шлосер m. zámečník m. Schlosser m. шлосерски, шлосерство шлюз

шлосерски, шлосерство

шмекерия, шмекерлък, шмекерски, шмекерувам

шпакловам, шпакловка,

шпеков
шперплат m.

шпоря
шприц m.

шприцовам

шпунтов

šunka f. Schinken f.

štáb m. щab m.

щабен
щайга f.

bedna f. Stiege f.
щанга f.

kovová tyč f. Stange f.
щанд m.

stánek m., oddělení n. Stand m.

щандист

stát Staat m.

щемпелувам, щемпелуване

pštros m. Struthio camelus Strauß m.

щраусов
щриx m. kniž.

čára f., čárka f. Strich m.

щрихирaм, щрихов,щриховам

щурмов, щурмовак, щурмовсщина, щурмувам

юнкерски

6. 
   Analýza materiálu
   

V této kapitole provedeme analýzu získaného materiálu podle následujících kritérií:

1. 
   porovnáme množství bulharských germanizmů, které lze nalézt: ve spisovné češtině; v hovorové a nespisovné češtině; pouze v bulharštině (případně jen v některých českých nářečích, žargonu, či argotu).
   

Excerpovaný materiál jsme si rozdělili dle toho, vyskytuje-li se též ve spisovné a hovorové češtině či ne. Z tohoto srovnání jsme vyňali nespisovné, hovorové a archaické výrazy. Z analýzy vyplynulo, že z celkového počtu 282 germanizmů, jich 126 (45%) v češtině nenalezneme (popřípadě jen v dialektech, žargonu, či argotu). Naopak 123 výrazů (44%) se ve spisovné, či obecné češtině vyskytují. 26 výrazů (9%) zná čeština nespisovná a hovorová. 7 výrazů jsme do statistiky nezařadili.

Germanizmy nevyskytující se ve spisovné češtině

абзац, абсцис, айерконяк, айскафе, айсберг, анцуг, аутобан, байц, бакембарди, бакпулвер, бандерол, банка, бленда, блюдо, борд, брадва, бруст, бруствер, буква, бунт, вахта, винт, винтяга, виц, вундеркинд, газьол, гастрол, гатер, глетчер, грайфер, грис, гросмайстор, дакел, дюбел, еделвайс, ерзац, еспарсета, ефррейтор, зумер, камгарн, кант, кегелбан, келнер, кител, кладенец, кламер, клема, колба, костуем, кренвирш, куплунг, курорт, ландшафт, лебервурст, леберкез, лоден, лозунг, марка, маштаб, мебел, мергел, миш-маш, обер, оберлихт, обертон, орден, панделка, пап, папка, патрондаши, паус, пачка, пластир, поташ, рейс, рундспица, сприцовка, торф, трамбувам, траур, трегер, трипер, трюфел, фалта, фелдфебел, федербал, фехтовка, филц, фойерверк, форзац, хали, хамстер, хандбал, хаспел, цайтнот, целволе, циния, цол, шайба, шанец, шанца, шарнир, шарф, шафер, шлайфам, шлака, шлейф, шлем, шлеп, шлифер, шлиц, шлосер, шлюз, шпалта, шперплат, шпора, шприц, шрифт, щайга, щанга, щанд, щека, щекер, щифт, щрих, щурм

Germanizmy vyskytující se v hovorové a nespisovné češtině

вахмистър, винкел, гешефт, гланц, гриф, грунд, квартира, клайстер, кръчмар, лагер, лайстна, лумпен, луфт, мостра, мундир, плац, фелдмаршал, фелдшер, херинга, шалтер, шмиргел, шницел, шпакла, шперц, шпунт, щемпел,
Germanizmy vyskytující se ve spisovné češtině

