Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti

PŘÍLOHY

č. 1 Večerní Československo (Praha) 139, 17. 6. 1936, s. 3.
-poznámka o návštěvě Jany Jazovové v Praze

1Jana Jazovová je pouze pseudonym. Vlastní jméno autorky je Ljuba Todorovová Gančevová. Narodila se 23. května 1912 v bulharském severozápadním městě Lom. S  rodinou nějakou dobu pobývala také ve Vidinu a Plovdivu. V roce 1929 s rodinou přišla do Sofie a toto město, konkrétně ulice Rakovského, je již spojené s její tvorbou do konce jejího života. V roce 1935 zakončila obor slovanská filologie na Sofijské univerzitě sv. Kliment Ochridský. Její otec, Todor Gančev, vystudoval filozofii na univerzitě ve švýcarském městě Curych. Její matka, Radka Bešiktašlievová, pochází z významného kaloferského obrozeneckého rodu. TRIFONOVA, Cveta - VELIČKOV, Petăr: Epistolarnijat roman na Jana Jazova i Aleksandăr Balabanov. Sofija 1996, s. 283.

2 VELIČKOV, Petăr: Jana Jazova:prokljatieto na darbata. Sofija 2007.

3 Alexandr Michajlov Balabanov (18. ledna 1879 – 30. listopadu 1955). Zakladatel a redaktor literárně uměleckého časopisu Chudožnik, dále zakladatel prvního bulharského literárního časopisu Razvirog (1921) a časopisu Prometej. Aktivní účastník tehdejšího literárního života. Balabanov se proslavil díky studiím klasické literatury a také jako překladatel mnohých děl z němčiny a starořečtiny. V roce 1906 přeložil německé dílo Faust od Geotheho. Nejvýznamnějšími překlady ze starořečtiny jsou pak díla jako Bajky od Ezopa, Platonův Fedon a nemalý počet tragédií od Sofokla, Echila a komedií od Aristofana. Téměř do poloviny století publikuje různé články na různá témata spojena s literaturou, společností či divadlem. V nich vystupoval jako demokrat a zastánce realismu. Vymezuje se proti estetismu a formalismu, vyjadřuje se proti dogmatizmu Krăsta Krăsteva. Díky Balabanovi se stal známým Zachari Stojanov a jeho Zápisky z bulharských povstání. CANEV, Georgi: Rečnik na bălgarskata literatura. tom 1. Sofija 1976, s. 69-70.

4 VAČEVA, Albena: Dnes znaem, njama păt, no neka trăgnem pak! Jana Jazova (1912-1974). liternet.bg126, 17. 5. 2010. http://liternet.bg/publish4/avacheva/iana-iazova.htm 3.3. 2015

5 VELIČKOV, P: Jana. s. 18.

6 TRIFONOVA, C: Mojra. s. 283.

7 ČERNOKOŽEV, Vichren: Bălgarska literaturna kritika.Veliko Tărnovo 2000, s. 18.

8 Tamtéž, s. 14.

9 Měsíční literárně-umělecký časopis. Vycházel od ledna 1920 do prosince 1943. Hlavním redaktorem byl Vladimir Vasilev. Tématicky se zaměřoval hlavně na literaturu, výtvarné umění, hudbu, estetiku a filosofii. Časopis Zlatorog usiloval o vysoká umělecká kritéria. Zároveň byl prostředníkem oficiální literární a kulturní politické buržoazie, přestože se deklaroval jako časopis bez angažovanosti v politice. CANEV, G: Rečnik. tom 2. s. 65.

10 LIKOVA, Rozalija: Literaturen život meždu dvete vojni. Sofija 1996, s. 313.

11 Tamtéž. s. 319-320.

12 Týdeník, v němž vycházely články o literatuře, umění a společenských otázkách. Vycházel v období od 16. září 1928 až do 29. května 1944. Jeho redaktorem byl D. B. Mitov. Časopis se angažoval s určitou politickou a estetickou platformou. Vymezuje se proti nacionalismu, šíří západoevropskou literaturu a kulturu. CANEV, G:Rečnik. tom 2. s. 3o0-301.

13 LIKOVA, R.: Literaturen, s. 323.

14 ^ ČERNOKOŽEV, V.: Bălgarska, s. 17.

15„Jak jsem řekl, právě dospěla osmnácti let – a i přes to, jak je mladá – vytvořila tolik básní, že by stačily na tři až čtyři velké sbírky. Možná, že některé z těchto básní jsou slabší a nemají takový význam. Podle mého názoru, však polovina básní je zralá a dokonalá. Nejeden z nás by mohlo být rád, kdyby takové vytvořil. (…) O fenoménech se mluví ve všech oblastech umění… Toto je Jana Jazovová, nejsensačnější fenomén v poezii.” BALABANOV, Aleksandăr: Pesenta na mladite(Jana Jazova). Literaturen glas 105, 1931, s. 4.

16„Nechci říct, že celá bulharská literatura je v úpadku, naopak, její cesta k vrcholu je bezesporná. Tato cesta je – nebo alespoň se bojím, že bude – poseta lovci laciného úspěchu. “ CANEV, Georigi: Neprijatna statija. Zlatorog 12, 1931, s. 244.

17„Pokud by literatura vznikala se smyslem pro zodpovědnost, s citem k řemeslu, které je vykonáváno, pak by nebylo Balabanova – ‚náš úžasný Al. BAlabanov’, ‚opravdový, velký kritik’, jak ho velebí jeden z jeho otroků – aby byl prohlášen fenoménem – a to „nejsensačnějším fenoménem v poezii“ – nějaká dívka, která teprve včera začala psát, Jana Jazovová….” Tamtéž, s. 251.

18„Není divu, že pan Balabanov považuje ty studené výroky za vulkanické verše a přál by si, aby takové vytvořil: jeho nadšení pramení z toho, že jsou podobné, ne – jsou o něco lepší než jeho vlastní poema ‚Bureni’…” Tamtéž, s. 252.

19„Dnešní situace bulharské poezie by se dala popsat následujícími slovy: hladké verše a vykonstruované obrazy, které již léta plní stránky našich literárních časopisů. Již i u nás se rozvinula literární teorie, a dokonce máme i odborníky, jejichž úkolem je především bránit tu jejich nudu. A najednou se objevila jedna mladá dívka, která píše bez jejich ,svolení‘ (…) Verše Jazovové se nepodobají těm, které jsme zvyklí číst v poslední době.Nemají nic společného s básněmi, které působí stejně, ať už jsou čteny zepředu dozadu nebo odzadu dopředu.” MITOV, Dimităr: Jazove,stichotvorenia ot Jana Jazova. Literaturen glas 143, 1932, s. 2.

20„Děkuji jednomu literárnímu časopisu, že jsem díky němu měl možnost dostat se k přečtení této sbírky. Tento časopis ohlásil její vydání a věnoval autorce pozornost jako ‚opravdovému fenoménu naší poezie’.” VASILEV, Vladimir: Jazove, Zlatorog 13, 1932, s. 279

21„Autorka nechce, abychom si o ní mysleli, že je sentimentální, dokonce ani srdečná – tyhle vlastnosti jsou nemoderní. Chce představit něco jiného – něco nového, něco co tu ještě nebylo, něco co překvapí, něco co vede k pochybnostem a přinutí k zamyšlení, zdali jsi blázen ty, nebo ostatní.” Tamtéž, s. 279-280.

22„Celá sbírka je plná takových ‚vizí’ ošklivosti. Evidentně máme co dočinění s patologickým vkusem a zkaženými fantaziemi, což je pro dívku netypické”. Tamtéž, s. 281.

23 „Sotva ji někdo bude dávat rady. A zdá se mi, že jsou zbytečné. Protože i po prvních reakcích na její sbírku básní opět vydá další v časopisu Literaturen glas...“ Tamtéž, s. 282.

24Hlavní hrdinkou románu je 22letá dívka Ana. Žije s matkou v Plovdivu, který pro ni malý a dusí se v něm. Proto si přeje odjet za otcem do Sofie a zapsat se na Uměleckou akademii. V Sofii zažije fatální setkání, s otcovým přítelem Bogumilem Dionisovem, který je výrazně starší než Ana.

25 VELIČKOV, P.: Jana, s. 40.

26 Tamtéž, s. 37.

27„Nedostatky ve vnější stavbě románu slečny J. Jazové, nedostatek zdravého citu pro vyváženost; chyby v psychologickém popisu postav; nedodržení ideové nebo umělecké linie – to vše by nebylo tak katastrofické, pokud by román měl jednu další vlastnost: pokud by byl věrným vyobrazením nějakého skutečného života.“ BADEV, Jordan: Beseda s avtorkata na romana ,,Ana Djulgerovova“: Zlatorog 17, 1936, s. 338.

