Seznam zkratek použitých ve slovníku

4. Závěr

Jazyková interference (jazykový transfer) je následek vlivu prvního jazyka (J1) mluvčího či pisatele na jeho produkci nebo percepci druhého jazyka (J2). Dotýkat se může nejrůznějších rovin jazyka: fonetické, gramatické, lexikální či stylistické. Většinou hovoříme o tzv. negativních interferencích, které jsou zdrojem jazykových chyb. Jednou z nejvýznamnějších oblastí takových negativních interferencí v případě češtiny a bulharštiny je slovní zásoba. Tuto situaci si však můžeme ilustrovat i na případě, který se týká většího počtu jazyků z různých skupin. Nejčastěji dochází k negativním lexikálním transferům tak, že jazyk A převezme slovo z jazyka B, a poté dojde u tohoto slova v jednom z jazyků k posunu či rozšíření významu. Je to i případ anglického slova sympathy ve významu ‘soucit’ odvozeného z lat. sympathia (řec. sympatheia < syn- ‘společně’, pathos ‘cit’), které nalezneme i v dalších jazycích: čes. sympatie, něm. die Sympathie, it. simpatia, bulh. симпатия – ovšem zde již ve významu ‘náklonnost’. Zvláště v geneticky či geograficky příbuzných jazycích, tedy i v češtině a bulharštině (jejich výchozím jazykem A je společný slovanský prajazyk), můžeme nalézt takových slov celou řadu. Plně lze souhlasit se zjištěním (např. Lotko, 1992: 9), že v počtu zrádných slov platí přímá úměra – čím je genetická příbuznost srovnávaných jazyků vyšší, tím vyšší je i počet tzv. zrádných slov, k nimž mezijazyková homonyma i paronyma patří.

Jednoznačně největší pozornost si zasluhují výrazy, které mají zcela (mezijazyková homonyma) nebo téměř (mezijazyková paronyma) identickou formu, protože právě ty v sobě skrývají největší potenciál pro případné interference. Připomínáme ovšem, že dodnes neexistuje jednotné pojmenování pro lexikální jednotky tohoto druhu a mezijazyková homonyma a paronyma můžeme zařadit k tzv. zrádným slovům či falešným přátelům překladatele, která pak lze považovat za jakýsi nadřazený pojem.

Zdrojem mezijazykové homonymie a paronymie je především sémantická diferenciace společného slovního fondu, a to domácího i převzatého anebo náhodná shoda slov a v případě slovanských jazyků i slovotvorné prostředky. Dalšími významnými faktory pro vznik zrádných slov je ztráta etymologického povědomí, významový posun, rozšiřování nebo zužování významů a u převzatých slov i různé stylistické využití. Ze synchronního hlediska můžeme považovat za mezijazyková homonyma (příp. paronyma) i slova, která se liší pouze stylistickou charakteristikou. Taková slova jsou obzvlášť nebezpečná pro nezkušené překladatele i pro tvůrce dvoujazyčných překladových slovníků.

Ve slovníku, který je hlavní součástí diplomové práce jsme provedli komparaci českého a bulharského lexika, konkrétně substantivních lexikálních jednotek, které mohou ve dvou blízkých jazycích způsobit problémy při studiu, komunikaci či překladu a vedou k mnoha nedorozuměním. Náš slovník zahrnuje podstatnou a reprezentativní část substantiv, která patří k česko-bulharským mezijazykovým homonymům a paronymům. Celkem přináší 275 hesel, pod nimiž se (při započtení homonym v rámci každého jazyka) skrývá 309 bulharských a 292 českých slov s celkovými 630, respektive 541 významy. Mezijazyková homonyma a paronyma jsou zastoupena v poměru cca 60 % : 40 %. V geneticky příbuzných jazycích jsou nejčastějším zdrojem nedorozumění mnohoznačná slova. Stává se, že polysémní slovo v jednom jazyce koresponduje pouze s jedním (nebo s několika) z významů polysémního slova v druhém jazyce. Z celkového počtu 309 bulharských slov je 176 polysémních jednotek (tj. 57 %), z 292 českých jich je 144 (tj. 49 %).

Celkově lze říci, že problematika zrádných slov je dosud teoreticky poměrně slabě zpracována (existující práce pocházejí až z posledních desetiletí), ačkoliv je v didaktické i překladatelské praxi známa mnohem déle. V praktické rovině je situace jen o málo lepší, ne-li stejná. A přestože již existují slovníky bulharsko-polských a srbsko-bulharských mezijazykových homonym a paronym, podobný slovník pro české bulharisty a bulharské bohemisty stále chybí. Náš slovník je tak prvním pokusem zmapovat lexikální nástrahy, které číhají na překladatele z češtiny do bulharštiny a opačně.