Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti
Изтегляне 298.47 Kb.
|
- Навигация на страницата:
- 4.2 Literatura o Janě Jazovové a její tvorba
Jana Jazovová po roce 19894.1 Tendence bulharské literatury po roce 1989Rok 198963 přináší pro Evropu mnohé změny. Zvláště pak pro země východního bloku, kde padl komunistický režim. Jako každá změna, s sebou tento rok přinesl spoustu nových podnětů a jiný náhled na realitu a kulturu. Začaly se uplatňovat nové myšlenky a trendy spojené s novým režimem. Proto ještě než se tato kapitola začne zabývat Janou Jazovovou po roce 1989 v bulharské literatuře, krátce přiblížím, jak změna režimu ovlivnila literaturu v Bulharsku po roce 1989. Proměna ve Východní Evropě v roce 1989 nastoupila s pádem Berlínské zdi, včetně Bulharska. Ona proměna vedla k obratu jak v politickém, ekonomickém, tak i kulturním životě. Proměnily se tak i podmínky, které vytvářejí a přijímají a novou literaturu. S rokem 1989 skončilo jedno období ve společnosti, v kulturním a literárním rozvoji. Na tuto proměnu společnost reaguje dvěma zcela protichůdnými způsoby. Konzervativním uzavíráním se, retronostalgií po „živkovismu“, strachem z něčeho nového, neznámého. Na druhé straně se společnost otevírá a je nakloněna novému přílivu možností. Společnost se také uvolňuje a otevírá evropské a západní kultuře.64 V polovině devadesátých let se vytvořily dvě spisovatelské, spíše stranické než tvůrčí, organizace. První z nich je starý kanonizovaný Svaz bulharských spisovatelů (Sjuz na bălgarskite pisateli). Ten se stal „červenou“ spisovatelskou stranickou organizací. Druhou organizací je nové Sdružení bulharských spisovatelů (Sdruženie na bălgarski pisateli), „modrá” stranická organizace. Politická angažovanost obou dvou organizací se do značné míry určovala i přes reprezentanty mediálně-politických prohlášení jejich představitelů – například osoba Nikolaje Chajtova vytvářela konservativně-tradiční tvář Svazu. 65 Změna v bulharské literatuře po roce 1989 přinesla jeden ze zajímavých fenoménů. Ve shodě s aktuálními tendencemi ve světové literatuře, jsou vyhledávány ženy literátky. Ženy literátky se v bulharské literatuře objevují již během Obrození. Výraznější přítomnost ženských autorek lze zaznamenat v meziválečném období a po druhé světové válce, kdy se v literatuře objevilo nemálo talentovaných žen. Po pádu komunistického režimu se opět šíří vlna zájmu o literaturu tvořenou ženami.66 Díky nové elektronické technice v Bulharsku bylo založeno mnoho specializovaných elektronických vydání, které jsou věnovány literatuře. Patří mezi ně například: LiterNet Georgiho Cobanova, Slovoto Martina Mitova, Literaturen klub Emilijana Nikolovova a další.67 Bulharská literatura po roce 1989 také začala obracet pozornost tématům v předešlém režimu tabuizovaným – emigrantské literatuře a bulharské diaspoře ve světě. Kromě toho se začala tvořit a znovu vydávat literatura „zapomenutých“ z období před nástupem socialismu (badateli v této oblasti jsou Cveta Trifonovová, Nalatija Christovová, Emil Dimitrov).68 4.2 Literatura o Janě Jazovové a její tvorbaNa začátek uvedu pohled badatele Petăra Veličkova na situaci Jazovové v literatuře ve sledovaném období v této kapitole. Podle jeho slov v knize Jana Jazova, prokljatieto na darbata, proměny po roce 1989 vedly k výraznému poklesu čtenářského zájmu. Příčinou byla především velká emigrace a také zájem mladší generace o jiný druh zábavy než je četba. Dalším důvodem je získávání nových informací jiným způsobem než jsou knihy. Knihy Jany Jazovové však v i této době vyvolaly zájem. Zprávy o jejich vydání se šířily v novinách. Byly to však spíše informativní reklamní texty publikované především v rubrikách věnovaných knihám ve významných denících. Tato periodika neanalyzují kvalitu tvorby. Veličkov dále uvádí, že je zřejmé, že v této době, stejně jako ve třicátých letech minulého století, jsou zájmy tisku stejné. Zajímají ho především senzace ze života Jazovové. 69 Petăr Veličkov a Cveta Trifinovová společně vytvořili knihu s názvem Mojra70 epistolarnijat roman na Jana Jazova i Alexandăr Balabanov (Moiry Román v dopisech Jany Jazovové a Alexandra Balabanova) z roku 1996. Jedná se o sebranou korespondenci, kterou si spolu Jazovová a Balabanov vyměňovali. Touto knihou badatelé podávají čtenáři milostný příběh, který se mezi Jazovou a Balabnovem odehrál. Jazovová se tak v literatuře objevuje nejen jako autorka, ale i jako hrdinka románu. Další osobou, která vydala publikaci spojenou s Janou Jazovou je Cvetanka Pančeva. Za jejím bádáním stojí publikace Jana Jazovova 1912-1974 bio-bibliografija z roku 1977 (Jana Jazovová 1912-1974 bio-bibliografie). Jedná se o kompletní seznam literatury o Janě Jazovové, od roku 1931 až do roku 1997. V této příručce lze nalézt jak odkazy na všechna díla či rozhovory v novinách, které Jazovová poskytla, tak informace o článcích, které o Jazovové vyšly ať už v jejím rodném Bulharsku, či v cizině. Nejvíce knih Jany Jazovové bylo vydáno po roce 2000. Byla vydávána tvorba Jazovové jak z období jejích literárních počátků, tak tvorba, kterou nalezl v archivu Jazovové Petăr Veličkov. Mezi tuto tvorbu patří známá trilogie Balkani a další trilogie pod názvem Solenija zaliv(Slaný záliv) z roku 2003. V roce 2000 vyšel svazek poezie sestavený Petărem Veličkovem nesoucí název Poezija (Poezie). O rok později vyšel antizářijový román Vojna, 2001 (Válka). V roce 2002 Aleksandăr Makedonski. Během let 2003-2004 bylo připraveno nové vydání trilogie Balkani. Ve stejném období vyšla další trilogie Solenija zaliv zahrnující romány Goljamo i Malko (Malé a Velké) a Vojna. Také vyšly aforismy Jazovové Zlatni iskri na skrăbta (Zlaté jiskry zármutku). V jednom svazku dále vychází román Aleksandăr Makedonski a drama Siljan Štărka (Siljan Štrka), 2004. V roce 2006 vyšel svazek s názvem Ranni tvobrbi (Rané tvorby). Tento svazek obsahuje díla z veřejného období Jazovové (Ana Djulgerova, Kapitan, Poslednijat ezičnik). V roce 2007 vychází v této práci již mnohokrát zmiňovaná kniha Jana Jazova, prokljatieto na darbata. Petăr Veličkov v této knize také v poznámce k roku 2007 uvádí, že se začíná připravovat natáčení filmu o Janě Jazovové.71 K příležitosti stého výročí narození Jany Jazovové v roce 2012 vznikla kniha s názvem Taralež se ženi (Ježek se žení). Jedná se o dětskou tvorbu Jazovové, sebranou a sestavenou Petărem Veličkovem. Tato tvorba byla napsaná v letech 1937-1943 a až do roku 2012 nebyla vydána knižně. Ve své době se jednalo o velmi populární dětskou tvorbu, ovšem desetiletí byla skryta a proto nemá své čestné místo v bulharské literatuře pro děti. Většina příběhů z této tvorby popisuje hrdinství a víru v Boha. To bylo příčinou, proč nemohla být vydána po roce 1944. Jazovová je mezi prvními, jejichž tvorba pro děti je spojená i s kresbami.72 V roce 2013 této knize, sestavené Petărem Veličkovem, s názvem Taralež se ženi, byla udělena Národní cena Christa G. Danova v oblasti tvorby pro děti.73 Каталог: 383057 -> ff b ff b -> Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti Изтегляне 298.47 Kb. Сподели с приятели:
|