28 „Tak jsme se ocitli před hádankou: jaké osobní příčiny může mít slečna Jazovová, aby odmítala a zneuctila její předešlou generaci? Možná si snad myslí, že bulharská literatura začíná psát svůj počátek až od její tvorby. My si ovšem myslíme, že autorka hodně dluží – nebo alespoň svému jménu – právě lidem z této předešlé generace.“ Tamtéž. s. 339.

29 Viz. příloha č. 1

30 Ivan Mrkvička (1858-1938), český malíř, významná osobnost v oblasti umění v Bulharsku v období po Osvobození. Patří k zakladatelům nového bulharského výtvarného umění. Do Plovdivu přišel roku 1881, kde na gymnáziu vyučoval malířství. Jeho výtvarná tvorba byla zaměřena na oblast historických kreseb, na kterých vyobrazoval národní svátky, zvyky, obyčeje. Jeho nejznámějším dílem z této oblasti je obraz Răčenica. Mrkvička ilustroval první vydání bulharského románu Pod igoto 1894, (Pod jařmem).

Dostupné z: http://www.artprice.bg/autor_details.php?act=data&elem_id=101 15. 4. 2015

31Josef Páta (1896-1942), lingvista, slavista, bohemista, bulharista, literární historik, překladatel, sorabista. Lektor bulharštiny na Karlově univerzitě. Vědecky pracoval v oboru filologický bulharistiky. Později se jeho pracovní úsilí soustředilo na lužickosrbský jazyk, literaturu, kulturu a dějiny. Roku 1942 byl nacisty popraven. VEČERKA, Radoslav: Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. Brno 2013, s. 209.

32 TRIFONOVA, C.: Mojra. s. 94.

33 První bulharský román, jehož tématem je pašování drog.

34 Drama zobrazující konflikt cara Borise I. a jeho prvorozeného syna, který se snažil obnovit pohanský kult.

35„Druhý román Jany Jazovové, které vyšel letos, ukázal, že mladá autorka kráčí po přímé cestě na vrchol bulharské literatury. Román Ana Djulgerova na nás udělá dojem díky jeho emocionálnímu náboji a hlubokému lyrismu. Kapitán už je skutečným obrazem vedeným jistou mistrovskou rukou zkušeného romanopisce. Syžet románu Kapitán popisuje životní realitu bulharského moře, ovšem zároveň to je i obstojná analýza současného nespokojeného člověka, kterého lze potkat v městě Sozopol, Marseille, Hamburg nebo New York. Přestože Jazovová neopustila bulharský břeh a bulharskou loď, v jejím románu je ukryt kosmopolitní duch, který činí téma románu universálním.” МITOV, Dimităr: „Kapitan“, roman ot Jana Jazova: Literaturen glas 479, 1940, s. 5.

36 Klub bulharských spisovatelek byl založen roku 1930. V období let 1943-1944 byl silně redukován. Některé jeho členky ho byly přinuceny opustit. Mimo Jany Jazové dalšími členkami byla významná jména bulharské literatury jako Elisaveta Bagrjana, Dora Gabe, Mara Petkanova. Klub postupně v letech 1947-1948 zanikl. V roce 2014 byla činnost Bulharského klubu spisovatelek obnovena Leou Koenovou, Milenou Fučedžievovou a Viktorií Biserovou. Dostupné z: http://bnr.bg/post/100483578/lea-koen-za-kluba-na-balgarskite-pisatelki 10. 4. 2015

37 VAČEVA, A: Dnes.

38 „Pokud před lety každý projev ženské tvorby v oblasti literatury nebo v jakékoliv jiné kulturní oblasti byl přijat s jistou shovívavostí a rezervovaností, tak dnes, alespoň v literatuře, díky současným a talentovaným projevům Bulharek v této oblasti, se místo bulharských spisovatelek potvrdilo. Ženy se čím dál častěji i směleji pouštějí do vytváření pokladů bulharské literatury. A to nejen do četby lyrické poezie, ale i do umělecké prózy, do oblasti povídky, novely a románu. Verše Elisavety Bagrjany jsou skutečnou perlou poezie nejen u nás v Bulharsku, ale i v cizině. Poslední sbírky Dory Gabe, Mary Belčevy, Magdy Minovovy, Jany Jazovové a jiných, již nemluví o plachých pokusech, naopak zcela individuálním přístupu k tvůrčímu procesu.“PLOČEVA, Vera: Bălgarkata v chudožestvenata literatura. Ženski glas 3-4, 1933. s. 2.

39 Národní výbor Vlastenecké fronty (koalice antifašistických sil) se rozhodl provést v noci z 8. na 9. září státní převrat a převzít státní moc. Akce se nesetkala s žádným odporem. Převrat se uskutečnil pod heslem odstranění monarchisticko-fašistického režimu, obnovení demokracie a nastolení spravedlivějšího sociálního uspořádání. Na rozdíl od Československa, kde k nástupu komunistické diktatury došlo prostřednictvím státního převratu a je tedy možné stanovit datum jejího počátku, bylo v Bulharsku nastolení komunistického monopolu kontinuální záležitostí. RYCHLÍK, Jan: Dějiny Bulharska. Praha 2000, s. 331-332, 344.

40 Svaz bulharských spisovatelů byl založen v září roku 1913 a jeho činnost pokračuje až do dnešní doby. DRĂNDAROV Georgi: Istorija na sjuza na bălgarskite pisateli 1913-1944. Sofija 2003, s. 5.

41 Román představuje Alexandra Makedonského jako zakladatele impéria a spíše jako neklidnou povahu hledající svého protivníka, se kterým by svedla souboj na život a na smrt. Pozoruhodné jsou některé nálezy Jazovové. Podle ní, cílem Alexandra Makedonského nebylo ovládnutí co nejvíce zemí, ale vytvoření mostu mezi Východem a Západem. VELIČKOV, P.: Jana, s. 103.

42 Tamtéž, 101-102.

43 Dostupné z: http://www.diaskop-comics.com/article.aspx?id=353 15. 4. 2015

44 ^Georgi Dimitrov (1882-1949), bulharský komunistický politik, revolucionář, bojovník komunistického hnutí. Iniciátor komunistického režimu v Bulharsku. Po Dimitrovově smrti se začal vytvářet kult jeho osobnosti.

45 Veličkov,P:Jana. s. 106.

46Do této vlny politických vražd spadá i nejznámější případ tzv. „deštníková vražda“ bulharského spisovatele Georgiho Markova. Bulharský disident, který odešel do Londýna a odtud kritizoval režim Todora Živkova. V roce 1978 byl zavražděn po vpichu smrtelné dávky jedu pomocí deštníku. Dále také do této vlny patří vraždy za nevyjasněných okolností Tamary Džedževové a Grigora Lenkovova. Dostupné z: http://www.diaskop-comics.com/article.aspx?id=353 13. 4. 2015

47Veličkov, P:Jana s. 105,107.

48 Tamtéž, s. 108.

49Jedná se o text anglického bulharisty Michaela Holmana (nar. 1940, anglický jazykovědec, bulharista, spisovatel, zakladatel dlouhodobé výměny studentů mezi Sofijskou univerzitou a univerzitou ve městě Leeds, ctěný člen Svazu překladatelů v Bulharsku, podílel se na tvorbě učebnic v bulharštině) o překladu knihy Pod jařmem do anglického jazyka. Je s ním spojen jeden zajímavý fakt. Ještě před tím, než dílo Pod Jařmem vyšlo jako kniha v bulharském jazyce, román vyšel v angličtině. Doposud však není známo, kdo byl jeho překladatelem. Dostupné z: http://e-vestnik.bg/6161 1. 4. 2015

50 Todor Borov (1931-1993). Stejně jako Jazovová, pochází z města Lom. Významný bulharský bibliograf, pracuje jako knihovník v Univerzitní knihovně (1929-1931), na sofijské univerzitě přednáší bibliografii a knihovnictví. Společně s Alexandrem Balabanovem, Elinem Pelinem se sekupuje kolem časopisu Razvirog. Canev, G.: Rečnik,svazek č, 1. s. 125-126.

51 Profesor Filip Panajotov, nar. 1933, novinář, badatel v oblasti bulharské novinařiny. Přednáší na Sofijské univerzitě sv. Kliment Ochridský. Jeho jméno je spojeno s časopisy jako ABV, Puls. Dostupné z: http://bolgari.net/prof__filip_panaiotov_izdade__izrezki_ot_stari_vestnici_-h-177.html 12. 4. 2015

52 Nikolaj Chajtov (1919-2002), pochází z vesnice Orechovo v Rodopách. V roce 1976 získal první cenu v soutěži o krátkou povídku v německém městě Arnsberg. Od roku 1996 do 1968 je tajemníkem Svazu bulharských spisovatelů, v letech 1993-1999 pak jeho předsedou. Autor známých Divokých povídek (1967). Na motivy jedné z jeho povídek Kozí roh byl natočen stejnojmenný film. Dostupné z: http://liternet.bg/publish10/nhaitov/index.html 10.4. 2015

53 Dostupné z: http://e-vestnik.bg/6102 10. 3. 2015

54 Ekaterina Tomová, narozena 1946 v Plovdivu. V Sofii vystudovala obor bulharská filologie. Pracovala jako novinářka a redaktorka v novinách a vydavatelstvích. Její kniha Zabravenite ot nebeto je sestavena z dokumentárních povídek z oblasti Rodop.

