3 II. Teoretická ČÁST



страница2/26
Дата25.07.2016
Размер3.26 Mb.
#5420
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   26

1) verbum + substantivum – tento typ je v bulh. jazyce nejproduktivnější. Ve větě plní

funkci predikátu. Verbum se může časovat – dochází ke změně osoby, času, u některých vidu či způsobu, jiné mohou tvořit odpovídající příčestí. Některá verba se pojí se substantivem přímo, jiná pomocí prepozice. Obvykle na prvním místě stojí verbum, ale někdy se pořadí komponentů může i zaměnit. Slovesné frazémy vždy označují činnost na rozdíl od jiných spojení, která označují předmět nebo vlastnost. Frazémy obsahující příčestí je v jazyce velmi málo (např. парен каша духа, през плет не видял).

Př. - убивам времето си, минавам Рубикон, турям главата в торбата, вкарвам в грях, бия на очи, търся под дърво и камък.

2) adjektivum + substantivum

Př. – меден месец, дяволска кост, крокодилски сълзи, луда глава, сляпа неделя, мечешка услуга, бял свят.



3) prepozice + substantivum – tento typ frazémů má na základě svých lexikálně-gram. příznaků charakter adverbia a ve větě pak plní funkci příslovečného určení.

Př. – в очите, до бога, до гроб, до кости, на вятъра, под нож, от люлката.



4) prepozice + substantivum + prepozice + substantivum – tento typ frazeologických slovních spojení má adverbiální charakter a není v jazyce příliš produktivní.

Př. – от глава до крака, от време на време, през куп за грош, от трън на глог, с душата в зъбите.



5) prepozice + adjektivum + substantivum

Př. – за черни очи, на добър час, под чуждо небе, с кокоши ум.



6) prepozice + numerale + substantivum

Př. – зад девет планини/морета, от пръв път, до второ пришествие.



7) ustálená přirovnání – jejich prvním komponentem bývá verbum, příčestí nebo adjektivum, méně často substantivum nebo adverbium, které jsou sémanticky samostatné, a druhým komponentem je slovní spojení, skládající se ze dvou či více slov a které se může realizovat pouze ve spojení s prvním komponentem. Podle struktury mohou být přirovnání rozdělena do následujících skupin:

a) frazeologická přirovnání, která jako predikát srovnání obsahují verbum. Obvykle je

prvním komponentem slovního spojení. Druhý komponent, tj. objekt srovnávání, se skládá z více slov. Oba členy srovnání se spojují spojkou като, méně častěji konkjukcí колкото.

Př. - бъди като у дома си, гледам я като писано яйце, изгубва се като дим, никнат като гъби, ядем се кaтo кучета.
K tomuto strukturnímu typu jsou blízká ustálená přirovnání, obsahující příčestí.

Př. – натъпкани като Ноевия ковчег, начумерен като Стара планина, наперил се като паун.



b) frazeolog. přirovnání, jejichž prvním komponentem je adjektivum.

Př. – бели като маргарити, лек като перо, мокра като мишка, сама като куковица.



c) frazeolog. přirovnání, která mají jako první komponent substantivum nebo adverbium.

Tento typ přirovnání patří mezi nejméně zastoupená.

Př. – сиромах като Йова, дъжд като из ведро, тъжно като на погребение.

d) frazeolog. přirovnání, ve kterých není užito tradiční konjunkce mezi členy přirovnání. Tento typ stojí na hranici mezi metaforou a přirovnáním.

Př. – кисел – оцет, корав – кокал, чер – катран, планина човек.



e) frazeolog. přirovnání, u kterých došlo k vypuštění prvního komponentu, který je zřejmý z druhé části přirovnání.

Př. – както ги е майка родила (голи), като мравки (много хора), като лед (студен), като две и две (много ясно).

Frazeolog. přirovnání mají tradiční charakter a chybí u nich nové či nečekané

asociace, které jsou typické pro individuální autorská srovnání. Hojně se s nimi setkáváme především v běžné řeči a v umělecké literatuře.



8) specifická struktura – řadí se sem dvojčlenné frazeolog. slovní spojení, která jsou tvořena slovy mající stejné morfologické vlastnosti –adverbia, verba, příčestí, adjektiva.

Př. – зел-дал, горе-долу, иди-доди, криво-ляво, немили-недраги, сегиз-тогиз.



9) větná struktura – v jazyce existuje celá řada výrazů, které mají charakter jednotné syntaktické konstrukce – věty.

Př. – Анибал е пред портите, жребият е хвърлен, всички пътища водят за Рим, да ме вземат рогатите, има си хас, кажи ми да ти кажа, стани ти да седна аз, която кокошка много квачи, малко яйца снася.


Autorka pomocí této analýzy došla k závěru, že frazémy v bulh. se po strukturní stránce

výrazně neliší od běžných slovních spojení. Toto tvrzení platí i pro české frazémy.


Struktura čes. frazémů je podobná:

1) verbum + substantivum – tento typ je i v češtině nejproduktivnější.

. chytat lelky, mít ještě mlíko na bradě, udělat něco za pět minut dvanáct, mít pro strach uděláno



2) verbum + adjektivum

Př. být neslaný nemastný, nebýt dnešní



3) verbum + adverbium

Př. dopadnout bledě, mít všech pět pohromadě, chodit sem tam



4) verbum + verbum – druhé verbum je v infinitivu

. moct se rozkrájet, kam dřív skočit



5) výrazy nominální – kombinace substantiva + adjektiva nebo substantiva + substantiva

. bledá tvář, kluk ušatá, modrá krev, pirát silnic



6) méně často se vyskytují tyto kombinace:

- adjektivum + adjektivum – neslaný nemasný

- adverbium + adjektivum – křišťálově čistý

- prepozice + substantivum + adjektivum – na výsost spokojený

- adjektivum + prepozice + substantivumzralý na šibenici

- prepozice + substantivumod plic, bez okolků

- verbum + numeralemít všech pět pé, dát někomu pětadvacet

- verbum + konjunkcedát někomu co proto

- verbum + partikuleani nezabučet, mít něčeho ažaž

- verbum + interjekce – mít to tůdle

7) zvláštní případy – neříct ani ň
Od těchto skupin je třeba odlišit frazémy obsahující komponent, který nelze jednoznačně slovnědruhově určit. Jedná se o tzv. monokolokabilní komponenty, jež se vyskytují pouze ve frazeologii – např. mít pré, být hin, nechat někoho na holičkách, jít někomu k duhu. 5
2.5 Vztahy mezi frazémy
Stejně jako u lexémů můžeme i u frazémů sledovat sémantické vztahy jakými jsou polysémie, synonymie nebo antonymie.

Jak již bylo několikrát zmíněno jedním z hlavních rysů frazémů je, že jsou monosémantické. Ovšem toto tvrzení není vždy stoprocentní, neboť se v jazyce můžeme setkat i s frazémy, které mají více významů a u kterých můžeme mluvit o polysémii. Nejedná se však o častý jev (např. čes. těžký jako kámen1. nepříjemná povinnost, závazek, provinění; 2. těžký předmět vzhledem k nošení; bulh. суча мустак1. vyjádření, že mám z něčeho dobrý pocit; 2. muž dává najevo, že se mu líbí nějaká žena). Z kontextu dané výpovědi se pozná, který význam je realizován.

Frazémy si mohou být i vzájemně synonymní. Např. „hubenost“ můžeme vyjádřit v češtině těmito frazémy: být jak lunt/koza/špejle, být jak za groš kudla, mohl by se svlékat za bičem, žebra by mu mohl počítat, být jak sušinka/pápěrka, z kalhot by ho vyklepal, být kost a kůže a v bulh.: броят му си кокалите/ребрата, да го духнеш ще падне, живи мощи, едно джезве кокали, като чироз/клечка/пъстърма, през пръстен преминал, само кожа и кости apod.

Běžným jevem je i antonymie – např. čes. být jak lunt x být jak kulička; bulh. кожа и кости х дебел като прасе.


2.6 Stylistické uplatnění frazémů
Pokud se podíváme na frazémy ze stylistického hlediska, je možné konstatovat, že tyto jednotky nejsou stylově neutrální. Vždy je tam přítomná expresivita, ať už ve větší či menší míře. To je důvodem, proč se v odborném či administrativním stylu s frazémy nesetkáváme. Naopak jsou hojně využívány především v konverzačním nebo epistolárním stylu, kdy mluvčí (pisatel) sděluje danou informací emotivněji, vtipněji nebo zajímavěji než by tomu bylo použitím neutrálních výrazů. Dále se frazémy objevují ve stylu publicistickém a uměleckém a stylová příslušnost může být básnická, knižní, publicistická, neutrální, kolokviální, slangová, argotická nebo nářeční.
2.7. Vznik a zánik frazémů
Jazyk je živý a neustále se mění a vyvíjí. Jedny slova vznikají, stávají se módními a běžnými, jiná upadají do zapomnění a zanikají. Stejné je to i s frazémy, i když u nich tento proces není tak dynamický a u mnohých výrazů si můžeme povšimnou archaických podob (např. čes. nemá kouska rozumu nebo bulh. слава богу), které se již dnes běžně nepoužívají. Jiné frazémy obsahují komponenty, které už neexistují a uživatelé jazyka, i když si s těmito frazémy běžně slouží, nejsou schopny vysvětlit motivaci takového spojení (např. čes. je tu jak na vidrholci, bulh. държа калем), nebo se jedná o různé nářeční varianty.

Dále frazémy do jazyka pronikají i z cizích jazyků. Řada čes. i bulh. frazémů má etymologii ve stejném prameni – např. v bibli, antické mytologii, symbolice či pochází z nějakého literárního díla.

Do češtiny nejvíce pronikaly frazémy z němčiny a latiny, a to především v období humanismu. Někdy se jedná přímo o kalky (např. z lat.: bílá vrána – alba avis, začarovaný kruh – circulus vitiosus; z něm.: dát koumu košem – jm. einen Korb geben; kam vítr, tam plášť – sein Mäntelchen nach dem Wind hängen). Některé latinismy si zachovaly svoji původní podobu jak po stránce grafické, tak i fonetické (např. alma mater, deus ex machina, de facto apod.). O jiných frazémech mluvíme jako o polovičních kalcích, neboť část frazému byla přeložena a druhá část si zachovala svoji originální podobu (např. z lat.: hrát prim, dát si repete, dát vale; z něm.: mít pech, dát do richtyku, mít kliku). 6

V bulh. můžeme naopak pozorovat řadu frazémů přejatých z turečtiny (např. ножът допря до кокала, туря под миндер, хваща око), řečtiny (има лека ръка, сече му ума) nebo ruštiny (мокра кокошка, влезе в джебовете). 7

Frazémové neologismy vznikají tak, že se aktualizovaný výraz, který je používaný stále větším okruhem lidí, zautomatizuje (např. má IQ mínus šest - reaguje na světlo = je velmi hloupý apod.). Setkáváme se i se sémantickou aktualizací (např. sportem k trvalé invaliditě, místo původního sportem ke zdraví, kde dochází k úplnému obrácení smyslu). 8

Při překládání frazémů můžeme narazit na absolutní ekvivalenty, které mají motivaci v obou jazycích:

1) úplně shodnou – shodují se jak v obsahovém, tak i výrazovém plánu (čes. bílá vrána

bulh. бяла врана)

2) částečně shodnou – v obsahovém plánu jsou totožné, ale liší se užitými komponenty (čes.

stavět vzdušné zámky – bulh. строя въздушни кули).

3. Publicistický styl
Jelikož excerpovaný materiál, který posloužil jako základna pro porovnávání FJ v Praktické části, pochází z časopisu a dotýká se tak stylu publicistického, zmíním několik základních informací i o této části stylistiky, a to s akcentem na FJ.

Publicistika je oblast, ve které se jazyk užívá v každodenním veřejném styku. Jedná se o styl hromadných sdělovacích prostředků ať už písemných (denní tisk, časopisy), nebo mluvených (televize, rozhlas). Primárním cílem tohoto stylu je seznámit širokou veřejnost s aktuálními událostmi z oblasti politiky, ekonomiky, sportu a kultury, ale také plní i funkci poznávací, vzdělávací, získávací a přesvědčovací či zábavnou. Podávané zprávy musí být aktuální, věcné, stručné, ale zároveň srozumitelné a úplné.

Novináři si slouží jazykem spisovným, a to knižním i hovorovým, a užívají různorodé lexikální prostředky (publicismy, frazeologická spojení, výrazy hodnotící, odborná pojmenování, slova cizího původu atd.). Snaha po stále novém a netendenčním způsobu vyjadřování nutí žurnalisty hledat nové, neobvyklé výrazové prostředky, které mají oživit text, zvýšit expresivitu, působivost textu, a vzbudit tak u posluchačů/čtenářů zájem o podávanou informaci. Velmi často proto novináři operují i s frazémy a idomy, které splňují uvedené požadavky, a tak pronikají ve velké míře do psané i mluvené publicistiky.

Pro současný publicistický styl je příznačné užití všech běžných typů frazémů a idiomů, ale určité omezení můžeme vysledovat u frazémů/idiomů slangových a nesetkáváme se s argotickými. Charakteristickým rysem publicistického stylu je právě koexistence FJ zcela stylově protikladných. Publicistika pak využívá frazémy nové nebo nově se ustalující. Zvláště charakteristické pro tento styl je také nedokončení FJ, kdy se uvádí pouze první část celku, což se velmi často uplatňuje v titulcích tisku (např. neříkej hop…, vrána k vráně…apod.). 9

Častým jevem jsou i tzv. autorské aktualizace, kdy automatizovaný výraz je nějakým způsobem (lexikem, pořádkem slov, elipsou) modifikován a inovován, a tím je dosaženo originality ve vyjadřování.

Slohové útvary publicistického stylu je možné rozdělit na:

- informační (zpráva, oznámení, inzerát, plakát apod.)

- analytické (úvodník, komentář, polemika a debata, recenze, interview, kritika apod.)

- beletristické (fejeton, sloupek, glosa, umělecká reportáž apod.).

Aby se čtenář mohl rychleji orientovat a najít informaci, kterou hledá, je ustálena i struktura novin – na titulní straně je úvodník, fejeton je vždy pod čarou, sportovní rubrika na poslední straně.




Poznámky:

1Lotko, E.: Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc 2000, str. 38, 47

2Čermák, F. – Filipec, J.: Česká lexikologie, str. 197, 221-222

3Чолакова, K.: За лексикално-граматичната еквивалентност на фразеологичната

единица с думата. In: Славистичен сборник. По случай VI Международен конгрес на славистите в Прага. София 1968, str. 209-219

4Кювлиева, B.: Структура на фразеологизмите в българския език. In: Славистичен

сборник. По случай VI Международен конгрес на славистите в Прага.

София 1968, str. 221-228

5Čermák, F. – Hronek, J. – Machač, J.: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy slovesné. A-P. Praha 1994, str. 9-11

6Stěpánova, L.: Česká a ruská frazeologie. Diachronní aspekty. Olomouc 2004, str. 76, 78, 89

7Македонска, Ц.: Към въпроса за изграждането на фразеологичната система на

българския книжовен език. In: Славистичен сборник. По случай VI Международен конгрес на славистите в Прага. София 1968, str. 148-150

8Čechová, M.: Dynamika frazeologie. In: Naše řeč 69. Praha 1986, str. 184

9Minářová, E.: Frazeologismy ve stylu publicistickém, jeho proměny a funkce. In: Frazeológia vo vzdelávaní, vede a kultuře. Zborník materiálov z II medzinárodnej frazeologickej konferencie. Nitra 1993, str. 275, 280

III. PRAKTICKÁ ČÁST

Vyexcerpovaný materiál z čes. a bulh. vydání časopisu Cosmopolitan byl roztříděn a klasifikován jednak dle samotné sémantiky frazémů/idiomů, a jednak i podle komponentů (substantiv), které frazémy/idiomy vykazují, do sémantických skupin, které tvoří jednotlivé kapitoly a podkapitoly. Z tohoto důvodu se s některými výpověďmi můžeme setkat ve více kapitolách či podkapitolách, neboť, pokud to jejich povaha vyžadovala, nebylo možné je někde vynechat a neuvést (např. frazém držet se zuby nehty se objevuje v kapitole Části lidského těla, a to ve dvou podkapit. – Nehty, Zuby, neboť vykazuje obě tato substantiva. Dále se objevuje v kapit. Lidská činnostZpůsob konání určité činnosti, kde je určující sém. tohoto frazeolog. slovního spojení značící urputnost, se kterou se daná činnost vykonává).

Některé výpovědi obsahují i více než jeden frazém. Takovéto případy jsou v dané větě odlišeny tím, že frazémy, které jsou v ní evidovány, jsou zdůrazněny tučným písmem a každý frazém je posuzován a klasifikován zvlášť, a to opět jak po stránce sém., tak i po stránce komponentů.

Postup výkladu a uvádění sém. skupin v jednotlivých kapitolách není vždy jednotný. Ke každé kapitole se přistupovalo individuálně a cílem bylo, co nejpřehledněji a nejvýstižněji popsat dané skutečnosti, které vycházely z charakteru posuzované věci. Někde, jako např. v kapitole Části lidského těla, bylo pro toto analyzování potřebné vytyčit jednotlivé komponenty frazémů/idiomů podle frekvence jejich výskytu. Z tohoto důvodu jsou podkapit. zprvu řazeny dle počtu výpovědí v sém. skupinách. Méně zastoupené podkapit. se následně objevují v abecedním pořádku. V jiných kapitolách např. Předměty, výroby se výklad přidržuje zcela řazení dle abecedního klíče, jež se mi pro danou oblast jevil jako nejvhodnější. Nutno dodat, že kapitola Ostatní, která obsahuje frazémy/idiomy, jež nebylo možné, ať už z důvodu jejich sém., či komponentů, zařadit do zdejších vyčleněných kapitol, je uvedena jako poslední. Totéž platí i pro případy podkapitol, nesoucí totožný název Ostatní (např. v kapitolách Náboženské motivy či Předměty, výrobky). U kapitol či podkapit., kde to bylo zajímavé (především v kapitolách Části lidského těla a Činnost) jsou uváděny i počty jednotlivých sém. skupin. Na jiné výjimky bude poukazováno průběžně během samotného výkladu.

I když jsem riskovala, že objem této práce značně překročí požadovaný rozsah stanovený pro diplomovou práci, rozhodla jsem se vyexcerpované výpovědi uvádět v celé podobě, neboť i když frazémy/idiomy nevykazují polysémii jako příznačný jev, přesto k případům víceznačnosti může dojít. Přikláním se také k názoru, že by se takovýto specifický jazykovým materiál, jakými frazémy a idiomy nepochybně jsou, měl posuzovat v  kontextu celé věty, neboť studující daný jazyk si tak mohou lépe vytvořit představu, v jakých situacích a jakým způsobem je možné určitý frazém/idiom aplikovat a chybějící jazykový cit byl tak potírán.

Získaný jazykový materiál byl rozdělen do těchto stěžejných kapitol, řazených abecedně: Barvy, Části lidského těla, Číslovky, Gestikulace, Kvantita, Lidská činnost, Lidské vlastnosti, Mezilidské vztahy, Náboženské motivy, Pocity, emoce, Předměty, výrobky, Přírodní jevy, Rostliny, Sport, Stav, Vzdálenost, Zvířata a Ostatní. Na závěr jsou do jedné kapitoly shrnutá přísloví a pořekadla ve stejnojmenné kapitole a také frazémy či idiomy, které vykazují nějakou modifikaci, jsou pro ilustraci uvedené v jedné samostatné kapitole - Aktualizované frazémy a idiomy.



1. BARVY
Barvy hrály v lidském životě již odedávna velmi důležitou úlohu, neboť lidé prostřednictvím vizuálního pohledu na svět konotují barvy především s emocemi, a je velmi zajímavé, že příslušnicí různých etnik či společenství shledávají v totožných barvách někdy i úplně opačný význam. Je tomu tak např. u bílé barvy, která je pro západní kulturu tradiční barvou, do které se odívají nevěsty a samotná svatba v nás evokuje veselou náladu, kdežto v Orientu je barvou smutku a je dominující při pohřbech a jiných truchlících obřadech. V tibetském učení naopak symbolizuje horu Meru, nacházející se ve středu světa a ztělesňující přístup k poznání, což by se mělo brát zcela jako záležitost vážná. Černá barva je v naších geografických šířkách brána jako barva smutku a na Balkáně bylo na vesnicích donedávna přímo nemyslitelné, aby vdova oblékla již jiný šat než barvy černé. Tímto demonstrovala okolí svůj zármutek a naopak společnost s ní soucítila. Barva oděvů byla v minulosti důležitým nositelem informací, do které společenské skupiny daný člověk přísluší. Pro císaře, vládce a bohaté lidi je charakteristická barva zlatá a purpurová, zatímco nemajetní se oblékali do nevýrazné šedé. Dále např. nejenom příslušníci jednotlivých armád se liší barevnosti svých uniforem, což je velmi důležité rozlišovací znamení především v době válečných konfliktů, ale i mniši různých řádů se odívají do různobarevných hábitu (podotkněme, že se jedná o barvy tlumené, nekřiklavé, jež mají symbolizovat vzdání se řeholníků běžného „veselého“ života). Indiáni či příslušníci afrických plemen by se do boje či na lov nevydali bez patřičné barevné a ornamentální výzdoby, jejíž cílem je zastrašit nepřítele a zlé démony a naopak přiklonit na svoji stranu sympatie a pomoc patronů. Každá barva je nositelem nějaké symboliky, která je často využívaná při neverbální komunikaci – např. barvy semaforu. Ovšem pokud někdo nezná význam barev např. u květin, mohou nastat i nepříjemné situace, neboť např. žlutá barva znamená nevěru, takže pokud dívka obdrží od svého přítele žlutou růži, měla by před tím, než začně z tohoto gesta vyvozovat důsledky, nejprve zjistit, do jaké míry je její drahý obeznámen s faktem, že i barvy mluví, anebo ho pouze nadchla krása samotné květiny. V poslední době se značně apeluje i na vliv barev na lidskou psychiku a podle toho, kdo jakou barvu preferuje, je možné určit i jeho charakter. Pravidlem je, že to, co je barevné je pozitivní, naopak bledé barvy, odstíny šedé a černá evokují neveselé životní situace či stavy jako je smutek, neomoc, smrt, chudoba, zoufalství, jednotvárnost apod. Barva pleti (a nejedná se o rozlišení etnik) je také důležitým faktorem pro stanovení tzv. psychofyzických stavů člověka. Dá se konstatovat, že pokud má člověk růžovou až červenou barvu pleti, je považován za zdravého a šťastného. Naopak bledé barvy, jako šedá a žlutá signalizují nějaký neduh, které danou osobu sužuje. Mezi špatné barvy pleti se řadí i zelená, způsobená opět nevolností, závistí či zlobou, nebo modrá, která evokuje buď zimu nebo i smrt. Červená barva je typická i pro stavy zuřivosti či naakumulované zlosti.

O symbolice barev v politickém životě je možné dovědět se více ve stati P. Krejčího Barvy v současné publicistické frazeologii.1

Tímto krátkým úvodem jsem chtěla nastínit, jak je přítomnost barev důležitým komponentem lidského života, a tudíž není vůbec překvapivé, že se metafory barev objevují tak hojně i ve frazeologii. V našem vyexcerpovaném materiálu můžeme v obou sledovaných jazycích nejčastěji narazit na dvě základní barvy, které jsou si vzájemně protipólem, tj. bílá a černá.
Černá

Jak již bylo uvedeno tato barva se spojuje především se smrti, truchlením, tmou, podsvětím. Často symbolizuje něco zlého, negativního, pesimistického, což se odráží i ve frazémech obou jazyků. V bulh. si můžeme povšimnout spojení черни дни, черен живот. U příkladu – „Трябва да си скъташ пари за черни дни.“ (9/2006, str. 83), autor vynechal běžně užívaný přívlastek бели, který rozvíjí výraz парибели пари за черни дни, kdy tato protikladnost barev ještě více zvyšuje expresivitu frazému a bílá je zde chápána jako něco pozitivního. Ovšem sdělení je pochopitelné i bez uvedení tohoto adjektiva, jelikož výraz peníze jsou v tomto případě samy o sobě nositely kladnosti.

I když se při excerpci nevyskytly frazémy jako čes. pracovat načerno, černý trh, tato slovní spojení existují i v bulh. – работя на черно, черен пазар.

Ve větě – „Ако въпросният тип е също от породата хора, които за нищо на света не свалят черните очила, двамата ще бъдат идеална двойка.“ (1/2006, str. 80) – máme frazém черни очила a dopustili bychom se nepřesnosti, kdybychom toto spojení přeložili do češtiny jako sluneční brýle, neboť tím by se narušila sém. celé věty. Tímto frazémem autor akcentuje typ lidí mající pesimistický náhled na svět (čes. dívat se na něco černými brýlemi), což je v opozici s frazémem dívat se na něco růžovými brýlemi (гледам през/с розови очила).


Jistota

čes.: /výčet - Konečně to mám černé na bílém a přítel už nemůže nic namítat, až vezmu jehlice a budu mu zase po večerech cinkat u televize! (8/2006, str. 10)
bulh.: /výčet/ - Така ще видиш черно на бяло, че нещата не изглеждат толкова зле, колкото ти се струва. (3/2006, str. 81)
- Подхвана отновo да пишеш в дневника си. Защото изживяваш толкова хубави емоции и мигове, че искаш да ги съхраниш трайно черно на бяло. (4/2006, str. 111)

Negativní

bulh.: /výčet - Тогава се приготви психически – животът ти оттук нататък ще е направо черен. (1/2006, str. 61)
- В името на бъдещето си свикнала да се отказваш от много неща и оправдаваш своята пресметливост с мисли за „черни дни”. (4/2006, str. 98)
- Вземаш ли пари „назаем” от неприкосновените запаси за черни дни? (8/2006, str. 82)
- Трябва да си скъташ пари за черни дни. (9/2006, str. 83)
- Спестявай за черни дни. (11/2006, str. 101)

Nelegálně

čes.: /výčet/ - Po škole osm let pendlovala po Evropě a živila se práci načerno. (2/2006, str. 101)
- Ta snědá polobohyně by netušila, že jsem kvůli výletu do Paříže musel prodat poslední zlaté zuby, nechal si vyoperovat endoprotézu a prodal ji na černém trhu. (8/2006, str. 65)

Pesimismus

čes.: /výčet/ - Když optimistka udělá přijímačky na vysokou školu, pomyslí si: „Není divu, vždyť jsem se učila celý měsíc,“ zatímco pesimistce se okamžitě začnou hlavou honit černé myšlenky typu „stejně mě po prvním semestru vyhodí kvůli matice“. (11/2005, str. 83)

- V takovém stavu máte pocti, že se všechno spiklo proti vám, a vidíte věci černější než jsou. (9/2006, str. 25)


- Všechno vidíte černě. (9/2006, str. 63)
bulh.: /výčet/ - Ще си спестиш куп черни мисли, които само ще те потиснат още повече. (11/2005, str. 92)
- Миналата година, когато на Виолета (26) й се струпали един куп кофти неща на главата, се наложило доста да се постарае да не затъне в черни мисили. (12/2005, str. 110)
- Когато нещо се обърка, най-важното е да видиш фактите ясно и да не затъваш в черни мисли. (12/2005, str. 113)
- Ако въпросният тип е също от породата хора, които за нищо на света не свалят черните очила, двамата ще бъдат идеална двойка. (1/2006, str. 80)
- В главата ти започват да кръжат куп черни мисли от рода на: а) той си има друга, б) не ме харесва и в) станал е гей. (2/2006, str. 52)
- Да си обсебена от черни мисли за фигурата или здравето си. (3/2006, str. 78)
- Следващите пет дни прекарвам в предъвкване на зелена салата и черни мисли. (6/2006, str. 8)
Каталог: 64561 -> ff m


Сподели с приятели:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   26




©obuch.info 2024
отнасят до администрацията

    Начална страница