Komparativní pohled na vyjadřování neurčitosti v bulharském, českém a chorvatském jazyce
Изтегляне 380.72 Kb.
|
- Навигация на страницата:
- 6.2.1. Nějaký, některý
- 6.2.1.1. Nějaký/některý chybí v jedné z překladových verzí
- 6.2.2. Někdo
- 6.2.3. Něco
6.2. Zájmena s prefixem ně/ня/neTato zájmena byla v celém textu použita nejčastěji a v podstatě se překladatelky shodly s textem originálu. Tabulka č. 12
6.2.1. Nějaký, některýUvedené věty splňují jeden z předpokladů, které má věta či souvětí, v níž je vyjádřena neurčitost, mít. Ve větách jsou použita neurčitá zájmena, která blíže neoznačují ani nevysvětlují jisté skutečnosti. Pokud se podíváme na smysl použitých neurčitých zájmen, můžeme se domnívat, že sémantický význam zájmen některý a nějaký je stejný. Tuto domněnku nám potvrzují i překladatelské varianty, které překládají obě možnosti jedním způsobem. Někdy už chce mít máma pokoj a uklidí se někam před svou nadějnou dcerou; tu tedy se Dášeňka potýká se smetákem, svádí rozhořčený boj s nějakým hadrem nebo podniká neohrožené výpady na lidské nohy. (s. 27) Kadikad mama poželi imati mira i skloni se nekamo od svoje darovite kćeri; tada se Dašenjka bori s metlom, vodi ogorčenu borbu s nekom krpom ili poduzima neustrašive napade na ljudske noge. (s. 25) Понякога майката пожелава да остане на спокойствие и се скрива някъде от своята многообещаваща дъщеря; в такъв случай Дашенка се бори c четката за метене, влиза в ожесточено сражение c някой парцал или предприема смели нападения на хорските крака. (с. 35) A protože neměl brejle, viděl špatně, a jak ten Foxlík neohroženě mával ocáskem, myslel si, že to mává nějakou šavlí či palašem. (s. 39) Budući da nije imao naočale, vidio je loše, pa kad je Foksić zamahnuo repom, mislio je da maše nekom sabljom ili mačem. (s. 35) И понеже няма очила, виждал зле, а тъй като Фокслик смело размахвал опашка, татарския хан помислил, че размахва някаква сабя или ятаган. (с. 47) Pravda, někteří psi mají také useknuté ocásky, například dobrmani – však víš, jak vypadá dobrman, ne? (s. 45) Istina, i neki drugi psi imaju odrezane repove, na primjer dobermani – ta znaš kako izgleda doberman, zar ne? (s. 42) Вярно, че и някои други кучета имат отрязани oпашки, например доберманите, но знаеш ли как изглежда доберманът, а?(с. 56) Podle tvrzení některých zvířat je člověk zlý, i mnozí lidé to říkají; ale nevěř tomu. (s. 50) Po tvrdnjama nekih životinja čovjek je zao, i mnogi ljudi to govore, ali ne vjeruj tome. (s. 47) Според твърдението на някои животни, човекът е лош; същото твърдят и много хора, ала ти не им вярвай. (с. 61) 6.2.1.1. Nějaký/některý chybí v jedné z překladových verzíTo jste dělávali před tisíci lety, abyste měli nějaké sousto schováno pro dobu hladu. (s. 49) To ste radili već prije više tisuća godina kako biste imali spremljen zalogaj za slučaj da zavlada glad. (s. 46) Това сте го правели преди хиляди години, за да имате скрит някой залък за гладни времена. (с. 59) V bulharštině je stejně jako v češtině zachován rys neurčitosti vyjádřený neurčitým zájmenem. Chorvatská překladatelka zvolila variantu bez zájmena, a tak se nám v chorvatské verzi neurčitost vytrácí. Děti slouží k tomu, aby si s tebou hrály a tahaly tě za ocásek a honily se s tebou po prérii a vůbec aby byla nějaká psina. (s. 51) Djeca služe tome da se s tobom igraju i vuku te za rep, da se love s tobom po livadi i uopće da bi bilo neke zabave. (s. 48) Децата са за това, да се играят с тебе, да те дърпат за опашката и да се гонят с тебе по прерията, и изобщо, за да бъде весело. (с. 62) Narozdíl od překladatelky z chorvatštiny, která zachovala strukturu české věty a použila v ní tak neurčité zájmeno, zvolila bulharská překladatelka jinou vazbu. Nahradila vyjádření psiny příslovcem весело a nepoužila už neurčité zájmeno. Opět, jako v předchozí větě, dochází tak k vytrácení rysu neurčitosti. Přes některé špatné zkušenosti je Dášeňka přesvědčena, že se jí nemůže nic stát a že se nad její psí hlavou nevznáší žádné nebezpečí. (s. 19) Unatoč nekim lošim iskustvima, Dašenjka je uvjerena da joj se ništa ne može dogoditi i da se nad njezinom pasjom glavom ne nadvija nikakva opasnost. (s. 17) Въпреки известния си горчив опит, Дашенка е убедена, че нищо не може да ú се случи и че над кучешката ú глава не е надвиснала никаква опасност. (с. 21) Neurčité zájmeno zde zdánlivě postrádáme v bulharštině, ovšem bulharský jazyk používá slovo известен ve více významech. Jeden z významů je označení známého faktu, další význam je proslulý, věhlasný a třetí význam je právě ve smyslu jistý či některý. A proto je překlad po významové stránce v pořádku, i když bylo místo neurčitého zájmena použito přídavné jméno. 6.2.2. NěkdoNeurčité zájmeno někdo/netko/някой se používá pro označování blíže neurčených, nespecifikovaných osob. ,,Halo, psí paničky,“ káže hlas přírody, ,,pozor, pokud se to neumí samo bránit, ba ani se schovat nebo volat o pomoc, nesmíte se od toho ani hnout, to vám povídám; musíte hlídat, svým tělem je krýt, a kdyby se blížil někdo podezřelý, tedy hrr na něj a zadavte ho!“ (s. 8) - Halo, pseće gospođe – nalaže glas prirode – pažljivo, dok je to vaše majušno još slijepo i bespomoćno, dok se još ne može samo braniti, čak ni sakriti ili zvati upomoć, ne smijete se od njega ni pomaknuti, to vam govorim, morate ga čuvati, svojim tijelom štititi, a ako bi se približio netko sumnjiv, grr na njega i ugrizite ga! (s. 6) ,,Хей, майки-кучки – заповядва гласът на природата, - внимавайте, докато малките ви са слепи и хилави, докато не могат сами да се защищават, нито да се скрият и да викат за помощ, не бива да се отделяте нито крачка от тях, слушайте какво ви казвам – трябва да ги пазите, да ги прикривате с телата си и ако се приближи някой съмнителен тип, да скочите върху него и да го удушите!” (с. 6) Neurčitým zájmenem zde byla vyjádřena jednoznačná neurčitost. Karel Čapek hovořil o teoretické situaci a teoretickém člověku. Ve všech třech jazycích bylo použito stejné zájmeno – někdo/ netko/някой. Ať to někdo zkusí po ní! (s. 23) Neka to netko pokuša ponoviti! (s. 20) Нека някой се опита да направи като нея! (с. 32) Substantivizované zájmeno má vyjádřit zcela nespecifikovanou osobu. Autor se nesnaží vyzvat někoho konkrétního. A ten Alík žil v krásné zahradě, plné květin, motýlů a myšiček, a byla tam nádržka s bílými a růžovými lekníny, ale ten Alík do ní nikdy nespadl, protože nebyl takový blázen a třeštidlo jako někdo. (s. 44) Bilo je tamo jezerce s bijelim i ružičastim lopočima, ali taj Alik nikada u njega nije pao, jer on nije bio luda i smušenjak kao neki drugi. (s. 40) И този Алик живеел в прекрасна градина, пълна с цветя, пеперуди и мишлета; имало и малко езерце с бели и розово водни лилии, но Алик нито веднъж не паднал в него, защото не бил побъркан и завеян като някои други. (с. 52) Neurčité zájmeno zde má zdůrazňující funkci. Autor se zdánlivě snažil hovořit o neurčité osobě, ovšem z kontextu je jasné, o koho jde. Uvedené věty jsou tak zajímavým příkladem toho, jak lze pomocí prostředků, které se běžně