акордеон, арф, аспирин, багер, бисмут, блокада, броня, бряг, бухта, вана, вандал, вата, вафла, вербувам, вермут, генералитет, генералщабен, герб, гестапо, глазура, граф, гулден, дизел, дресура, експертиза, елф, еркер, ерцхерцог, есесовец, зона, идиш, индикатор, калкулатор, кахлa, кегла, кестен, кил, кит, кифла, кич, клапа, клапан, кокс, комендатура, компост, концлагер, кофейн, крайцер, крах, крона, купувам, куфар, лавина, лайтмотив, легирам, лен, лихва, лунапарк, люди, маркграф, месинг, мопс, наивитет, никел, нит, ом, павиан, палачинка, панел, панти, пантоф, панцер, пастет, пиетет, плексиглас, пост, ракета, рамка, раница, ринг, рипс, риф, рицар, ролка, рота, ротмистър, сомнамбул, талер, талерка, танец, тонизирам, туш, фаворит, фалц, фуга, фурхир, хале, хермелин, херолд, херцог, хижа, хляб, художник, цел, циферблат, чужд, шаблон, шахта, шлагер, шнорхел, шнур, шпалир, шпек, шпц, шпроти, шрапнел, шрот, шунка, щаб, щат, щраус, щрудел, юнкер

nezařazeno

маузер, рентген, фриц, шмайзер, шваба, шмекер, шнола

2. 
   rozdělíme si germanizmy dle sémantických okruhů a tyto sémantické okruhy porovnáme s výsledky, kterých při analýze germanizmů v češtině dosáhla Petra Klobouková ve své diplomové práci Germanizmy v běžné mluvě dneška. (KLOBOUKOVÁ, 2007:41-62)
   

Pro porovnání výskytu germanizmů v obou jazycích jsme si bulharské germanizmy rozdělili do několika sémantických okruhů a porovnali s materiálem, který ve své diplomové práci získala Petra Klobouková (jinou práci zabývající se germanizmy v češtině obecně k dispozici nemáme). Petra Klobouková germanizmy ve své práci rozdělila do 14 okruhů, my pro lepší přehlednost zvolíme okruhů pouze 7. Petra Klobouková se ve své práci zabývala germanizmy ve všech vrstvách jazyka, zatímco my pouze ve spisovném jazyce. Do své práce též zařadila výrazy původně latinské, které se do češtiny dostaly přes němčinu. To nám však nečiní velké potíže, jelikož cílem naši práce není porovnání kvantity germanizmů v češtině a bulharštině, ale porovnání jejich výskytu v jednotlivých sémantických okruzích.

V bulharštině je to 29 výrazů z celkového počtu 282 germanizmů, což dělá cca 9%.

V češtině je to 110 výrazů z celkového počtu 1323 germanizmů, což dělá cca 8%.

V bulharštině je to 49 výrazů z celkového počtu 282 germanizmů, což dělá cca 17%.

V češtině je to 130 výrazů z celkového počtu 1323 germanizmů, což dělá cca 10%.

V bulharštině je to 65 výrazů z celkového počtu 282 germanizmů, což dělá cca 23%.