Dostupné z: http://www.goodreads.com/author/show/6549536._ 10. 4. 2015

55 Dostupné z: http://e-vestnik.bg/6102 10. 3.2015

56 Tamtéž.

57 Tamtéž.

58 „Musím se vám svěřit s jedním mým ‚tajemstvím’. Věděl o něm jen Dimtăr Talev, ale ten již není mezi živými a my dva jsme nejspíše byli jediní, kdo znali celou odyseu tohoto románu (…) Jednoho dne jsme přišli domů k Janě Jazovové. Přečetla nám několik kapitol z jejího díla, jehož hlavní hrdinové byli Vasil Levský a Georgi Benkovský.” TOMALEVSKI, Georgi:Za edin neizdaden roman (na Jana Jazova) posveten na Levski (Razgovor): Puls 51, 1982, s. 11.

59„Rysy tvorby Jazovové na románu Levski jsou tak zřejmé, že bych bez váhání mohl říci, jakou část textu psala ona a která je výtvorem někoho cizího!“ (…) Ještě zbývá najít originál, který Jazovová předložila v nakladatelství a kopii textu psaného na psacím stroji.” Tamtéž.

60 Opravdu, celá tato událost měla velmi rychle vyšumět, pokud by Ljuba Gančeva nebyla jedním z významných jmen bulharské literatury ve třicátých letech, přesněji, pokud by nenapsala svůj román o Levském.” VELIČKOV, Petăr: Odisejata na romana za Levski (ot Jana Jazova): Plamăk 6, 1987, s. 35.

61 Jana Jazovová již byla úplně zapomenutá autorka. Věděla, že vydání trilogie, jejíž první román nese název Levski, je pro ni otázkou života a smrti: jen tak mohla prolomit umlčení, které trvalo několik desítek let. Měla pravdu – o tom hovoří i fakt, že pokud by nebylo románu Levski, sotva by někdo obrátil pozornost její rané tvorbě (…). Její neobyčejný obraz se postupně začal vytvářet, ale ještě mu chyběl možná do té doby nejdůležitější detail – její román Levski, díky kterému mohla vzkřísit celou tu dobu, kdy byla v zapomenutí.” Таmtéž. s. 36.

62 Dostupné z: http://e-vestnik.bg/6102 15. 3. 2015

63 V Bulharsku změna režimu měla klidný, pokojný charakter. Tehdejší prezident, Todor Živkov, byl přinucen rezignovat na generálního tajemníka ÚV a na jeho místo nastoupil Petăr Mladenov. Dne 17. listopadu 1989 byl Živkov nahrazen Mladenovem i ve funkci předsedy Státní rady. Živkovův režim po více než třech desetiletích definitivně padl a s ním se téměř okamžitě zhroutil i celý komunistický systém v Bulharsku. Rychlík, J.: Dějiny, s. 363.

64 IGOV, Svetlozar: Bălgarska literatura sled 1989 godina. Liternet.bg 6, 24. 6. 2009, dostupné z: http://liternet.bg/publish/sigov/1989.htm 28. 2. 2015

65 Tamtéž.

66 Tamtéž.

67 Tamtéž.

68 Tamtéž.

69 VELIČKOV, P.: Jana, s. 11-13.

70 Písmena Mo a Ra je slabikové rozdělení starořeckého slova moiry (řecky Μοῖραι). V překladu znamená mytologický osud. Autoři dopisů se oslovují a podepisují těmito sakrálními písmeny, aby tak vyjádřili osudovou spřízněnost jejich duší v jejich tvůrčí a duchovní cestě. Osobní korespondence Jazovové a Balabanova je sebrána z období 15 let – od roku 1931 do roku 1946. TRIFONOVA, C.: Mojra. s. 9.

