SrovnáNÍ germanizmů V bulharštině a čEŠtině
Изтегляне 326.35 Kb.
|
- Навигация на страницата:
- 6. Literatura
шахта f. něm.>rus., значи, че дума не е дошла в българския език приямо от немския, обаче чрез посредника – руския език. При сложните думи (или при префиксираните думи), са посочени двама произходи, когато части на думите бяха възприети от различни езици, напр.: айскафе m. něm.+arab., значи, че първата част на компизитума е от немския, и втора от арабския произход. Заглавната дума в край на сметка може да има следващата форма: шмекер m. lid. chytrák m., šejdíř m., podvodník m. Schmecker m. шмекерия, шмекерлък, шмекерски, шмекерувам Следва стилистическа характеристика или съкрещение на специалността, в която е думата използвана. На втория ред е посочен чешкия еквивалент(и) с информация по часта на речта и в край на сметка има произхождна дума с информация по часта на речта. На третия ред има, ако има, производени думи. След анализа на събрания материал достигнах до извода, че почти половината от германизмите (точно 45%), които съществуват в българския език, не съществуват в чешкия. И това беше главната задача, която си поставих в началото на писането на моята работа – да покажа големия брой германизми, съществуващи в българския език, а също големия брой германизми, които откривам в българския, но не съществуват в чешкия. После взех дипломната работа на Петра Клобоукова (на тема Германизмите в днешната жива реч) и направих сравнение на семантичните области с цел да сравня пропорционалното съотношение на дистрибуцията на германизмите в двата езика. Резултатът от това беше, че пропорционалното съотношение на дистрибуцията на германизмите в двата езика е почти еднакво. 6. Literatura CUŘÍN, F. (1985): Vývoj spisovné češtiny. Praha ČEJKA, M. (1992): Česká lexikologie a lexikografie. Brno. ČERMÁK, F. (1995): Manuál lexikografie. Jinočany. BACHMANOVÁ, J. a kol. (2002): Encyklopedický slovník češtiny. Brno. FILIPEC,J. – ČERMÁK, F (1985).: Česká lexikologie. Praha. GABEROV, I. (2002): Rečnik na čuždite dumi v bălgarski ezik. Veliko Tărnovo. HAUSER, P. (1980): Nauka o slovní zásobě. Praha. HAVRÁNEK, B. (1966): Zur Problematik der Sprachmischung, in: Daneš, F.- Skalička-Trost, P.-Vachek, J. (edd): Travaux linguistiques de Prague, 2. Praha, c. 81-95. HOLUB, J.: - LYER, S. (1967): Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha. HORA, K. (1959): Bulharsko-český slovník. Praha. JAKOBSON, R. (1932): O dnešním buřičství českém, in: MATHESIUS, V-KOZÁK, J.B. (edd): Spisovná čeština a jazyková kultura. Praha, s.85-122. JELÍNEK, M (1997): Germanismy v novodobé spisovné češtině. In. Rusinova, Z (ed.): Letní škola slovanských studií. Brno, s. 30-45. - (2000): Kam směřuje česká jazyková kultura: k evropeizaci, či k purismu? In. Rusinova, E. (ed.): Letní škola slovanských studií. Brno, s. 30-45. KLOBOUKOVÁ, P. (2006) Germanismy v běžné mluvě dneška [online]. Diplomová práce. Brno: 2006. KOPEČNÝ, F. (1981): Základní všeslovanská slovní zásoba. Praha. KOČEVA, M. (1981): Strukturno-semantični osobenosti na nemskite termini – složni săštestvitelni s ogled prevoda imna bălgarski ezik. Ezik i literatura, Vol XXXVI, No 6, pp. 56-57. KOSTOV, K. (1960): Njakolko nemski zaemki v zapadnite bălgarski govori, in: Velčev, M. (ed.): Ezikovedsko-etnografski izsledvanija v pamet na akad. St. Romanski. Bansko, pp. 401-403. KUMPRECHT, K.- OSTMEYER, J. (1997): Česko-německý, německo-český slovník. Praha. MISTRÍK, J. a kol (1993): Encyklopédia jazykovedy. Bratislava. NEKULA, P. a kol. autorů (1995): Příruční mluvnice češtiny. Brno. PARAŠKEVOV, B. (1979): Strukturni i semantični problemi pri zaemkite ot nemski ezik v sinchronen aspekt, in: Părvev, Ch. (ed.): Pomagalo po bălgarska leksikologija. Sofija, pp. 79-90. - (1981a): Nemski abreviaci v bălgarski ezik. Bălgarski ezik, Vol XXXI, No 1, pp. 63-65. - (1981b): Nemski, niderlandski i skandinavski zaemki v bălgarski ezik. Săpostavitelno ezikoznanie, Vol VI, No 3-5, pp. 181-189. PETRÁČKOVÁ V. a kol. autorů (2000). Akademický slovník cizích slov. Praha. RUSINOV, P. – GEORGIEV, C. (1996): Leksikologija na bălgarskija knižoven ezik. Veliko Tărnovo. SKORČEV, P. D. (1942): Istoričeski pregled na germanskite zaemki v našija naroden govor. Bălgarska misăl, Vol XVIII, No 5-6, pp 323-333. TRÁVNÍČEK, F. (1942): O jazykové správnosti, in: Havránek, B. – Mukařovský, J. (eds): Čtení o jazyce a poesii. Praha. VEČERKA, R. (2002): Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Brno. WIDIMSKÝ, F. (1970): Německo-český a česko-německý slovník. Praha. Pramen: POPOV, D. – ANDREJČIN, L. D. (2002): Bălgarski tălkoven rečnik. Sofija. 1 V naši práci se budeme zabývat problémy obecné lexikologie a nikoli speciální lexikologie, kam patří právě odborné termíny. Těmi se zabývá speciální nauka o terminologii (Filipec-Čermák, 1985:94) 2 Slovníky cizích slov nakladatelství Gaberoff i Atlantis pojem интернационализъм definují jen z pohledu historického a politického. 3 v němčině znamená slovo „oblek“ 4 přejímka z gótštiny v raně slovanském období; původně znamenalo stůl 5 přejímka ze staré horní němčiny 6 přejímka z gotštiny v raně slovanském období 7 v němčině Berg znamená kopec 8 přejímka z gótštiny v raně slovanském období 9 slovo der Bund má v němčině význam svazek, spolek 10 bulh. významu odpovídají v souč. němčině opisné ekvivalenty schmutziges Geschäft, unsauberes Geschäft 11 přejímka z gótštiny v raně slovanském období 12 přejímka z gótštiny v raně slovanském období 13 přejímka z gótštiny v raně slovanském období 14 dnešní němčina pro tento význam využívá spíše slova Patrongurt 15 přejímka z gótštiny v raně slovanském období 16 přejímka z gótštiny 17 přejímka z gótštiny v raně slovanském období 18 přejímka z gótštiny v raně slovanském období, původně znamenalo „národ“ 19 německé „e Schanze“, znamená kromě můstek, i „násep“ a „šance“ Изтегляне 326.35 Kb. Сподели с приятели:
|