Komparativní pohled na vyjadřování neurčitosti v bulharském, českém a chorvatském jazyce
Изтегляне 380.72 Kb.
|
- Навигация на страницата:
- 4.1.1. Neurčitá zájmena v bulharštině (неопределителни местоимения)
4.1. Zájmena neurčitá (indefinita)Tato zájmena jsou založena na vyjadřování různých odstínů neurčitosti. Pro všechny tři zkoumané jazyky je společné, že jsou neurčitá zájmena tvarově totožná s tázacími. Nenaznačuje se jimi blíže, o kom nebo o čem je řeč, případně je to naznačováno jen obecně (Havránek, Jedlička, 1996, 89). K jejich hlavním sémantickým rysům patří neurčitost, kterou vyjadřují v kombinaci s rysem ,,nikoliv konkrétnost“. Význam se vyjadřuje pomocí prefixálních a sufixálních slovotvorných prostředků. Tímto se také neurčitá zájmena dělí na několik druhů, které jsou v každém ze zkoumaných tří jazyků rozdílné (Běličová, 1998, 62). 4.1.1. Neurčitá zájmena v bulharštině (неопределителни местоимения)Současný bulharský jazyk má bohatě rozvětvený systém neurčitých zájmen (Nicolova, 2008, 199). Základní dělení bylo vytvořeno podle knih Bălgarska gramatika (Ruselina Nicolova), Bălgarska gramatika (Petăr Pašov), Gramatika na bălgarskija knižoven ezik, Lekcii po bălgarska morfologija a Gramatika za vsički. 1) Zájmena se slovotvorným morfémem ,,ня“ Tento morfém je základním slovotvorným morfémem pro bulharská neurčitá zájmena, jedná se o morfém, který vychází ze staroslověnského jať a má proměnlivé varianty ,,я“ a ,,е“ (Pašov, 1999, 115). V případě jeho použití se rozlišují čtyři typy: neurčitá zájmena osob a předmětů, neurčitá zájmena příznaku, neurčitá zájmena vlastnictví a neurčitá zájmena čísla a množství.5 Tabulka č. 4 - neurčitá zájmena osob a předmětů
Krăstevova Gramatika za vsički (2005, 81-82) doplňuje, že neurčité zájmeno mužského rodu някой má částečně zachovanou pádovou flexi - някого, някому/на някого. Pro vyjádření neurčitosti neživých předmětů a zvířat se používá forma нещо. I množné číslo неща a zdrobnělé formy нещичко a нещица se mohou členovat, což vypovídá o substantivizaci (Nicolova, 2008, 200.) Stojan Stojanov (1999, 377EEE) i Ivan Kucarov (1997, 59) do této kategorie řadí také již dříve zmíněnou číslovku jedna (един) ve funkci neurčitého zájmena. Ruselina Nicolova (2008, 200) se však domnívá, že v dnešní době se číslovka един považuje spíše za neurčitý člen. Tabulka č.5 - neurčitá zájmena příznaku
Tabulka č. 6 - neurčitá zájmena vlastnictví
Neurčitá zájmena čísla a množství Do této kategorie patří neurčité zájmeno няколко, které ovlivňuje podobu podstatných jmen mužského rodu, která stojí za ním. Tato podstatná jména získávají stejnou koncovku množného čísla, jakou mají, i stojí-li za číslovkou. Pro označení neurčitého množství osob, mezi nimiž je nutné mít osoby mužského pohlaví v počtu od 3 až do 6-7, se používá ještě zájmeno неколцина. 2) Sekundární neurčitost Do této skupiny se řadí zájmena s částicí еди- a zájmena typu тоя и тоя. Jsou prostředkem pro redukování vyřčené informace (Nicolova, 2008, 203). Patří sem tedy zájmena: еди-кой, едикакъв, еди-чий, еди-колко, еди-що aj. 3) Zájmena s да е a –то и да е Do této skupiny se řadí zájmena typu: кой- да е, чий –да е, какъвто и да е, каквото и да е aj. 4) Zájmena s -годе Tato zájmena se podle Nicolovové již téměř nepoužívají, důvodem jejich vytrácení se je významová blízkost se zájmeny typu ,,да е“. Řadí se sem např.: кой-годе, какъв-годе,чий-годе, колко-годе aj. Přidáním zvratné částice ,,си“ za tato zájmena zesílíme jejich neurčitost. Vzniknou z toho například tvary: някой си, някакъв си, еди-кой си. (Stojanov, 1999, 376-379; Nicolova, 2008, 199-208; Kucarov, 1997, 58-59; Pašov, 1999, 116-117; Krăstev, 2005, 83-84). Celkové shrnutí bulharských neurčitých zájmen je možné vidět v následující tabulce (Nicolova, 2008, 199-200). Tabulka č. 7
Изтегляне 380.72 Kb. Сподели с приятели:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||