Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti

2.4 Romány Jany Jazovové

Náhlý cit, který vznikne mezi Annou a Dionisovem je motivem, který Jazovová využije k tomu, aby provedla autopsii bulharské společnosti. Tuto společnost by Jazovová přirovnala k blátu. Dionisov je překvapen Aninými názory. Dokonce si myslí, že Ana je jeden z mladých lidí, které v Bulharsku čeká gilotina. Postava Dionisova, který je znechucen korupcí bulharské vládní elity, pobuřuje některé oficiální kritiky. Ti usilovně napadají Jazovou a očerňují román Ana Djulgerova. ²⁶

Po vydání prvního románu Jazovové v roce 1936, téhož roku v časopisu Zlatorog vychází článek Beseda s avtorkata na romana Ana Djolgerova (Beseda s autorkou románu Anna Djolgerovová). Již po přečtení prvních řádků je zjevné, že se jedná o kritiku zápornou: „Недостатъците в външния строеж на романа на г-ца Я. Язова, липсана на здраво чувство за худежествена съразмерност; грешките в психологичното очъртание на лицата; отсъствие на издържана идейна или хравствена линия – всичко това не би било много катастрофално, ако романът имаше едно друго качество: ако беше вярно изображение на един къс от действителния живот.”²⁷

V další části článku Badev popisuje názor na postoj Jazovové ke generacím předešlým: „И пак се озоваваме пред загатка какви лични основания може да има г-ца Язова да отхвърля и презира поколението преди себе си. Може най-после да смята, че българска литература започва от нея, все пак ние мислим, че авторката дължи доста много – поне за името си – тъкмо на хора от това поколение.“²⁸

Rok 1936 byl mimo to, že vyšel její první román, také rokem,
kdy Jazovová navštívila Prahu. Román Ana Djulgerova vychází v Bulharsku právě v době, kdy Jazovová pobývá v Praze. V novinách Večerní Československo (17. června 1936) se objevuje stručná poznámka o návštěvě bulharské básnířky v Praze.²⁹

O svých zážitcích z Prahy píše v dopisech Alexandrovi Balabanovi. V těchto dopisech Balabanovi líčí, jak zde tráví svůj čas a s jakými osobnostmi se setkala. Jazovová měla v českém prostředí možnost se seznámit s Ivanem Mrkvičkou³⁰ a s Josefem Pátou³¹. V dopisech Balabanovi píše zejména

V roce 1940 vychází další z jejích románů Kapitan (Kapitán).³³ I v tomto románu jedním z prototypů hlavní postavy je profesor Balabanov. Ve stejném roce také vychází první drama, jehož autorkou je Jazovová, a to Poslednijat ezičnik³⁴ (Poslední pohan). Díky Balabanovi je toto dílo přeloženo

V časopisu Literaturen glas vychází ohlas celé tvorby Jany Jazovové, ale především na nový román Kapitan, jehož autorem je Dimităr Mitov s názvem „Kapitan” roman ot Jana Jazova (Kapitán, román Jany Jazové). Mitov ve svých řádcích vyjadřuje kladnou kritiku tohoto díla. Román považuje za tvorbu zkušeného romanopisce: „Вторият роман на Яна Язова ‚Капитан’, който излезе тази година, показва колко стремително младата авторка върви към бърховете на бългаска литература. Защото ако ‚Ана Дюлгерова’ ни увлече с своята емоционалност и дълбок лиризъм, ‚Капитан’ е вече в истинския смисъл една широка епична картина издържана с майсторската ръжа на опитен и сигурен роминист. Сюжетът на ‚Капитан’ е из животрептяща действителност на българското море и в същото време една обстойна анализа на съвремения неспокоен човекът, който може да бъде срещнат и в Созопол, и в Марсия, и в Хамбург, и в Ню Йорк. Макар че Яна Язова почти не напуща българския брег и българския кораб, в нейния роман има един космополитен дух, който прави сюжета универсален.”³⁵

2.5 Pohled na ženy literátky v tehdejší bulharské literatuře

Abych kompletně představila osobnost Jazovové ve zkoumaném období v této kapitole, nemohu opomenout poukázat recepci Jazovové jako ženy literátky. Na tomto místě uvedu část textu A. Vačevové. Tato část textu zhodnocuje ženské autorky v období první poloviny minulého století.

Ve třicátých letech minulého století ženy v Bulharsku odhalily mechanizmy, jak se začlenit do společnosti a postupně se stávají její součástí. Ženy z balkánských zemí byly součástí literárního rozvoje ve dvacátých až čtyřicátých letech minulého století. Platí to zejména pro Bulharsko, kde lze představit nemalý počet významných spisovatelek. Tyto spisovatelky se sdružovaly v Klubu bulharských spisovatelek³⁶ (Klub na bălgarskite pisateli). Kromě Jazovové k těmto ženám patří jména jako: Mara Belčeva, Dora Gabe, Elisaveta Bagrjana. ³⁷

Jazovová v tomto období byla představována jako jedna z ženských literátek. Ženy literátky představuje i jeden z článků v časopisu, který, jak již sám jeho název napovídá, je jedním z dobových ženských časopisů, Ženski glas. Autorkou článku je Vera Pločevová a jeho název zní Bălgarkata v chudožestvenata literatura (Bulharka v umělecké literatuře). Komentuje postavení Bulharek na tehdejší literární scéně. Jak lze od ženského časopisu předpokládat, Pločevová v článku ženské autorky velebí a článek se vyjadřuje zcela kladně o tvorbě ženských autorek: „Но, ако преди години всяка женска проява в областъта на литературата, пък в коя е културна област, се посрещаше с снисхождение и резервираност, днес поне в литературата, благодарение живото и талантливо проявление на българската писателка се затвърди и наложи. Все по-често и по-смело жената навлезе в съкровишницата на българска литература и вече не само в кръга на лиричната поезия, но и в тая на художествената проза, в областъта на разказа, новелата и романа. Днес стиховете на една Ел. Багряна зънпят лаврите на истински бисери в поезията не сама у нас, но и в чуждбина, а напоследните сбирки на Дора Габе, Мара Белчева, Магда Минева, Губешлиева Балина, Люба Ксърова, Яна Язова и др. Говорят вече не за плахи опити, а напротив за едно установено, себично и съсвем индивидуално отношение към художественото творчество.”³⁸

Pokud bych měla na závěru kapitoly krátce shrnout reflexi Jany Jazovové v bulharské literatuře pro období 1930-1944, tak bych Jazovovou popsala jako známou osobnost tehdejší bulharské literatury. Kolem její tvorby vznikl ostrý ideový souboj kvůli tomu, že patronem její tvorby a osobnosti byl kritik Alexandr Balabanov. Na vybraných ukázkách z tehdejší literární kritiky jsem demonstrovala, že v kritice tvorby Jazovové se objevovaly i negativní kritiky namířené vůči Alexandrovi Balabanovi. Jana Jazovová v tomto období měla široké spektrum působení v literatuře. Ať už jе vnímána jako autorka básní, románů a jednoho dramatu, či jako autorka tvorby pro děti a členka Klubu bulharských spisovatelek.

Каталог: 383057 -> ff b
ff b -> Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti

Изтегляне 298.47 Kb.

Сподели с приятели: