál všech rodů koncovku -ouce (pro 2. třídu a 1. třídu tvrdých sloves). Pro 1. třídu měkkých sloves, 3. a 4. slovesnou třídu jsou typické koncovky -e/ě pro maskulinum, -íc pro femininum a neutrum singuláru, -íce pro plurál všech rodů. Slovesa 4. slovesné třídy (vzoru sází) mají koncovky -eje (maskulinum), -ejíc (femininum a neutrum) a -ejíce (plurál všech rodů). 5. slovesná třída má koncovky -aje (maskulinum sg.), -ajíc (femininum a neutrum sg.), -ajíce (plurál všech rodů). Přechodník minulý se tvoří od minulého kmene dokonavých sloves. Záporné tvary jsou tvořeny vždy přidáním záporného prefixu ne-.120 Přechodník se v bulharštině tvoří od přítomného základu nedokonavých sloves příponou -(е)йки. Přechodník má jeden tvar pro všechny rody a obě čísla. Podobně jako v češtině dodávají přechodníkové tvary jazykovému projevu spíše knižní ráz. Záporné tvary přechodníků se vyjadřují pomocí předložky без + да + tvar slovesa v prézentu.121 Stejně jako v češtině i v chorvatštině existuje přechodník přítomný a přechodník minulý. Přechodník přítomný se tvoří jen od nedokonavých sloves a to tak, že se přidá koncovka -ći prézentnímu tvaru slovesa v 3. osobě plurálu. Přechodník minulý se tvoří od infinitivního základu přidáním přípony -vši/-vší. Záporné tvary jsou tvořeny přidáním záporky ne.122
Ilustrativní příklady překlady přechodníků do bulharštiny a chorvatštiny: nepřestávaje si masírovat kolena (Č-JH, 13); без да прекъсне да разтрива коленете си (B-SI, 10); ne prestajući masažom koljena (CH-LJ, 9); ne prestajući masirati koljena (CH-NG, 19); nedbaje své upálené ruky (Č-JH, 76); без да обръща внимание на изгорялата си ръка (B-SI, 61); ne mareći za spaljenu ruku (CH-LJ, 62); ne osvrćujući se na svoju spaljenu ruku (CH-NG, 83); nedbaje své neduživosti (Č-JH, 76); без да обръща внимание на своя недъг (B-SI, 61). ne mareći za svoju bolest (CH-LJ, 61); ne mareći za hendikep (CH-NG, 83);
Přechodník minulý V chorvatských překladech Ljudevita Jonkeho a Nady Gašićové byl přechodník přítomný nahrazen přechodníkem minulým. Negace slovesa byla zachována: nemrkaje (Č-JH, 43); без да мигне (B-SI, 33) ne trepnuvši (CH-LJ, 33); ne trepnuvši (CH-NG, 48); nečekaje na odpověď (Č-JH, 56); без да дочaка отговор (B-SI, 43); ne čekajući odgovora (CH-LJ, 43); ne dočekavši na odgovor (CH-NG, 61).
Budoucí čas zle v češtině vyjádřit jednoduchou a složenou formou. Jednoduchá záporná forma se tvoří přidáním záporného prefixu ne- k tvaru dokonavého slovesa. Složená záporná forma budoucího je tvořena záporným tvarem slovesa být a infinitivem nedokonavého slovesa.123
Nedokonavá slovesa neboli imperfektiva vyjadřují vztah k uzavřenosti děje. Mají obecnější platnost, než dokonavá slovesa umožňují vyjádřit členění děje. Je možné použít nedokonavá slovesa i v situacích, kdy je zřejmé, že děj je završen a komunikační důraz je na jiné složce.124 Ve futuru nedokonavých sloves stojí v češtině záporná částice ne- u pomocného slovesa být. Bulharština tvoří záporné tvary budoucího času pomocí neosobního slovesa няма a částice да, která se klade před slovesný tvar v přítomném čase. Záporný budoucí čas se v chorvatštině vyjádří pomocí složeného slovesného tvaru tvořeného od záporného prézentního tvaru pomocného slovesa htjeti a infinitivu. Ilustrativní příklad překladu nedokonavého slovesa: že vás nebudu šetřit (Č-JH, 32); няма да ви прощавам (B-SI, 22); da vas ne ću štedjeti (CH-LJ, 22); da vas neću štediti (Č-JH, 36). V následujícím příkladu Svetomir Ivančev užil výraz взема да, které se používá k vyjádření začátku děje: nebudu se prát (Č-JH, 38); не взема да се бия (B-SI, 29); valjda se ne ću tući (CH-LJ, 29); ne bum se tukel (CH-NG, 44).
