Komparativní pohled na vyjadřování neurčitosti v bulharském, českém a chorvatském jazyce



страница7/9
Дата12.04.2017
Размер380.72 Kb.
#18998
1   2   3   4   5   6   7   8   9

6.3. Jiná neurčitá zájmena


Na tuto skupinu připadají jen 2%. V této skupině byla použita zájmena s postfixem -si. Tento postfix v češtině vypovídá o jisté míře determinace. Jeho použitím můžeme naznačit, že se jedná o nespecifikovanou věc, či osobu patřící do nějaké neurčité skupiny, čímž se neurčitost stává ,,určitější“ (Karlík, 2003, 216).Tato determinace není vysoká, ale přece jenom je. V bulharštině tento postfix také existuje, ale významem se liší. Pokud ho totiž použijeme za bulharským neurčitým zájmenem, vede to naopak k zesílení neurčitosti (Stojanov, 1999, 378). Proto by pravděpodobně jeho použití nebylo nejvhodnějším řešením.

Dokud to bylo bílé nic, bylo to slepé, bez očí, a co se nožiček týče, inu, mělo to dva páry čehosi, čemu se při dobré vůli mohlo říkat nožičky. (s. 7)

Dok je to nešto još bilo bijelo ništa, bilo je slijepo, bez očiju, a što se nožica tiče, no, imalo je to dva para nečega, što bi se uz dobru volju moglo nazvati nožicama. (s. 7)

Докато беше бяло нищо, то беше сляпо, без очи, а колкото се отнася до краченцата, имаше там два чифта нещо, което при добро желание можеше да се нарече краченица. (с. 5)

České cosi je ve velmi podobném významu jako neurčité zájmeno něco, a proto bylo použito i v překladech.



Ba, lidi, takové oko, i když je jen jedno, je znamenitý vynález: jen mrkneš a víš, ouha, tady je stěna, tuto jakási propast, a to bílé je máma. (s. 10)

Oko, iako samo jedno, znamenito je otkriće: samo trepneš i znaš – pozor – ovdje je zid, ondje nekakva provalija, a ovo bijelo je mama. (s. 8)

Тъй си е, братле, такова око, макар и само едно, е чудесно откритие: хвърлиш един поглед и вече знаеш – стоп, тук има стена, там някаква пропаст, а това, бялото, е мама. (с. 10)

Vzhledem k tomu, že je v češtině slovo jakýsi, jemuž jsou významově nejbližší slova nějaký, některý, bylo použito těchto zájmen i v chorvatském i bulharském překladu.



Otvírá se jedno oko, a vida, otvírá se i druhé, mžourá trochu a už se vykulí celé; a Dášeňka se od té chvíle dívá na svět dvěma očima a spí na dvě oči, takže už nemusí vyspávat tak dlouho a může víc času věnovat tomu, aby se naučila sedět a chodit a ledacos jiného důležitého pro život. (s. 10)

Otvara se jedno oko – i gle – otvara se i drugo, prvo malo žmirka, a onda se otvori cijelo. Od tada Dašenjka promatra svijet s dva oka i spava na oba oka – tako da više ne mora spjati onako dugo, pa više vremena može posvetiti učenju sjedenja i hodanja i koječega drugog važnog za život. (s.8)

Отваря се едното око и – виж ти – отваря се и другото, попримигва и току се опулва, и от този миг Дашенка гледа света с две очи и спи с двете очи, так че вече не трябва да спи толкова дълго и може да отделя повече време, за да се научи да седи, да ходи и на други важни за живота неща. (с. 10)

V češtině je použito neurčité zájmeno ledacos, které díky prefixu leda- označuje určitou rozmanitou libovolnost. V chorvatské verzi toto zájmeno překladatelka přeložila vyskloňovaným chorvatským zájmenem vyjadřující kvalitativní různorodost – koječega. V bulharštině výraz překladatelka nahradila přídavným jménem други.



Krom toho ohrožovala množství veřejně činných osob, sápala se na jednoho poslance, měla jakési nedorozumění i se strážníkem a dík své ostražitosti a bojovnosti uchránila svého jedináčka od všech úkladů, nepřátel a zloby světa. (s. 9)

Osim toga, predstavljala je opasnost i za množstvo javnih djelatnika, napala je jednoga zastupnika, imala je neki nesporazum i s policajcem. (s. 7)

Освен това заплашваше голям брой обществени дейци – нахвърли се върху един народен представител, имаше някакво недоразумение и със стражаря – и благодарение на своята бдителност и войнственост успя да предпази едничката си рожба от всякакво коварство, врагове и от всичката злоба по света. (с. 6)

Zde se opět vyskytuje zájmeno jakýsi, ovšem chorvatská překladatelka využila možností chorvatské slovní zásoby a nepoužila zájmeno nekakav, jako v minulém příkladu, ale neurčité zájmno neki. Bulharská překladatelka zvolila stejné slovo jako v předešlé větě.

6.4. Zájmenná příslovce neurčitá

Tabulka č. 13



Český jazyk

Chorvatský jazyk

Bulharksý jazyk

15

15 + 3

12 + 3

31%

38%

31%

Celkově v textu 26%


6.4.1. Někdy


Celkově lze k této skupině říct, že se překladatelky většinou shodly s výrazivem použitým v originále. Vzhledem k tomu, že jde o kontextově významná slova, bylo toto zachování nezbytné. Je zajímavé si všimnout, že chorvatština má a používá v této oblasti nejbohatší jazykový arzenál. Na určitých příkladech jsou však uvedeny i drobné odlišnosti.

Jenže někdy nemá kdy napovídat, protože musí učit lítat malého vrabce nebo ukázat housence, které listy žrát a kterých nechat. (s. 12)

Samo što kadikad nema vremena šaptati, jer mora učiti mladoga vrapca letjeti ili pokazati gusjenici koje listove smije jesti, a koje ne. (s. 10)

Само че понякога няма време да му подсказва, защото трябва да учи малкия врабчо да лети или да покаже на гъсеницата кои листа да яде и кои да не яде. (с. 12)

Pokud se podíváme na celou větu, a ne jen na prvky neurčitosti, ve všech jazycích, můžeme si všimnout celkové rozmanitosti překladů. Na více místech byl použitý jiný způsob pro vyjádření téhož. Zájmenné příslovce někdy/kadikad/ понякога však zůstalo v překladech zachováno.



Už umí chodit po nožičkách; pravda, někdy některou nohu ztratí, neví, kde ji má, a musí si sednout, aby ji zase našla a dopočítala se všech čtyř; pravda, někdy se svalí, ale na to už je zařízena – celá jako váleček, jen se kutálet. (s. 14)

Već zna hodati na nožicama; istina je, kadikad neku od nogu izgubi, ne zna gdje joj je, pa mora sjesti kako bi je opet našla i nabrojila sve četiri; istina, katkad se sruši, ali za to opremljena – sva je kao valjak, samo bi se kotrljala. (s. 12)

Наистина понякога изгубва по някое краче, не знае къде е и трябва да седне, за да го намери отново и да ги преброи и четирите; вярно е, че понякога пада, но за това е проспособена – цялата е като баляче, само ú дай да се търкаля. (с. 13)

Tady ukázala chorvatská překladatelka rozmanitější možnosti pro vyjádření zájmenného příslovce někdy v jedné větě. Použila i kadikad i katkad.



То se obyčejně Dášeňka vrhne s nádhernou bojovností na mámu a zakousne se jí do nosu, do ucha nebo do ocásku; máma setřese odpůrce a popadne ho za krk; nastává takzvaný infighting, to jest, oba borci se kutálejí v ringu (zpravidla na trávníku) není vidět nic než neobyčejné množství předních a zadních nohou, zmítajících se v chumlu chlupů, někdy to zakvikne, někdy z toho vítězně mávne ocásek, oba zápasníci divoce vrčí a dorážejí na sebe všemi čtyřmi, načež Iris vyskočí a oběhne třikrát celou zahradu pronásledována bojovnou Dášeňkou; pak se to začne znovu. (s. 25 – 26 – 27)

Obično se Dašenjka s predivnom borbenošću na mamu i ugrize je za nos, uho ili rep; mama sa sebe zbaci protivnicu i uhvati je za vrat; nastane takozvani infighting, tj. borci se kotrljaju u ringu (obično na travnjaku) i ne vide se ništa osim množstva prednjih i stražnjih nogu koje se koprcaju u klupku dlaka, kadikad nešto zacvili, katkad iz toga pobjednosno mahne repić, oba borca divlje reže i bore se sa sve četiri, nato Iris skoči i tri puta optrči cijeli vrt praćena borbenom Dašenjkom; a zatim sve ispočetka. (s. 24)

Обикновено Дашенка с очарователна бойственост се хвърля върху майка си и я захапва за носа, ухото или опашката; майката събаря противника и го улавя за гърлото; започва така нареченият инфайтинг, тоест двамата борци cе търкaлят по ринга (обикновено на тревата) и се виждат само безброй предни и задни крака, премятащи се във вълмата влакна, понякога нещо изквичава, а друг път се размахва победоносно опашчица и двамата борци ръмжат диво, като се нападат един друг и c четирите си крака, след което Ирис скача и обикаля три пъти цялата градина, преследвана от войнствената Дашенка; после всичко започва отначало. (с. 35)

Čeština použila jasného způsobu vyjádření neurčitého času pomocí zájmenného příslovce. V chorvatském překladu se objevují dva způsoby vyjádření téhož a bulharština jedno někdy nahradila vazbou друг път. Vyznění všech tří vět je však stejné.



Dášeňka se rozhodla pro mou pracovnu a její okolí, ale někdy dává přednost jídelně. (s. 17-18)

Dašenjka se odlučila za moju radnu sobu i njezinu okolicu, ali katkad daje prednost blagovaonici. (s. 16)

Дашенка се спира на моя кабинет и на заобикалящите го помещения, но понякога проявява предпочитание към трапезарията. (с. 20)

Někdy si budeš hrát na ulici s pejsky a bude ti s nimi dobře a veselo, protože je to tvá krev a tvůj rod; ale doma, Dášo, doma se budeš cítit jen mezi lidmi. (s. 50)

Kadikad ćeš se igrati na ulici sa psima i bit će ti s njima lijepo i veselo, jer to je tvoja krv i tvoj rod; ali kao kod kuće, Dašo, kao kod kuće osjećat ćeš se samo među ljudima.(s. 48)

Понякога ще си играеш на улицата с кучетата и с тях ще ти бъде добре и весело, защото те са от твоята кръв и от твоя род. (с. 62)

V uvedených příkladech se hovoří o neurčitém bodě v budoucnosti. Není nikde dáno, že musí určitě nastat, ale můžeme to předpokládat.


6.4.2. Někde, kdesi, někam


V těchto větách šlo o vyjádření neurčitého místa. Chorvatština použila podobné prostředky jako čeština, ale bulharština si s touto situací někdy poradila nahrazením příslovce neurčitým zájmenem. V jednom z příkladů se objevuje i zájmenné příslovce kdesi, a to jak už bylo uvedeno, označuje větší míru determinace než zájmenné příslovce někde.

Někdy se udělalo v domě takové zvláštní ticho, Dášeňka byla někde v koutě tichá jako pěna; chválabohu, oddychl si člověk, to psisko mizerné tam nejspíš usnulo, dá aspoň na chvíli pokoj. (s. 24)

Kadikad bi u kući zavladala čudna tišina, Dašenjka sjedi negdje u kutu tiha kao bubica; hvala Bogu, odahnuli bismo, taj zločesti psić sigurno je zaspao, barem će na trenutak biti miran. (s. 22)

Понякога в къщи настъпваше някаква особена тишина. Дашенка се свиваше в някой ъгъл, мълчалива като риба; слава богу, отдъхбаше си човек, най-вероятно проклетият пес е заспал, поне за миг ще ни остави на мира. (с. 34)

V češtině a chorvatštině bylo použito zájemnné příslovce pro označení neurčitého místa stejně. Ovšem pokud se podíváme na bulharštinu, vidíme, že nám zde toto příslovce chybí a je nahrazeno neurčitým zájmenem някoй. To má vliv i na umístění předložky, která je v tomto případě, na rozdíl od češtiny a chorvatštiny, umístěna už před zájmenem.



Nebo někde v záhonu květin pěstuje trénink v zákopnictví; jelikož je z rodu teriérů čili myšařů, učí se vyhrabávat ze země myšičku. (s. 28)

Ili negdje u cvetnoj gredici vježba kopanje rovova; budući da je iz roda teriera, odnosno miševa, uči izvačiti miševe iz zemlje. (s. 26)

Или в някоя цветна леха тренира за сапьор – понеже е от рода на териерите или мишеловците, учи се да изкопава мишлета от земята. (с. 37)

Bulharština zde opět využila možnosti použití neurčitého zájmena místo příslovce. Dalo by se uvažovat o tom, že se význam tímto mírně posunuje a spíš se hovoří o určenosti (resp. neurčenosti) objektu - ,,nějaký záhon“ než o samotném umístění – někde.



Někdy už chce mít máma pokoj a uklidí se někam před svou nadějnou dcerou; tu tedy se Dášeňka potýká se smetákem, svádí rozhořčený boj s nějakým hadrem nebo podniká neohrožené výpady na lidské nohy. (s. 27)

Kadikad mama poželi imati mira i skloni se nekamo od svoje darovite kćeri; tada se Dašenjka bori s metlom, vodi ogorčenu borbu s nekom krpom ili poduzima neustrašive napade na ljudske noge. (s. 25)

Понякога майката пожелава да остане на спокойствие и се скрива някъде от своята многообещаваща дъщеря; в такъв случай Дашенка се бори c четката за метене, влиза в ожесточено сражение c някой парцал или предприема смели нападения на хорските крака. (с. 35)

V tomto případě je použito zájmenného příslovce pro vyjádření směru, v bulharštině bylo zájmenné příslovce použito taky a ne jako v předešlých příkladech nahrazeno neurčitým zájmenem.



Podruhé se vypravil, aby zadávil obávaného obra, který bydlel až tamhle někde na Pankráci. (s. 38)

Drugi je put krenuo zadaviti strašnoga diva koji je živio čak tamo negdje na Pankracu. (s. 34)

Втори път той се запътил да удуши стршния великан, който живеел чак някъде на Панкрац. (с. 46)

V daném kontextu je význam zájmenného příslovce někde o něco jiný než v předchozích větách. Zde není vyjádřena jen neurčitost, vzhledem k tomu, že další slovo – Pankrác – ji objasňuje. Ale jeho použití ve spojení s ukazovacím zájmenným příslovcem (v chorvatštině a češtině) tam/tamo a částicí (v bulharštině) чак vede k jeho zdůraznění.



Tak od té doby, Dášeňko, hledají foxteriéři ocásek svého praotce, zahrabaný kdesi hluboko v zemi. (s. 41)

Od toga dana, Dašenjko, foksterijeri traže rep svoga praoca, rep koji je zakopan negdje duboko u zemlji. (s. 37)

Оттогава, Дашенка, фокстериерите търсят опашката на своя прадядо, заровена някъде надълбоко в земята. (с. 49)

Příslovce kdesi se jenom jemným odstínem liší od zájmena někde, a proto se můžeme domnívat, že zvolený překlad byl nejlepším možným řešením.




Сподели с приятели:
1   2   3   4   5   6   7   8   9




©obuch.info 2024
отнасят до администрацията

    Начална страница