buchta, buřt, cukr, cukrovat (cukřit), dort, dynstovat, erteple, ešus, fajnšmekr, fašírka, fašírovat, flaška, frištik, futrovat (se), gábl, gáblík, kafe, kalich, kastrol, knedlík, koštér, (o)koštovat, kuchtík, kuchtit, kuchyně, ládovat se, lák, lógr, mošt, moštárna, nášup, pajšl, putra, putrovat, rajs, rendlík, restovat, rošt, roštování, rozinka, sekt, semlbába (zemlbába), servírka, servírovat, servít(ek), sos (sós), sporák (šporák), sulc, šál, šálek, šlichta, šmak, šmáknout (si), šmakovat, šmolc, šnycl, šnytlich (šnytlík), šouf, špejle, špejlovat, špek, špekáček, špekbuř (špekvuřt), špekové knedlíky, špenát, špikovat, šporhert (špolhert), špunt, (za)špuntovat, štola, štrúdl, štrycle (štrycla), šufánek (žufánek), šunka, šunkofleky (šunkafleky), talíř, vurst, vuřt, artikl, aušus (aušús), brak, brakovat, (za)cálovat, cejch, celník, cifra, (pro)clít, clo, čachr , čachrovat, falšování, falšovat, fixlovat, flok, foršús, gauner, gaunerství, grešle, groš, haléř (halíř), handl, handlíř, handlovat, hanza, inzerát, inzerce, inzerent, inzerovat, jarmark, kasa, kasírovat, kauf, klasa, koštovat, krachovat (krachnout), krám, kramář, kramářka, krejcar (grejcar), kšeft, kšeftovat, kumpán, kunšaft (kunčaft), kundšoft, kuplíř, kuplířka, kuplířství, kvelb, (od)lifrovat, litkup, mandel, mince, probíř (probéř), punc, puntovat, rest, rudl, sorta, spedice, speditér (špeditér), speditérství, šacovat, šacovník, šacunk (šacuňk), šejdíř, šilink, šlohnout, šmejd, šmelina, šmelinář, šmízo, špárkasa, špárovat, špársystém, špeceraj, šporovat (špórovat), šrajtofle, štont, šunt, švindl, švindlíř (švindléř), švindlovat, být švorc, švorcák, vekslák, vekslovat, vindra

V češtině je to 317 výrazů z celkového počtu 1323 germanizmů, což dělá cca 24%.
Vybavení domu
Do této skupiny jsme zařadili výrazy, které označují vybavení a zařízení domu nebo statku a vše, co se toho týká:

Bulharština:мебел, квартира, вана, банка, хале, кладенец.

V bulharštině je to 6 výrazů z celkového počtu 282 germanizmů, což dělá cca 2%.

V češtině je to 58 výrazů z celkového počtu 1323 germanizmů, což dělá cca 4%.

V bulharštině je to 18 výrazů z celkového počtu 282 germanizmů, což dělá cca 6%.

V češtině je to 41 výrazů z celkového počtu 1323 germanizmů, což dělá cca 3%.

V bulharštině je to 6 výrazů z celkového počtu 282 germanizmů, což dělá cca 2%.

forman (furman), gráf (gróf), hauzknecht, heršaft (heršoft), hofmistr, hrabě, kamerdíner, kurfiřt, lantkrabě (lankrabě), lantkrabství (lankrabství), leník, léno, lokaj, markrabě (markrabí), markrabství, purkmistr, rychta, rychtář, rytíř, šlechta, šlechtic, štalmistr, štolba

V češtině je to 25 výrazů z celkového počtu 1323 germanizmů, což dělá též cca 2%.

Církev
Do této oblasti jsme zařadili termíny svázané s církví.

Bulharština: пост.

V bulharštině je to 1 výraz z celkového počtu 282 germanizmů, což dělá 0,3%.

biskup, fara, farář, farník, farnost, fortna, kacíř, kacířství, kaplan, kaple (kaplička), klášter, kutna, mnich, mše, škapulíř, štóla

V češtině je to 15 výrazů z celkového počtu 1323 germanizmů, což dělá cca 1%.

V bulharštině je to 108 výrazů z celkového počtu 282 germanizmů, což dělá cca 38%. V češtině je to 608 výrazů z celkového počtu 1323 germanizmů, což dělá cca 46%.

3. 
   Závěr
   

V mé bakalářské práci jsem se snažil poukázat na poměrně silné zastoupení germanizmů v bulharštině a o jeho porovnání s češtinou. Excerpcí bulharského výkladového slovníku jsem získal materiál 282 germanizmů (nezahrnul jsem sem úzce odborné termíny a též termíny, které nepochází přímo z němčiny). Toto číslo je sice poměrně dosti vzdáleno číslu 420, které bulharský lexikolog Boris Paraškevov uvádí jako počet germanizmů v němčině (PARAŠKEVOV, 1981b:181), avšak ten do tohoto počtu zahrnuje i termíny odborné, archaické a i ty, které nemají svůj původ přímo v němčině. Pokud bychom k našemu číslu připočetli i cca 100 termínů, které jsem z našeho slovníčku z výše uvedených důvodů vyřadil, došli bychom téměř ke stejným číslům.