Na rozdíl od češtiny nevyjadřují bulharské a chorvatské tvary dokonavých sloves futurum. Proto musí být v bulharštině použito spojení няма да + prézentní tvar významového slovesa.125 V chorvatštině se pro vyjádření futura užívá sloveso htjeti. Ilustrativní příklady překladu dokonavých sloves futurem: já tu hanbu nepřežiju (Č-JH, 29); няма да преживея тоя позор (B-SI, 21); ne ću preživjeti ove sramote (CH-LJ, 21); ja tu sramotu neću preživjeti (CH-NG, 33); V kajkavštině se často vyjadřuje budoucí čas pomocí futura II:126 víc vám neřeknu (Č-JH, 24); повече няма какво да ви разправям (B-SI, 17); više vam ništa ne ću reći (CH-LJ, 17); niš vam više ne bum rekel (CH-NG, 20); já to těm mouchám neodpustím (Č-JH, 33); aма няма да им простя аз (B-SI, 23); ja im to ne ću oprostiti (CH-LJ, 23); ja to tim muhama ne bum oprostil (CH-NG, 37); neudrží (Č-JH, 54); няма да удържи (B-SI, 42); ne će vas održati (CH-LJ, 42); ne bum zdržala (CH-NG, 59); na ty jeho oči nezapomenu (Č-JH, 63); няма да забравя очите му (B-SI, 50); ne ću zaboraviti njegova pogleda (CH-LJ, 51); na te njegove oči ne bum zaboravila (CH-NG, 69); ono se jich nevrátí víc (Č-JH, 64); те мнозина няма да се върнат (B-SI, 51); više se njih ne će vratiti (CH-LJ, 52); dosta ih se ne bu vratilo (CH-NG, 70); že jich víckrát neuvidím (Č-JH, 68); никога вече няма да се видим (B-SI, 54); što vas više ne ću vidjeti (CH-LJ, 55); kaj ih više ne bum vidla (CH-NG, 74).
Užití odlišného významového slovesa Svetomir Ivančev využívá k překladu frazém през носа ще ви излезе (přijde tě to draho/nevyplatí se ti to). Překlad Ljudevita Jonkeho není v záporu, protože zvolil sloveso zapamtiti (zapamatovat). Tvar slovesa je v budoucím čase. Von se vám ten Ferdinand nevyplatí. (Č-JH, 27) През носа ще ви излезе той, тоя Фердинанд! (B-SI, 19) Da, da, zapamtit ćete vi nadvojvodu Ferdinanda! (CH-LJ, 19) Taj vam se Ferdinand neće isplatiti. (CH-NG, 32) V následujícím příkladu je v českém originále popřeno sloveso podařit se, z čehož je jasné, že pokud má dojít k nějakému úspěchu a je potřeba určité dávky štěstí. Ljudevit Jonke proto místo slovesa podařit se volí překlad pomocí negovaného slovesa být + substantiva sreća (štěstí). Celé spojení je zdůrazněno částicí ni (ani): jestli teď se to nepodaří (Č-JH, 22); пък ако не сполуча и сега (B-SI, 16); ako ni sada ne bude sreće (CH-LJ, 15); ak sad ne uspe (CH-NG, 28). Místo slovesa dočkat je v bulharštině použito sloveso настъпя (nastoupit/nastat), které obvykle vyjadřuje nějaké přání, aby se něco stalo. Význam věty zůstává zachován: rozhodně se ho ale zejtra ještě nedočkám (Č-JH, 42); сигурен съм, че няма да настъпи утре (B-SI, 32); ali ga sutra još ne ću dočekati (CH-LJ, 32); sigurno je da ga sutra ne bum dočekal (CH-NG, 48). Užití odlišného času V chorvatském překladu Nady Gasićové je užito sloveso zaslužiti v minulém čase. Záporný tvar slovesa je zachován: ale von si to starej pán doopravdy nezaslouží (Č-JH, 23); но той старият ни император, наистина не си го заслужава (B-SI, 16); ali naš stari to zaista ne zaslužuje (CH-LJ, 16); no to si taj stari gospon zbiljam ni zaslužil (CH-NG, 29).
Prézentní forma se používá pro vyjádření děje, který se odehrává v okamžiku promluvy. Formálním prostředkem, který vyjadřuje prézens je prézentní kmen slovesa, ke kterému se připojují koncovky pro určitou osobu a číslo. Pokud je ve větě obsažen časový údaj o budoucnosti, je možné prézentem vyjádřit budoucí čas. V indikativu prézentu v češtině stojí záporka na začátku slovesa a je jeho součástí. V chorvatštině a bulharštině stojí tato částice před slovesem. V bulharštině je možné použít prézens místo minulého času (pokud chceme vyprávění dodat názornost a živost) nebo budoucího času, který vyjadřují tvary dokonavých sloves.127 Ilustrativní bulharské a chorvatské překlady negovaných sloves v prézentu: nechodí na procházky (Č-JH, 15); не ходи по разходки (B-SI, 11); ne ide u šetnju (CH-LJ, 11); nejde u šetnju (CH-NG, 21); já se do takových věcí nepletu (Č-JH, 17); не се бъркам в тия работи (B-SI, 13); ja se u takve stvari ne miješam (CH-LJ, 12); ja se u takve stvari ne pletem (CH-NG, 23); na takovou maličkost se nepamatuju (Č-JH, 18); тия дреболии не ги помня (B-SI, 13); takvih se sitnica ja ne sjećam (CH-LJ, 13); takve sitnice ne pamtim (CH-NG, 24); to nemám rád (Č-JH, 23); не обичам тия работи ( B-SI, 16); ja to ne volim (CH-LJ, 16); meni se to ne sviđa (CH-NG, 29); tо vás neomlouvá (Č-JH, 28); то не ви оправдава (B-SI, 20); to vas ne ispričava (CH-LJ, 20); to vas ne opravdava (CH-NG, 33); nečtu (Č-JH, 30); не чета (B-SI, 21); ne čitam (CH-LJ, 21); ne čitam (CH-NG, 35); nevím (Č-JH, 22, 30); не знам ( B-SI, 16, 21); ne znam (CH-LJ, 15, 21); ne znam (CH-NG, 28, 35); neznám (Č-JH, 43); не зная (B-SI, 33); ne znam (CH-LJ, 33); ne znam (CH-NG, 48); neumím (Č-JH, 48, 48); не знам (B-SI, 39,38); ne znam (CH-LJ, 38); ne znam (CH-NG, 54,55); jestli se nemejlím (Č-JH, 54, 64); ако се не лъжа (B-SI, 42, 51); ako se ne varam (CH-LJ, 42, 52); ak se ne varam (CH-NG, 60, 70); poněvadž sám se nepamatuji (Č-JH, 54); тъй като сам не помня (B-SI, 42); jer se ni sam ne sjećam (CH-LJ, 42); јеr se ni sam ne sjećam (CH-NG, 60); se vás netýká (Č-JH, 56); не се отнася за вас (B-SI, 44); ne se tiče vas (CH-LJ, 44); vas ne se tiče (CH-NG, 62). Překlad záporných dokonavých sloves prézentem Dokonavá slovesa na rozdíl od nedokonavých vyjadřují omezenost trvání děje. Vyjadřuje celistvost či kompletnost děje. Více než to, že uběhla určitá časová jednotka, která vyjadřuje, že bylo dosaženo cíle a nemělo smysl v tom dále pokračovat. Mezi tato slovesa patří také jednorázová či momentální slovesa, která nemohou trvat, protože jejich děj je velice krátký, začátek a konec se mohou odehrát téměř ve stejném okamžiku.128 Ilustrativní příklady překladu dokonavých sloves prézentem: dokud se mu uši nezahojí (Č-JH, 16); докато не заздравеят (B-SI, 12); dok mu uši ne zacijele (CH-LJ, 12); dok mu uši ne zarasteju (CH-NG, 22); tak se může stát, že mě nezvolejí (Č-JH, 29); може да се случи и да не ме преизберат (B-SI, 21); da me ne izaberu (CH-LJ, 21); može se dogoditi da me ne izaberu (CH-NG, 33); nepřijmou nazpátek (Č-JH, 57); не приемат обратно (B-SI, 44); ne prime natrag (CH-LJ, 44); ne primiju natrag (CH-NG, 66).
Užití odlišného významového slovesa Ani prézentní tvary nejsou přeloženy vždy stejně jako v originále. Často je zvoleno jiné sloveso, které je ale stejného nebo podobného významu. Svetomir Ivančev volí místo slovesa starat se sloveso интересувам (zajímat), které je v záporu. Sloveso zajímat se odpovídá svým významem slovesu starat se. Bylo by možné použít také sloveso грижа (starat) v záporném tvaru nebo výraz не се безпокоя за това (o to se nestarám). Nada Gašićova nahradila negované sloveso starat se popřením substantiva briga (starost): já se o to nestarám (Č-JH, 30); не ме интересува (B-SI, 21); ja ne marim za takve stvari (CH-LJ, 21); nije me briga za to (CH-NG, 35). V bulharském překladu je použit neosobní tvar няма, který se často užívá pro vyjádření nepřítomnosti někoho či něčeho. Sloveso vadit by bylo možné do bulharštiny přeložit také slovesem преча. V chorvatském překladu Nady Gašićové je dvojí zápor, kromě slovesa smetati (vadit) je negováno i zájmeno: to nevadí (Č-JH, 73); няма значение (B-SI, 58); to ne smeta (CH-LJ, 58); to niš ne smeta(CH-NG, 77). Ljudevit Jonke nahradil sloveso náležet slovesem gledati (dívat se), Nada Gašićová využila fráze stati do čega (záležet na něčem) a Svetomir Ivančev popírá pouze sloveso být. Vždy je ale sloveso v záporném tvaru: mně na pár krocích nezáleží (Č-JH, 48); не съм за няколко крачки (B-SI, 38); ja i ne gledam za pak koraka (CH-LJ, 37); meni ni stalo do nekolko koraka (CH-NG, 54). Изтегляне 0.82 Mb. Сподели с приятели:
|