užívají k vyjádření neurčitosti, v podstatě vyslovit určitost. Je vidět, že v chorvatštině a bulharštině je toto slovní spojení změneno a není zde použito neurčitého zájmena netko/някой, ale zájmen neki/някой, a proto je ještě dále ,,dovysvětleno“ v chorvatštině řadovou číslovkou drugi a v bulharštině přídavným jménem други. Hodné lidi nekousal a návštěvy taky ne, to se totiž nemá dělat, ale když slyšel o někom nedobrém, třeba o loupežníkovi, tak na něho šel a zadávil ho: chytil ho jednoduše za krk a zatřepal jím, až bylo po něm. (s. 38) Nije grizao dobre ljude niti goste, to se naime ne smije raditi, ali kad bi čuo za nekoga tko nije dobar, kao na primjer za lopova, bacio bi se na nj i zadalo ga: jednostavno bi ga uhvatio za vrat i tako njime zatresao, da mu više nije bilo pomoći. (s. 33 – 34) Добрите хора не хапело, а също и гостите, защото това не е прилично, но когато чувало за някой лош човек, да речем, разбойник, нахвърляло се върху него и го удушавало: чисто и просто го сграбчвало за гушата и го разтърсвало, докато издъхне. (с. 46) Neurčité zájmeno je použito k vyjádření neurčitosti. V češtině a chorvatštině, vzhledem k tomu, že jsou to jazyky disponující pádovou flexí, je toto zájmeno vyskloňováno. 6.2.3. NěcoNeurčitým zájmenem něco/nešto/нещо blíže nenazančujeme, o čem je řeč. Používá se pouze pro názvy neživých předmětů a zvířat. V ničem Dášeňka nepočítá se zlou vůlí a různými úklady a nástrahami tohoto světa; třikrát skočila po hlavě do vodní nádrže v zahrádce, protože ji prostě nešlo na rozum, že by ve vesmíru bylo něco, po čem se nedá báječně běhat. (s. 20) Ni u čemu Dašenjka ne računa sa zlobom a raznim zasjedama i zamkama ovoga svijeta; tri puta je skočila na glavu u umjetno jezerce u vrtu, jer joj jednostavno nije palo na pamet da bi u svijetu moglo postojati nešto po čemu se ne može lijepo trčati. (s. 18) Дашенка никъде не очаква да срещне зложелателство и всевъзможните коварства и уловки на този свят; тя три пъти скочи с главата надолу в басейнчето в градинката, защото просто не проумява, че е възможно в света да съществува нещо, по което да не може чудесно да се тича. (с. 22) V tomto oboru jí dává lekce její obětavá máma; žene se po zahradě přes záhony a jiné překážky, letí jako chlupatý šíp a Dášeňka spurtuje za ní; máma zakličkuje, a protože tohle je něco, co malá ještě nedovede, udělá parádní kotrmelec, neboť jinak se neumí zastavit. (s. 22) Iz toga joj područja satove daje njezina požrtvovna mama; trči po vrtu preko gredica i drugih prepreka, leti poput dlakave strijele, a Dašenjka za njom; mama naglo promijeni smjer, a kako to još ne zna, malena napravi predivan kolut – drukčije se naime ne zna zaustaviti. (s. 20) В тази област ú дава уроци нейната жертвоготовна майка – бяга из градината, прескачайки лехите и други препятствия, лети като космата стрела и Дашенка се втурва след нея; майката се затичва на зигзаг и понеже това е нещо, което още не е усвоила, малката прави блестящо превъртане, защото иначе не умее да се спре. (с. 31) Neurčité zájmeno je v obou případech použito za účelem vyjádření neživého předmětu a činnosti. Dalo by se uvažovat o tom, že může sloužit, zvláště ve druhém souvětí, k vyjádření důrazu. V chorvatštině ovšem neurčité zájmeno ve druhém příkladu zcela chybí. Je to pravděpodobně kvůli tomu, že se chorvatská překladatelka rozhodla změnit vazbu a vyjádřit to jiným způsobem. Místo českého ,,…tohle je něco, co malá…“ bylo zvoleno ,,…kako to još ne zna…“ a v takovém případě neurčité zájmeno vypadlo. Dalo by se říct, že se ztrátou neurčitého zájmena se vytratil i rys neurčitosti. A i když štěně spí nebo pije, má při tom za úkol, že musí růst; každý den mají být nohy o něco delší a silnější a krk o něco vytáhlejší a čumáček o něco zvědavější – to víte, když mají růst všechny čtyři nohy najednou, dá to hromadu práce. (s. 13) A i kada štene spava ili pije, zadaća mu je da mora rasti; svakim danom noge moraju biti nešto duže i jače, vrat nešto izduljeniji, a njuškica malo znatiželjnija – znate, kad sve četiri noge moraju rasti vjednom, to je puno posla. (s. 11) Дори когато спи или бозае, кученцето има за задача да расте; вcеки ден краката му трябва да стават малко по-дълги и по-яки, вратът му малко по-източен, а муцунката му малко по-любопитна – тъй ами, когато и четирите крачета трябва да растат едновременно, доста работа пада. (с. 13) V tomto souvětí má neurčité zájmeno něco za úkol zesílit vystupňované přídavné jméno, které za ním následuje, a je použito ve smyslu ,,о něco více“. Ovšem už není blíže určeno o kolik, jedná se tak o blíže neurčený stupeň. Vzhledem k výrazovým prostředkům bulharského jazyka nepoužila překladatelka v tomto případě neurčitého zájmena, ale příslovce малко. V chorvatštině bylo také jedno české něco nahrazeno příslovcem malo. Význam je však zachován. V takovém případě Dášeňka zakvílí, jako by ji na nože bral, a ještě chvíli štká v konejšivé lidské náruči; pak dostane pro útěchu slupnout něco dobrého a jde si zase spadnout ze schodů. (s. 18-19) U tome slučaju Dašenjka glasno zacvili i još trenutak jeca u toplom ljudskom naručju; potom za utjehu dobije nešto fino za jelo i ode ponovno pasti niza stube. (s. 16) В такъв случай Дашенка изквичава, сякаш я колят, и известно време продължава да скимти в успокоителната прегръдка на човека, после получава за разтуха някакво лакомство и отново отива да падне от стълбите. (с. 20 – 21) V češtině a chorvatštině jde o jasné vyjádření neurčitosti pomocí neurčitého zájmena něco. Úkolem je vyjádřit předem nespecifikovanou věc k jídlu. V bulharštině však bylo zvoleno neurčité zájmeno някакво, protože překladatelka z bulharštiny nahradila v originále použité přídavné jméno podstatným. S lidmi tě pojí něco divnějšího a jemnějšího nežli krev. (s. 51) S ljudima te spaja nešto osobitije i suptilnije od krvi. (s. 48) С хората те свързва нещо по-особено и по-свято, отколкота кръвта. (с. 62) V této větě slouží zájmeno něco/nešto/нещо jako slovo, které bude dále v textu objasněno. V podstatě by šlo sdělit tuto skutečnost hned tady, ale její zařazení až do věty následující dělá text rozmanitějším. To něco je důvěra a láska. (s. 51) To nešto zove se povjerenje i ljubav. (s. 48) Това нещо е доверието и обичта. (с. 62) Zájmeno něco/нещо/nešto odkazuje na neurčitou věc, která pak je, jak vidíme v posledním příkladu, dále vysvětlena. Dášeňka se vítězně zvedá a vrtí ocáskem: pod ní jsou cucky a třísky něčeho, na čem se už nedá poznat, co to vlastně bylo. (s. 24) Dašenjka se pobjednički digne i zavrti repot: oko nje su rasute dlake i trijeske nečega što više nije moguće prepoznati. (s. 22) Дашенка победоносно се надига и върти опашчица: под нея са парчетата и тресичиците на нещо, за което вече не може да се каже какво всъщност е било. (с. 34) Zde je možné vidět naprosto jasný příklad vyjádření neurčitosti. Neurčitost není vyjádřena jenom neurčitým zájmenem, ale zároveň je umocněna i následující větou, která význam zájmena potvrzuje svým obsahem. Изтегляне 380.72 Kb. Сподели с приятели:
| ||||||||||||