71 VELIČKOV, P.: Jana. s. 207-210.

72 VELIČKOV, Petăr: Uvodni dumi. In: JAZOVOVÁ, Jana: Taralež se ženi. Sofija 2012, s. 9-10.

73 Dostupné z: http://www.diaskop-comics.com/article.aspx?id=353 1. 4. 2015

74 PELEVA, Inna: Slučajat “Jana Jazova“, ili văzchodăt na biografijata. Liternet bg 11, 5. 11. 2010, http://liternet.bg/publish20/i_peleva/iana-iazova.htm 10. 3. 2015

75 Tamtéž.

76 Tamtéž.

77 GĂRDEV, Borislav: Sled văzkresenieto. liternet. bg, 19. 6. 2006, dostupné z: http://liternet.bg/publish4/bgyrdev/podir/03_04.htm 3.3. 2015

78 Tamtéž.

79 Ljuba Kulezičová(nar. 1956), kinokritička, novinářka, publicistka.

80 Dostupné z: http://novinar.bg/news/liuba-kulezich-istinskiiat-talant-ne-zhelae-da-pravi-kompromisi_MjkyNDsxMDM=.html 5. 4. 2015

81Dostupné z: http://www.24chasa.bg/Article.asp?ArticleId=55684 5. 4. 2015.

82Dostupné z: http://novinar.bg/news/liuba-kulezich-istinskiiat-talant-ne-zhelae-da-pravi-kompromisi_MjkyNDsxMDM=.html 5. 4. 2015

83„Tímto filmem dávám najevo svou ohromnou lásku k této ženě, která projevila neuvěřitelné duchovní gesto vůči protivenství ve třicátých letech. Každý den psala své romány v úplném zapomnění, které nazvala ‚Příklady’. Jazovová je jeden z nevídaných ochránců duchovní kultury, což ji řadí zhruba mezi desítku jmen, která by se měla navrátit zpátky do našeho života. Dokazuje, že Bulhaři nejsou zbabělé ovce, že kultura bojuje proti hlouposti a právě ona, známá krasavice, stojí v čele tohoto boje.“ Dostupné z: http://www.24chasa.bg/Article.asp?ArticleId=55684 5. 4. 2015

84,,V tomto případě máme málo svědectví, jelikož lidé umírají. Natáčeli jsme s jednou překrásnou ženou – Katjou Ivančevovou, což je dcera nejbližší přítelkyně Jany Jazovové – Ljuby Ivančevové. Ta je jedním ze svědků. Podařilo se nám najít i sousedku z patra domu, kde žila Jazovová. Byla to její vrstevnice a je jí 96 let. Ta nám řekla o některých očividných faktech. Procházeli jsme archiv Státní bezpečnosti. Nalezli jsme zprávu z její autopsie, i když tento dokument byl považován za ztracený.” http://novinar.bg/news/liuba-kulezich-istinskiiat-talant-ne-zhelae-da-pravi-kompromisi_MjkyNDsxMDM=.html 5. 4. 2015

85 Dostupné z: http://www.24chasa.bg/Article.asp?ArticleId=55684 5. 4. 2015

86Dostupné z: http://novinar.bg/news/nftc-da-si-pribere-subsidiiata-za-antifilma-na-kulezich_MjkzMDsxNA==.html 15. 3. 2015

87 „Manipulace proběhla již při výběru jména. Film by se spíše měl jmenovat: ‚Dvě nebo tři věci, které o ní NEMÁME vědět’.” Tamtéž.

88 „Nemohu souhlasit s konečnou konstrukcí filmu, protože si myslím, že by sotva Národní filmové centrum poskytlo peníze na film o zavražděné spisovatelce, jehož hlavní motiv je, jak syn člověka obviněného z krádeže jejích rukopisů tvoří Jazovové pamětní desku.“ Dostupné z: http://e-vestnik.bg/?p=6102&cp=13#comments15. 3. 2015

89 Tamtéž.

90„Film jsem neviděl, ale jak jsem pochopil, Kulezičová dokazuje, chtěla dokázat nebo její teze je, že Chajtov nemá nic společného se zmizením rukopisů.“Dostupné z: http://e-vestnik.bg/6161 5. 4. 2015

91 „Právě proto by takový měl být film Ljuby Kulezičové – průzkum. Pokud nejsou nová fakta, nově nalezené důkazy a máme odkaz pouze na předešlé důkazy, nemyslím si, že by se mohlo cokoliv potvrdit.” Tamtéž.

92 Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=_by6CW7jPN8 22. 4. 2015

Каталог: 383057 -> ff b
ff b -> Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti