Bulharsko-česká mezijazyková homonymie a paronymie
pleticha, intrika: Zákulisní pletky. – Задкулисни интриги. plot
Изтегляне 1.47 Mb.
|
2. pleticha, intrika: Zákulisní pletky. – Задкулисни интриги. plot (m.) 1. ohrazení pozemku, prostoru: Drátěný plot. – Телена ограда. pověst (ž.) 1. vybájené vypravování o nějakém historickém místě nebo osobě: Lidové pověsti. – Народни предания. 2. ústně šířená zpráva: Roznesla se pověst, že... – Разнесе се слух, че... 3. veřejné mínění o někom, jméno: Mít dobrou pověst. – Ползвам се с добро име. původ (m.) 1. vznik, začátek: Je původem z jižních Čech. – Той по произход е от южна Чехия. по̀вод 2 (м.) 1. непосредствена причина, основание на нещо: Букети за всеки повод. – Kytice pro každou příležitost. ПОВЪРХНОСТ – POVRCHNOST повъ̀рхност (ж.) 1. външна или горна част на предмет: Земна повърхност. – Zemský povrch. 2. прен. видима страна на събития, явления: Изплувам на повърхността. – Vynořit se na povrch. ПОДХОД – PODCHOD подхо̀д (м.) 1. обикн. ед. съвкупност от начини и средства за пристъпване към определен проблем или човек: Правилен подход. – Správný přístup. ПОКОЙ – POKOJ поко̀й (м.) само ед. 1. ■ спокойствие, тишина 2. физ. неподвижност: Тялото се намира в покой. – Tělo se nachází v klidu. ПОЛ – PÓL пол (м.) 1. съвкупност от белези, които делят живите организми на мъжки и женски: Дете от мъжки пол. – Dítě mužského pohlaví. 2. příčina vzniku: Hledat původ nemoci. – Търся причина за болест. povrchnost (ž.) 1. vlastnost povrchního, nejdoucího do hloubky, k podstatě: Příznak povrchnosti a plytkého systému hodnot. – Признак за повърхностност и плитка ценностна система. podchod (m.) 1. průchod pod komunikací (× nadchod): Podchod na nástupiště. – Подлез към перон. pokoj 1 (m.) 1. ■ klid: Chci mít pokoj a ticho. – Искам да имам покой и тишина. pokoj 2 (m.) 1. obytná místnost (na rozdíl od kuchyně): Byt o dvou pokojích a kuchyni. – Апартамент от две стаи и кухня. pól (m.) 1. průsečík zemské osy s povrchem zeměkoule, točna: Severní pól. – Северен полюс. 2. fyz. místo s nejsilnějším silovým působením: Každý magnet má dva póly. – Всеки магнит има два полюса. 3. eltech. místo výstupu proudu ze zdroje nebo vstupu do zdroje : Kladný a záporný pól. – Положителен и отрицателен полюс. ПОР – PÓR пор (м.) 1. дребен хищник с неприятна миризма: Козината на пора е тъмнокестенява. – Kožešina z tchoře je tmavě kaštanová. 2. прен. жарг. нечистоплътен човек ПОСЛАНИЕ – POSLÁNÍ посла̀ние (ср.) 1. официално обръщение към някого под формата на писмо: Послание на европейския комисар по външните отношения. – Poselství evropského komisaře pro vnější vztahy. 2. разг. ирон. дълго писмо ПОСОЛСТВО – POSELSTVÍ посо̀лство (ср.) 1. дипломатическо представителство, оглавявано от посланик, и сградата на това представителство: Българското посолство в Прага. –Bulharské velvyslanectví v Praze. ПРЕВОД – PŘEVOD прѐвод 1 (м.) 1. преведен от един език на друг текст: Английският превод на романа. – Anglický překlad románu. прѐвод 2 (м.) 1. ■ парична сума, която е препратена чрез поща, банка и др.: Банкови преводи. – Bankovní převody. pór 1 (m.) 1. bylina s dlouhými listy příbuzná cibuli 2. (bělavá) dolní část její natě (zelenina), pórek: Salát z póru. – Салата от праз лук. pór 2 (m.) 1. drobný otvor na povrchu těla: Rozšířené kožní póry. – Pазширените кожни пори. 2. drobný průduch: Cihly s rovnoměrným rozmístěním pórů. – Тухли с равномерното разпределение на порите. poslání (s.) 1. významný úkol: Mít určité poslání. – Имам определена мисия. poselství (s.) 1. slavnostní oficiální prohlášení, projev: Papežovo poselství. – Послание на Папата. převod (m.) 1. ■ převádění, převedení: Převod člena do jiné organizace. – Прехвърляне на член в друга организация. 2. tech. zařízení k převádění pohybu a mechanické síly, transmise: Převodу s ozubenými koly. – Предавки със зъбати колела. ПРЕВОЗ – PŘEVOZ прѐвоз (м.) 1. само ед. превозване, транспорт: Превоз на частични пратки. – Doprava soukromých zásilek. ПРЕГРАДА – PŘEHRADA прегра̀да (ж.) 1. ■ стена, плосък предмет или линия, която разделя дадено пространство: Прегради между мазета. – Přehrady mezi sklepy. 2. отделено място: Чанта с две прегради. – Taška se dvěma přihrádkami. 3. спънка, пречка, мъчнотия: Всички прегради рухват. – Padly všechny překážky. ПРИБОР – PŘÍBOR прѝбор (м.) 1. приспособление, специално устройство за работа; апарат, уред 2. обикн. мн. набор от принадлежности за нещо: Кухненски прибори. – Kuchyňské náčiní. ПРИЕМ – PŘÍJEM прѝем (м.) 1. само ед. количество прието студенти или ушеници: Приемът е намален. – Počet přijatých (studentů) se snížil. 2. устройване не тържество по особен случай със специално поканени гости, на което се поднасят напитки и закуски: Ходя на приеми. – Chodit na recepce. 3. прен. само ед. начин, по който се посреща дадена проява: Намирам добър прием. – Nalézat dobrou odezvu. převoz (m.) 1. převezení, převážení: Rychlý převoz nemocného. – Бързо превозване на болен. přehrada (ž.) 1. ■ stavební zařízení ap. rozdělující nějaký prostor: přen. Celní přehrady. – Митнически бариери. 2. příčná údolní stavba, hráz na vodním toku vytvářející umělou vodní nádrž: Cтроеж на язовир. – Stavba přehrady. 3. tato nádrž: Koupat se v přehradě. – Къпя се в язовир. příbor (m.) 1. souprava náčiní, kterým se jí (lžíce, vidlička, nůž): Jídelní příbor. – Прибор за хранене. 2. souprava jídelního nádobí, servis: Kávový příbor. – Сервиз за кафе. příjem (m.) 1. přijetí, přijímání: Příjem zboží. – Приемане на стока. 2. souhrn peněz přijímaný jako výsledek hospodářské činnosti (× vydání): Státní příjmy. – Държавни доходи. 3. (pravidelný) plat: Měsíční příjem zaměstnance. – Месечен доход на служител. ПРИКЛАД – PŘÍKLAD прикла̀д (м.) 1. задна широка част на пушка: Стисна здраво приклада на пушката. – Silně sevřel pažbu pušky. ПРИМКА – PŘÍMKA прѝмка (ж.) 1. връв или въже, свързано така, че лесно да се затегне и да завърже някого или нещо; клуп 2. приспособление за ловене на животни; уловка: Поставям примки. – Nastražit pasti. 3. прен. хитро измислена лъжа, с която да бъде подмамен някой ПРИСТАВ – PŘÍSTAV прѝстав (м.) 1. остар. началник на полицейски ушастък: Бивш полицейски пристав. – Bývalý policejní velitel. ПРИСТЪП – PŘÍSTUP прѝстъп (м.) 1. нападение, атака 2. внепазна и силна проява на болест, чувство и др.: Астматичен пристъп. – Astmatický záchvat. příklad (m.) 1. co nebo kdo může nebo má být vzorem k napodobení: Sloužit jako příklad svou obětavostí. – Служа за примеp със своята жертвоготовост. 2. jednotlivý případ (z nějakého množství) jako osvětlující ukázka, doklad: Příklady na užití slova. – Примери за употреба на дума. 3. početní matematická úloha k řešení, (ve škole i) k procvičování: Příklad na rovnici o dvou neznámých. – Пример за уравнение с две неизвестни. přímka (ž.) 1. geom. přímá souvislá čára: Daná přímka. – Дадена права. přístav (m.) 1. místo upravené k přistávání lodí, letadel ap.: Velký říční přístav. – Голямо речно пристанище. přístup (m.) 1. možnost někam vstoupit, k něčemu přistoupit: Přístup k stavbě zakázán. – Влизането в строежа забранено. 2. místo, jímž se vchází, vstup, příchod: Zatarasit přístup k řece. – Препреча достъп към река. 3. postoj, poměr, stanovisko: Tvůrčí přístup k problému. – Творчески подход към проблем. ПРИХОД – PŘÍCHOD прѝход (м.) 1. паричен доход: За първото полугодие приходите в бюджета растат със 17%. – Příjmy rozpočtu vzrostly v prvním pololetí o 17%. ПРИЧЕСКА – PŘÍČESEK причѐска (ж.) 1. придадена чрез причесване или подстригване форма на коса: Тайната на перфектната прическа. – Tajemství perfektního účesu. ПРОСТРАНСТВО–PROSTRANSTVÍ простра̀нство (ср.) 1. спец. само ед. форма на съществуване на материята, която има протяжност и обем: Пространство и време. – Prostor a čas. 2. неограничена широта: Космическо пространство. – Kosmický prostor. 3. празно, незаето разстояние между две неща: Свободно пространство. – Volné prostranství. 4. участък от земната повърхност; територия: Наводнението засегна голямо пространство. – Povodeň zasáhla rozsáhlé území. РАЗКАЗ – ROZKAZ ра̀зказ (м.) 1. разказване (на някаква случка): Чух разказа му. – Poslouchal jsem jeho vyprávění. 2. спец. късо художествено произведение в проза, в което се излага накратко случка, събитие, преживяване: Хуманизмът příchod (m.) 1. dostavení se na místo, přijití: Příchod delegace. – Пристигане на делегация. 2. počátek, začátek: Příchod jara. – Настъпване на пролетта. 3. místo, kudy se přichází, vstup, přístup: Příchod do budovy. – Вход към сграда. příčesek (m.) 1. vlasová vložka k účesu: Používat příčesek. – Използва частична перука. prostranství (s.) 1. volný prostor: Volné prostranství před radnicí. – Свободно пространство пред кметство. rozkaz (m.) 1. ústní nebo písemný projev (nadřízeného ap.), jímž se ukládá nějaký úkol, příkaz, nařízení: Splnit rozkaz. – Изпълня заповед. в разказите на Йордан Йовков. –Humanismus v povídkách Jordana Jovkova. РАЗПИС – ROZPIS ра̀зпис (м.) 1. само ед. разпределение на учебни знания във висчи учебни заведения по дни и часове: Разпис за летен семестър. – Rozvrh na letní semestr. РАЗСЪДЪК – ROZSUDEK разсъ̀дък (м.) 1. способност да се мисли, да се разсъждава; ум, разум: Помрачен разсъдък. – Zakalený rozum. РАЗХОД – ROZCHOD ра̀зход (м.) 1. материални средства, пари, които се дават за издържка, за поддържане на нещо; разноски: Имам големи разходи. – Mám velké výdaje. 2. само ед. това, което се изразходва, употребява: Разход на вода. – Spotřeba vody. РАЙОН – RAJON райо̀н (м.) 1. място, местност, обособени според някакви свои особености (географски, икономически, геологически, метеорологически и пр.): Промишлен район. – Průmyslová oblast. rozpis (m.) 1. rozepsání, opsání z nějaké předlohy s rozdělením podle určitých hledisek 2. rozdělení nějakého úkolu na jednotlivé složky: Rozpis služeb. – Pазписание на дежурства rozsudek (m.) 1. rozhodnutí soudu zakončující soudní jednání: Vynést rozsudek smrti. – Произнеса смрътна присъда. rozchod (m.) 1. rozcházení se, rozejití se na různé strany: Разотиване от театъра след представяне на новата комедия. – Rozchod z divadla po představení nové komedie. 2. loučení, rozloučení 3. zánik nějakého svazku vzniklý rozejitím členů ap.: Nepříznivé následky rozchodu manželství. – Неблагоприятните последици от развода. 4. vzdálenost mezi koly téže nápravy, mezi kolejnicemi: Normální rozchod kolejí. – Разстояние между релсите. rajon (m.) 1. určitá část území, především jako místo něčí působnosti, činnosti 2. територия, обхваната от някаква дейност, от някакво явление, действие: Район на бедствие. – Oblast chudoby. 3. административно-териториална единица в голям град: Северните райони на София. – Severní obvody Sofie. РАК – RAK рак 1 (м.) 1. ■ водно членестоного животно с щипци отпред: Cпоред средата в която живеят раците се делят на речни и морски. – Podle prostředí, ve kterém žijí, se raci dělí na říční a mořské. 2. ■ зодиакално съзвездие: Ежедневен хороскоп за зодия Рак. – Denní horoskop pro znamení Raka. рак 2 (м.) 1. само ед. общо наименование на всички злокачествени образувания, тумори РАКОВИНА – RAKOVINA ра̀ковина (ж.) 1. черупка, в която живеят раци, охлюви и др. РАФТ – RAFT рафт 1 (м.) 1. полица на стена или в библиотека, шкаф; лавица: Сложи кутията с кафето на горния рафт. – Dal krabici s kávou do horní police. rak (m.) 1. ■ velký korýš s klepety žijící ve vodě: chytat raky 2. ■ hvězd. Rak čtvrté souhvězdí zvířetníku: zeměp. Obratník Raka. – Тропик на Рака. rakovina (ž.) 1. choroba projevující se zhoubným nádorem z překotně bujících tkáňových buněk; tento nádor, karcinom: Boj proti rakovině. – Борба срещу рака. 2. různá onemocnění rostlin projevující se nádory raft (m.) 1. ■ ploché široké gumové nafukovací plavidlo рафт 2 (м.) 1. ■ гумена лодка за рафтинг: Голям жълт рафт. – Velký žlutý raft. РИБНИК – RYBNÍK рѝбник (м.) 1. печена в тава риба с ориз, зеле, лук и др. 2. покрита с тесто и опечена риба 3. ■ място за изкуствено развъждане на риби; рибарник РОДИНА – RODINA родѝна (ж.) 1. страната, в която някой се е родил, по отношение на самия него; отечество, татковина: Любов към родината. – Láska k vlasti. 2. прен. страната или мястото, където е възникнало нещо или откъдето то произхожда: Родина на розите е Персия. – Domovem růží je Persie. РОКЛЯ – ROKLE ро̀кля (ж.) 1. връхна женска дреха, която се състои от една част и покрива както горната, така и долната половина на тялото: Вечерна рокля. – Večerní šaty. САЛ – SÁL сал (м.) 1. примитивно плавателно средство, направено от свързани дървета: Преминавам реката със сал. – Překonat řeku na voru. СВЕТЛИК – SVĚTLÍK светлѝк (м.) 1. светлина (обикн. в художествената литература) rybník (m.) 1. ■ umělá vodní nádrž (k chovu ryb): Nejraději lovím v rybníce. – Най-обичам да ловя от рибарник. rodina (ž.) 1. základní společenská jednotka tvořená dvojicí manželů nebo rodičů s dětmi: Početná rodina. – Многобройно семейство. 2. dítě, děti: Čekat rodinu. – Те очакват дете. 3. příbuzenstvo: Rád navštěvuje rodinu své ženy. – Той обича са посещава семейство на своя съпруга. rokle (ž.) 1. úzké, srázné údolí: Skalnatá rokle. –Скалист овраг. sál (m.) 1. velká prostorná místnost (pro větší počet lidí): Jdu na operační sál. – Отивам на операционна зала. světlík (m.) 1. šachta v domě nebo mezi domy k větrání ap.: Špinavý světlík v domě. 2. прен. радост; надежда: Децата са светликът на старостта. – Děti jsou světlem stáří. СВЪРШЕК – SVRŠEK свъ̀ршек (м.) 1. само ед. свършване, край: Запасите ни са на свършек. – Naše zásoby jsou u konce. СГОДА – SHODA сго̀да (ж.) 1. разг. удобна обстановка; удобство: Направил си е в апартамента всякакви сгоди. – Vybavil si byt nejrůznějšími vymoženostmi. 2. удобен момент: Ако ти падне сгода, купи и за мене. – Pokud budeš mít příležitost, kup i pro mne. СЕННИК – SENÍK сѐнник (м.) 1. заслон за сянка: Повечето южни балкони са снабдени със сенници. – Většina jižních balkónů je opatřena markýzami. 2. лятна шапка с козирка, обикновено без дъно – Мръсна шахта в сграда. 2. otvor na propouštění světla (do místnosti): Světlíky ve střeše. – Капандури по покрива. svršek (m.) 1. svrchní část, vršek (× spodek): Železniční svršek. – Горна част на ж.п. линия. Изтегляне 1.47 Mb. Сподели с приятели:
|