V češtině: Činit přání ostatních

Již jsme se v průběhu našeho výkladu setkali i s bulh. frazémem играя по свирката, který je ekvivalentní tomuto čes. přísloví.

- Ačkoliv se obvykle řídíte heslem „moudřejší ustoupí“, koncem roku budete podrážděná a hádavá. (1/2006, str. 99)

- Kdo nic nedělá, nic nezkazí. (12/2005, str. 86)

- Německé přísloví ze 14. st.: Hodné holky se dostanou do nebe a ty zlobivé všude, kam jen chtějí. (8/2006, str. 9)

- Извод: по-силно оръжие от това, здраве му кажи! (12/2005, str. 107)

Čes. přísloví zní – Vlk se nažral a koza zůstala celá.

Uvedené přísloví je známe i v češtině – Lež má krátké nohy.

Celá podoba uvedeného frazému v bulh. je – Думането сребро, мълчанието злато. V češtině analogicky – Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

- Преди да си изядеш ушите от завист, спри и хубаво се замисли върху поговорката „ На кривата ракета и космосът й е крив”. (10/2005, str. 61)

V češtině – Dvakrát se do stejné řeky nevstupuje.

- Трудно идва, когато трябва да прецениш дали връзката ти е трайна, а несветивалентинския принцип „всяко чудо за три дни”. (2/2006, str. 46)

Čes. podoba zní – Řekni mi, s kým se přátelíš a já ti řeknu, kdo jsi.

Čes. podoba je – Není kouře bez ohně.

Tato moudrost v má v češtině podobu – Kdo nehraje, nevyhraje.

V češtině podobně – Kdo se sám přičiní, tomu Bůh pomůže.

- Естественото нещо, което засега е на 100% ясно, е, че „бързата кучка слепи ги ражда”. (12/ 2005, str. 135)

- Потвърди максимата „Нова година, нов късмет” още сега! (1/2006, str. 73)

V čes. podobě se setkáváme s jinými komponenty a jiným pořadím slov – Dvě mouchy

- Около 15-и сексапилът ти достига нечувани нива и нищо чудно да удариш с един куршум два заека. (10/2005, str. 134)

Druhý zde uvedený příklad v češtině zní – Spálený se bojí ohně.

V průběhu excerpce se objevily frazémy a idiomy, jejichž struktura byla autorem daného článku nějakým způsobem modifikována, a tudíž se jedná o výrazy, které nejsou uvedené ve své petrifikované podobě, ale došlo k jejich aktualizaci.

Jak již bylo několikrát během výkladu zmíněno, pokud chce autor (v našem případě v publicistickém stylu) daný frazém či idiom zpestřit, inovovat, a tím zvýšit jeho expresivitu a učinit ho tak pro čtenáře zajímavější, zasáhne do složení a stavby automatizovaného frazému/idiomu. Samozřejmě, že tento proces by neměl probíhat na úkor srozumitelnosti a tyto modifikace musí být velmi citlivě prováděny. Častější používání aktualizované FJ ji postupně zautomatizuje.

J. Mlacek definuje automatizaci jako záměrné nebo něchtěné přestavby frazému, které aktuálně narušují ustálenost jednotky v jejím lexikálním obsazení, v morfologickém nebo syntaktickém ztvárněním. ⁸

дървената философия. (10/2006, str. 75)

Tato práce byla zaměřena na monitorování a následnou klasifikaci frazémů a idiomů, a to jak z pohledu sémantického, tak také podle klíčových komponentů. Frazeologické jednotky byly získány excerpcí čes. a bulh. vydání časopisu Cosmopolitan za období jednoho roku.

Vysoký výskyt frazémů a idiomů na stránkách tohoto měsíčníků nám dokazuje, že publicistický styl si velmi často slouží těmito jazykovými prostředky. Celkem bylo vyexcerpováno 1565 výpovědí obsahujících frazeologické jednotky, z toho 722 bylo v češtině a 843 náleží do bulharského jazykového fondu. Jednotlivých frazeologických jednotek je celkem 807, z toho 327 jsou frazémy/idiomy, které se objevují pouze v češtině, 217 frazémů/idomů náleží pouze do bulharského frazeologického fondu a 266 frazémů/idiomů je součástí obou jazyků.

Práce se skládá ze dvou části – Teoretické a Praktické. První část stručně nastiňuje oblast frazeologie a idiomatiky, lehce se dotýká historie této lingvistické disciplíny a problémů, které zatím nebyly jednoznačně vyřešeny, vymezuje terminologii a charakteristické rysy frazeologických jednotek, jejich vznik a zánik a obrací i pozornost k publicistickému stylu, neboť právě výskyt frazeologických jednotek v tomto stylu byl předmětem výzkumu.

V Praktické části byl získaný materiál rozdělen podle sémantiky do kapitol – Gestikulace, Kvantita, Lidská činnost, Lidské vlastnosti, Mezilidské vztahy, Pocity, emoce, Stav, Vzdálenost a Ostatní – a podle určujících komponentů byly vytvořeny kapitoly – Barvy,Části lidského těla, Číslovky, Fyziologické projevy, Náboženské motivy, Předměty, výrobky, Přírodní jevy, Rostliny, Sport a Zvířata. Tento způsob posuzování zapříčinil, že se některé frazeologické jednotky objevují i ve více kapitolách, ale také nám umožňuje lépe si všimnout synonymních frazeologických jednotek, které si slouží pro jeden fakt motivací a obrazností různých komponentů, a pokud by se využilo pouze třídění podle klíčových komponentů, tak by tato stejnoznačnost nebyla tak evidentní. Naopak pokud by bylo vynecháno třídění podle komponentů, nebyl by jejich výskyt komplexně zaznamenán, a tudíž by nebyl tak ilustrativní. Číselné vyjádření výskytů frazeologických jednotek v jednotlivých kapitolách je uvedeno v tabulkách, které jsou součásti Přílohy.

Pokud se zaměříme na nejfrekventovanější komponenty, které se v našich excerptech vyskytly, i zdejší analýza potvrzuje fakt, že nejpoužívanějšími komponenty jsou ty, jež náleží do oblasti somatické (celkem 863 výpovědí, z toho 409 bylo čes. a 454 bulh. výpovědí) . Autoři článku pak, a to v obou jazycích, si nejčastěji sloužili s frazémy se subst. hlava (celkem 171 výpovědí - čes. 94, bulh. 77), ruka/ruce (celkem 139 – 52 čes., 87 bul.), oko/oči (celkem 117 – 48 čes., 69 bulh.), noha/nohy (celkem 43 – 14 čes., 29 bulh.) a kůže (celkem 35 – 24 čes., 11 bulh.), tedy takových části lidského těla, jejichž specifické funkce, jsou nejen pro samotného jedince, ale i pro celý vývoj lidstva velmi důležité.

Další početnou kapitolu tvoří frazeologizmy, které obsahují nějaký předmět či výrobek. Tyto předměty a výrobky byly, pokud to mělo smysl, rozděleny do skupin, do kterých sém. náleží (např. Dopravní prostředek, Hudební nástroj, Potraviny atd.).

Jestliže se podíváme blíže na komponenty z říše zvířat a rostlin, můžeme učinit závěr, že větší počet frazeologických jednotek obsahuje nějakého představitele ze světa zvířat (celkem 98 výpovědí – 38 čes., 60 bulh.), kdežto rostliny se vykytují méně (celkem 33 výpovědí – 16 čes., 17 bulh.). Pravděpodobně je to dáno tím, že zvířata jsou bližší lidem a je u nich kromě vzhledu možné vysledovat i různé chování a emoce. U FJ s animálním motivem je pozoruhodné např. to, že si oba národy slouží pro vyjádření stejné sémantiky jinými zástupci (např. čes. dělat z komára velblouda – bulh. правя от мухата слон; čes. zabít dvě mouchy jednou ranou – bulh. с един куршум два заека). Podobný posun, zapříčiněný geografickou polohou obou státu, dokladujeme i u frazému objevující se v kapitole Přírodní jevy – čes. jako aprílové počasí (bulh. като мартенско време).

U excerpt se setkáváme i s frazeologickými jednotkami, které se řadí k tzv. biblismům. Biblismy společně s frazeologickými jednotkami pocházejících z antické mytologie či kultury, historie, legend nebo ze známých literárních děl a pohádek patří do tzv. internacionalismů. Ovšem i náš materiál dokazuje, že ne všechny frazeologické jednotky, mající původ v Písmu Svatém, se v druhém jazyku vyskytují (např. čes. milosrdný Samaritán, projít si očistcem, trnitá cesta). Je také zajímavé, že všech 16 výpovědí s komponentem Bůh jsou bulh. a v materiálu se nesetkáváme s žádným čes. frazémem vykazující toto subst. I zde si můžeme u frazému bát se něčeho jako čert kříže (bulh. като дявол от тамян) povšimnout použití různých komponentů pro vyjádření stejné sém., které mohou být do jisté míry zapříčiněny i rozdílným průběhem liturgie u katolíku a u pravoslavných.

Dva jsou příklady frazeologických jednotek ovlivněných antickou kulturou. Jedná se o čes. podoby frazémů – usnout na vavřínech a někoho políbila múza.

Frazeologické jednotky pocházejících z literárních děl jsou tři. U dvou (нещо гнило в Дания, много шум за нищо) je autorem W. Shakespeare a český výraz chytrá horákyně je z dílny B. Němcové.

U obou jazyků vykazujeme frazeologické jednotky, které jsou motivovány barvami, číslovkami, sportem. Co se týče barev, největší zastoupení evidujeme u opozitních barev černá (celkem 20 výpovědí – 6 čes., 14 bulh.) a bílá (celkem 8 – 3 čes., 5 bulh.). Z číslovek je to pak sedmička, která se objevuje ve frazému být v sedmém nebi (celkem 11 – 1 čes. a 10 bulh.) a sport je inspirován především hrou karet (celkem 5 – 2 čes., 3 bulh.).

V kapitolách soustřeďujících se na sémantiku se frazeologické jednotky posuzovaly především podle toho, zda jsou čistě bulharské, čistě české, nebo jsou v obou jazycích ekvivalentní, přičemž, pokud se při samotné excerpci ekvivalentní frazémy neobjevily, jsou pro úplnost a lepší představu také uvedeny.

Chtěla bych také podotknout, že nebylo vždy snadné jednoslovně vyjádřit sémantiku dané frazeologické jednotky tak, by byla úplná a výstižná, a vždy jsem se řídila kontextem celé výpovědi, což mě také vedlo k tomu, ze excerpované věty uvádím v celé jejich podobě, a pokud se vyskytly případy polysémních frazeologických jednotek, je takto jejich význam přesně vymezen.

Můžeme se setkat s frazeologickými jednotkami, které jsou v obou jazycích zcela totožné, a to jak po stránce formální, tak také významové (např. čes. ruku v ruce – bulh. ръка в ръка). Tento případ však není zcela běžný, neboť musíme mít stále na paměti, že bulh. není jazyk syntaktický, ale analytický, a tudíž gramatické vztahy podléhají jiným zákonitostem. I z toho důvodu lze konstatovat, že větší část rozdílů je povahy formální než významové. Nalezneme případy frazeologických jednotek, které v obou jazycích vyjadřují stejnou skutečnost, ale na základě zcela odlišné motivace a obraznosti (např. čes. z bláta do louže – bulh. от трън на глог).

Pokud daná frazeologická jednotka nebyla zaznamenána v odpovídajícím frazeologickém slovníku je na tuto skutеčnost poukázáno. Většina případů neevidovaných frazeologických jednotek je na straně bulharské. Tento fakt se dá zdůvodnit i tím, že Frazeologický slovník bulharského jazyka je starší než Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výhodou českého slovníku je také to, že frazeologický materiál je tématicky rozdělen od tří dílu (Přirovnání, Výrazy neslovesné, Výrazy slovesné). Frazeologický slovník bulharského jazyka uvádí více zastaralých nebo dialektních frazeologických jednotek, které se již aktivně nepoužívají a je možné konstatovat, že v průběhu posledních let do bulh. pronikla celá řada frazeologických jednotek i z jiných jazyků a živý jazyk, stejně tak jako i v češtině, neustále rodí nové frazeologické jednotky – tzv. neologismy.

V bulh. vydání časopisu Cosmopolitan dokladujeme vyšší frekvencí rčení, přísloví či pořekadel (celkem 46 bulh. výpovědí a pouze 6 čes. výpovědí), které jsou pro větší ilustraci uvedeny i v samostatné kapitole – Přísloví a pořekadla. S případem pranostiky se nesetkáváme v žádném jazyce.

Publicisté tíhnou k expresivitě ve vyjadřování, ke kterému jim napomáhají právě frazeologické jednotky, pro něž je tento rys charakteristický. Ovšem autoři se snaží o neustálou inovaci, která se nevyhýbá ani zásahům do ustálených frazeologických jednotek. Případy aktualizace automatizovaných frazeologických jednotek jsou přítomny i ve zdejším nashromážděném materiálu v kapitole Aktualizované frazémy a idiomy, přičemž nejběžnějším jevem je substituce komponentu významově blízkým slovem (např. čes. červený jako rak – rudý jako rak). Aktualizaci evidujeme u 13 českých výpovědí a 10 bulharských.

За източник на езиковия материал послужиха чешките и българските издания на списание „Cosmopolitan” за период от една година – от октомври 2005 г. до октомври 2006 г. включително, т. е. 13 броя от всеки език.

Списанието „Cosmopolitan”, предназначено предимно за жени от 18 до 35 годишна възраст, е едно от първите списания, което руши стереотипа с подбора на различни теми от разнородни области на живота и ги публикува като пъстър коктейл от четива. Този еземесечник зае първо място в класификацията за най-четено списание от тази област в Чехия за 2005 г. и според данните на „Медиа Проект” наброява 223. 000 читатели. На чешкия пазар е от 1993 г. а на български се публикува от 2004 г. Списанието се издава вече почти на 40 езика, съществуват 59 народни едиции (броя се увеличава всяка година) и е разпространено в 80 държави. Трябва да се отбележи, че както стилът на писане, така и графичното оформление на списанието от всички редакции по света е еднакво, но статиите от изследваните чешки и български издания за даден брой не се съвпадаха (имаше само 4 идентични статии). Текстовете на списанието разглеждат теми, които вълнуват съвремените млади жени, като напр. лични взаимоотношения (партньорски връзки, любовни истории, брак, развод, отношения с родители, приятели и т.н.), тенденции в модата и гримирването, съвети свързани със здравето, идеи за сексуалност, диети, прекарване на свободното време (информации за нови книги, филми, концерти), изграждане на кариера и клюки от живота на звездите. Между редовните рубрики може да намерим интервю с известни личности (предимно от шоубизнеса), хороскоп или забавен тест.

„Cosmopolitan” като част от печатните масмедии безспорно влияе на езиковата култура на читателите си. Тъй като се фокусира в тесен кръг теми, които се повтарят, журналистите трябва да се стремят да прилагат най-различни езикови средства, с които да изградят илузията, че дадена тема е разглеждана за пръв път. Именно едни от тези изразови средства са фразеологичните единици. Те често заемат челно място в публицистичния стил. Благодарение на тях силно се повишава експресивността на изразяването, правейки така четивото по-увлекателно, по-интересно и забавно. Трябва да се изтъкне, че списанието употребява предимно разговорен език, който от психологична гледна точка, създава по-близки отношения между авторите на статиите и читателите. По този начин списанието се превръща в една „приятелка”, винаги готова да помогне с добър съвет.

Евидираните тук фразеологични единици също така могат да ни подадат и информация за това, кои изрази са разбираеми за този кръг читатели и същите принадлежът към езиковото им богатство.

Журналистите, стремейки се да постигнат все нов начин на изразяване, прибягват и до актуализация на фразеологичните единици или до създаване на неологизми. Неуспорим факт е, че благодарение на това, че публицистите, използвайки фразеологизми, допринасят за това, че редица от тях е все още „жива”, разбираема, закрепена в съзнанието на носителите на езика и прилагана в комуникацията.

Настоящата работа е съставена от две главни части – „Теоретическа” и „Практическа”.

Първата част се стреми да подаде кратка информация, с която да запознае читателите с областта на фразеологията и идиоматиката, тяхните единици, историята и процеса на изграждането им, проблемите, които въпреки повишения интерес към тази област на езикознанието в последните години, все още не са категорично от езиковедите решени (предимно, което най-много затруднява отделните изследвания в тази област и е за една наука кардинална, без която не може пълноценно да функционира, е терминологията). В нашата работа се оперира предимно с термина фразеологизъм (и неговите варианти – фразеологична единица, фразема), а терминът идиом не присъства много често, тъй като приемам теорията на чешкия езиковед Ф. Чермак, според който терминът фразеологизъм е поставен по-високо от термина идиом. По тази логига и идиоматиката е подчинена на фразеолотията. Също така не е и еднодушно определено какво всичко влиза в областта на фразеологията, тъй като някои лингвисти (напр. М. Чейка, В. Вътов) не приемат становището, че пословиците или поговорките, имащи формата на изречение, трябва да са предмет на нейното изследване. Всички тези неясности създават значителни затруднения при анализиране на фразеологичния материал.

За фразеологичната единица е характерно, че е оформена минимално от две самостойни думи, от които поне едната е пълнозначима и нейното значение не е сума от семантиката на съставящите я лексеми, а отбелязва семантична монолитност. Важно е да се подчертае, че фразеологизмите са готови езикови единици, които не се творят в процеса на комуникативния акт, а говорещите си служат с вече изградени словосъчетания, които имат постоянен компонентен състав, както и фиксирана структура, и ако се промени нещо в тях, рискува се получаването на съвсем друга семантика, или превръщането им в свободни словосъчетания. Поради тази причина всички изменения, които се стремят да ги актуализират, трябва да бъдат извършвани с голяма чувствителност. С актуализация на фразеологизмите се срещаме обилно именно в публицистичния стил. Честото прилагане на актуализираните фразеологични единици причиняват тяхната постепенна автоматизация.

Един от най-важните признаци на фразеологизмите е тяхната експресивност, която се постига чрез тяхната образност. Използват се най-различини художествено-стилистически средства като напр. метафори, метонимии, хиперболи, литоти, оксиморони.

Също като при лексемите и при фразеологичните единици може да проследим семантични отношения като антонимия, синонимия дори и многозначност, коята обаче не е за тях толкова характерна и може да се заеви, че в повечето случаи те са еднозначни. Фразеологизмите, както беше вече споменато, са експресивни езикови средства, които от стилистична гледна точка може да бъдат разговорни, книжни, диалектни, жаргонни, иронични, вулгарни и т.н.

Мойто мнение е, че фразеологичният материл трябва да бъде разглеждан предимно от семантичен аспект, но не отричам, че формалният, граматичен анализ би трябвало да оставя на заден план. Фразеологичните единици функционират като части на речта и са в различни синтактични отношения.

Фразеологичният фонд на всеки език отразява житейския опит, морала и ценностната система, философията, религиозното разбиране, светогледа, националните особености, и историческата съдба на даден народ и се предава от поколение на поколение. Фразеологизмите са също така средство за кратко, пренесено, ефикасно и експресивно изразяване и не е винаги възможно тяхната семантика да бъде описана с една дума. С трудности се срещаме при превеждането на фразеологизмите и предимно идиомите от един език на друг. Преводачът трябва да избере най-близкия израз, отговарящ на оригинала, но не винаги може да се намери такъв, който да се съвпада както от семантична гледна точка, така и напр. от стилистична.

С увереност може да се твърди, че съществува международен фразеологичен фонд, в които намират своето място библеизми, изрази от античната митология и култура, от легенди, световно известните белетристични творби и т.н.

Фразеологизмите преминават от език на език. В чешкия език има най-много навлезли фразеологични единици от латински и немски а в българския от гръцки, турски, руски. В последно време може да се проследи, а то и в двата езика, навлизането на фразеологизми от английски.

В „Практичната” част изследваният езиков материал бе разпределен според семантичната специфика на фразеологичните единици в семантични групи, обобщени в глави: „Жестикулация”, „Количество”, „Човешка дейност”, „Човешки качества”, „Взаимоотношения”, „Чувства, емоции”, „Състояние”, „Разстояние” и „Други”. Другата гледна точка на тяхната класификация бе според ключавия компонент на фразеологичната единица и се оформиха следните глави: „Цветове”, „Части на човешкото тяло”, „Числителни”, „Физиологични прояви”, „Религиозни мотиви”, „Предмети, изделия”, „Природни явления”, „Растения”, „Спорт” и „Живонти”, от които можем да проследим, кои опорни думи най-често присъстват в изследвания езиков корпус. Приложеният начин на изследване причини, че някои фразеологични единици фигурират и в повече глави, но благодарение на него по-очевидно изпъкват синонимните отношения на фразеологизмите, които имат друга мотивация, но изразяват еднаква семантика. В някои глави, за по-добра ориентация, има очертани и подгрупи, и към всяка глава при анализа и коментирането на ексцерпирания материал се подхождаше индивидуално, стремейки се така той да бъде най-ефикасно представен. Семантичните групи са подредени по азбучен ред или, за по-голяма илюстрация, според броя на присъстващите изречения.

От чешките и българските издания на списанието „Cosmopolitan“ се събра изключително богат материал – общо бяха ексцерпирани 1565 изречиния съдържащи фразеологични единици, от които 722 са на чешки, а 843 принадлежат към българския фразеологичен фонд. Фразеологични единици, които се сращат само в чешкия език са 327, тези които съществуват само на български наброяват 217, а 266 фразеологични единици са част от фразеологичния материал и на двата изследвани езика. Съответните числови данни от отделните глави и подглави са посочени и нанасени в таблици в „Приложение”.

Всички ексцерпирани фразеологизми бяха консултирани с използваните фразеологични речници на двата езика, при констатация, че даден израз не е посочен в речника, този факт е отбелязан. Повечето неевидирани случаи се докладват на българската страна. Това може да се обесни и с факта, че „Фразеологичнен речник на българския език” е по-стар от чешкия. Предимство на „Речнка на чешката фразеология и идиоматика” е и неговото тематично разделение на три части: „Приравнения”, „Неглаголни изрази” и „Глаголни изрази”. Българският речник цитира и повече архаични и диалектни фразеологични единици, които носителите на езика вече не прилагат активно. Безспорно, българският речник се нуждае от преработване и допълване на новите изрази, които в последните години обилно навлязаха в българския език и станаха част от неговия фразеологичен фонд.

От проведения анализ, изследвания корпус потвърди действителността, че във фразеологията най-често се срещат тъй наречените соматичин фразеологични единици, т. е. такива, които съдържат някакъв компонент от човешкото тяло (общо 863 изречения - 409 чешки и 454 бълг.). Обяснението на този факт може да се търси в обстоятелството, че човек търси инспирация най-често сам в себе си или в хората, които го заобикалят. Може да се констатира, че всеки по-значим орган на човешкото тяло със специфична функция, фигурира във фразеологията и е носител на дадена семантика. В нашия материал най-често се срещаме, характерно и за двата езика, с компонента „