Myslím si, že jsem v této práci dokázal silné postavení germanizmů v současné bulharštině, které se však pochopitelně nemůže rovnat českému. Dalším cílem bylo ukázat poměrně velký počet bulharských germanizmů, které bychom v češtině nenašli a to se mi též povedlo, jelikož 45% z celkového počtu germanizmů v bulharštině nenajdeme ve spisovné ani hovorové češtině.

Porovnání germanizmů dle sémantických okruhů v obou jazycích ukázalo, že jejich poměrné rozložení do těchto okruhů je v obou jazycích téměř totožné. Největší procento germanizmů se vyskytuje v oblasti služeb (23% z celkového počtu germanizmů v bulharštině, respektive 24% v češtině), následuje společná oblast řemesel, stavebnictví a hornictví (17%, respektive 10%), vojenství a kriminalistiky (9%, respektive 8%), přírodovědy (6%, 3%) ...

5. 
   Резюме
   

Темата на моята бакалавърска дипломна работа е Сравнение на германизмите в българския и чешкия език. Главната задача, която си поставих преди да започна да пиша беше да покажа големия брой германизми, съществуващи в българския език, а също големия брой германизми, които откривам в българския, но не съществуват в чешкия.

Работата се състои от две основни части: теоретична и практическа.

В теоретичната част се насочих към възприемането на чуждите думи изобщо, към обяснението на термините интернационализъм и германизъм и към положението и навлизането на германизмите в двата езика. Към лексикален запас на езика имат влияние двама основни фактори: калкирането и възприемането. Калкирането е, по принцип, създаването на новото наименование с точния превод на структурните елементи (морфемите и думите) от чуждото наименование. Като пример, можем да вземем българската дума под-пиша. Това е калка издадена от латинската дума sub-scribere (от това има и чешката дума pode-psat, или немската unter-schreiben). В моята бакалаварска дипломна работа не се заминавах с този фактор и насочих се към възприемането. Възприемането работи по принцип по такъв начин, че от един език вземем думата и с мималната (често обаче с никаква) промяна на ортография, или произношение прехвърлим нея в другия език.

Положението на германизмите е много различно в двата езика. Това е причинено от няколко фактора. Немският език след гръцкия и латинския е най-важният източник на обогатяване на чешкия лексикален запас. В сравнение с това немският език, като източник на обогатяване на българската лексика, има своето място чак след френския, турския, руския, италианския, а в последно време и след английския език. Това е причинено от географски, културни и политически влияния. Основното положение на немския език, като източника на възприемането е причинен от: а) непосредствената близост на двата езика б) културното влияние, който има германската култура към Чехия вече от време на средновека в) почти седмдесет години дълго съжитие на двете нации на чешката територия г) Чешката държава беше от XII. Век до 1918 г. съставна част в състава на Свещената Римска империя (и после на Австрийската империя) д) културното влиъние, който германския език има към другите езици. От другата гледна точка: а) България е относително отдалечна от немско говореща територия б) културното влияние, които в Чехия има немския език, в България замества гръцкия език в) в българия не се разширява значително германската колонизация (само в края на XIV. век са дошли в близост на Чипровец и Скопие немските рудничари) г) България беше от края на XIV. Век до последната четвъртина на XIX. Век съставната част от Отоманската империя (и така влияние които по този период в Чехия заема германския език, в България заема турския у гръцкия).

База на практическата част на моята дипломна работа е речникът на българските германизми. Материал за този речник извлякох от „Българския тълковен речник“, и съдържа общо 282 германизма. Изключих от него тясно специализираните термини и термините, чиито произход не е пряко немски, а например латински, гръцки и т.н. Заглавните думи са подредени по азбучен ред по българската форма. На първото място стои българската заглавна дума в основната форма си. След това има, на същия ред, информации по часта на речта и по повода на дума. Възприемането, който се извършва чрез посредника означавам със знака >, напр.: