Ishod nastave i kompetencije učenika na nivou jezičke materije

- prepoznaje i koristi gramatičke sadržaje predviđene nastavnim programom;

- poštuje osnovna pravila smislenog povezivanja rečenica u šire celine;

- koristi jezik u skladu sa nivoom formalnosti komunikativne situacije (npr. forme učtivosti);

- razume značaj upotrebe internacionalizama, primenjuje kompenzacione strategije, i to tako što: usmerava pažnju na ono što razume; pokušava da odgonetne značenje na osnovu konteksta i proverava pitajući nekog ko dobro zna (druga, nastavnika itd.); obraća pažnju na reči i izraze, koji se više puta ponavljaju, kao i na naslove i podnaslove u pisanim tekstovima; obraća pažnju na razne neverbalne elemente (gestovi, mimika, u usmenim tekstovima; ilustracije i drugi vizuelni elementi u pismenim tekstovima); razmišlja da li neka reč koju ne razume liči na neku koja postoji u maternjem jeziku; traži značenje u rečniku; pokušava da upotrebi poznatu reč približnog značenja umesto nepoznate (npr. automobil umesto vozilo); pokušava da zameni ili dopuni iskaz ili deo iskaza adekvatnim gestom ili mimikom; uz pomoć nastavnika kontinuirano radi na usvajanju i primeni opštih strategija učenja;

- u osmom razredu nastavniku se preporučuje da vrši česte sistematizacije gramatičkih sadržaja, čije je usvajanje i učenje bilo predviđeno u prethodnim razredima. Obim novih sadržaja koji se uvode u osmom razredu, kao i stepen njihovog produbljivanja, prvenstveno zavise od nivoa savladanosti prethodno obrađenih gramatičkih sadržaja, ali i od kognitivnog stila učenika.

- škola: mogućnosti daljeg školovanja; srednje obrazovanje, više i visoko obrazovanje;

- iz života mladih: logorovanje, razne akcije; lična interesovanja mladih; takmičenja, smotre, festivali; oblačenje mladih; bolesti zavisnosti i mladi; posete galeriji slika, naučna fantastika;

- društvo i priroda, aktuelne teme: nacionalna istorija Čeha, značajni događaji iz istorije češke kulture, značajne kulturne institucije; prirodne lepote zemlje.

Program za osmi razred podrazumeva komunikativne funkcije kao i u prethodnom razredu. One se usložnjavaju leksičkim i gramatičkim sadržajima predviđenim nastavnim programom za osmi razred. Kada je reč o sadržaju komunikativnih funkcija, on može biti jednostavan ili složen, u zavisnosti od ciljne grupe (uzrast, nivo jezičkih kompetencija, nivo obrazovanja), a podrazumeva sledeće: pozdravljanje; predstavljanje sebe i drugih; identifikacija i imenovanje osoba, objekata, delova tela, životinja, boja, brojeva itd. (u vezi sa temama); razumevanje i davanje jednostavnih uputstava i komandi; postavljanje i odgovaranje na pitanja; molbe i izrazi zahvalnosti; primanje i davanje poziva za učešće u igri/grupnoj aktivnosti; izražavanje dopadanja/nedopadanja; izražavanje fizičkih senzacija i potreba; imenovanje aktivnosti (u vezi sa temama); iskazivanje prostornih odnosa i veličina; davanje i traženje informacija o sebi i drugima; traženje i davanje obaveštenja; opisivanje lica i predmeta; izricanje zabrane i reagovanje na zabranu; izražavanje pripadanja i posedovanja; traženje i davanje obaveštenja o vremenu na časovniku; skretanje pažnje; traženje mišljenja i izražavanje slaganja/neslaganja; iskazivanje izvinjenja i opravdanja; negodovanje i iskazivanje protesta; prenošenje trećoj osobi osnovnog značenja iskazanog u okviru nabrojanih komunikativnih funkcija.

2. Češka književnost. Elementi nacionalne kulture (praznici, običaji, važni događaji)

Integrisanje nastave jezika sa nastavom književnosti i elementima nacionalne kulture omogućuje ostvarivanje efikasnih rezultata u svakoj od navedenih oblasti. Usvajanje književnoumetničkih sadržaja, kao i elemenata nacionalne kulture, pored slušanja sprovodi se i kroz čitanje na glas i u sebi. Tumačeći tekst, učenici stiču sposobnost izražavanja i argumentovanog obrazlaganja, kao i sledeće kompetencije:

- prepoznavanje rime, stiha i strofe u lirskoj pesmi;

- određivanje karakterističnih osobina, osećanja, izgleda i postupaka likova;

- uočavanje veze između događaja;

- razlikovanje pripovedanja od dijaloga i opisivanja;

- povezivanje naslova pročitanih književnih dela sa imenima autora tih dela;

- razlikovanje tipova književnog stvaralaštva (usmena i autorska književnost);

- razlikovanje osnovnih književnih rodova (lirike, epike i drame);

- prepoznavanje različitih oblika kazivanja u književnoumeničkom tekstu: naracija, deskripcija, dijalog i monolog.

Izbor sadržaja vezanih za elemente češke nacionalne kulture se prepušta nastavniku, a preporuka je da se sadržaji ovog dela nastavnog programa ostvare i kroz muziku i ples (slušanje čeških pesama, upoznavanje sa instrumentima, narodnim plesovima), crtane filmove, filmove, priče, bajke, legende, značajne ličnosti i događaje iz češke istorije, običaje i njihovo predstavljanje kako na času, tako i na školskim priredbama i sl.

Na taj način učenici bi stekli i sledeće kompetencije:

- poznavanje običaja vezanih za određene praznike;

- poznavanje češke narodne nošnje;

- poznavanje geografskih pojmova (važni gradovi i turistički centri u Češkoj);

- poznavanje istorije češkog naroda (značajne ličnosti i događaji u različitim periodima);

- poznavanje čeških folklornih pesama, duhovnih pesama, starogradskih pesama;

- poznavanje pesama češke nacionalne manjine u Srbiji;

- češka zabavna i filmska muzika;

- poznavanje čeških folklornih plesova;

- poznavanje kulturnog nasleđa Čeha u Češkoj;

- poznavanje kulturnih i naučno-tehničkih dostignuća Čeha;

- poznavanje i upoređivanje tradicije i običaja u češkoj kulturi (proslave, karnevali, manifestacije...) u Češkoj i u lokalnoj češkoj kulturi;

- aktuelne teme iz kulturne istorije Čeha;

- sticanje osnovnih znanja o stanovništvu, privredi, naseljima i gradovima u Češkoj;

- poznavanje arhitekture (specifične kuće u češkim selima) i dr.;

- uočavanje uticaja drugih na formiranje lokalne češke kulture;

- negovanje osećaja za sopstvene vrednosti, kao i za vrednosti drugih;

- isticanje važnosti interkulturalnog dijaloga u multikulturalnom prostoru u kom živimo.

Preporučuje se i upotreba:

- audio-vizuelnog materijala (filmova, muzičkih diskova), radio i TV emisija;

- zbirke narodnih igara i pesama;

- materijal iz porodičnih "arhiva"; usmena tradicija koju prenose stariji članovi porodice;

- preporučena lektira: Iva Maráková - Pranostiky a hry na celý rok; Josef Václav Sládek - Dětem (Dětská poezie); Můj první obrázkový slovník (Mezí zvířaty, Na statku);

- Časopisi - Sluníčko, Mateřídouška.

NAČIN OSTVARIVANJA PROGRAMA

U domenu nastavnog programa koji se fokusira na elemente nacionalne kulture, preporučuje se komparativni metod, kao pristup koji omogućava sagledavanje elemenata kulture u užem ili širem kontekstu.

Kad je reč o jeziku, primenjuje se komunikativno-interaktivna nastava, kao i u prethodnim razredima.

Učenici. U nastavi češkog jezika sa elementima nacionalne kulture težište rada prenosi se na učenike: oni se tretiraju kao odgovorni, kreativni, aktivni učesnici u nastavnom procesu, koji svojim zalaganjem i radom treba da stiču i razvijaju jezička umenja, da usvajaju jezik i stečena znanja primenjuju u komunikaciji. Učenici u početku slušaju i reaguju, tek kasnije počinju da govore. Kada je reč o književnosti i elementima nacionalne kulture, deca mogu da aktivno učestvuju u spontanom razgovoru na času ili sakupljanjem obaveštenja, istraživanjem i saznanjem od starijih članova porodice (posebno baka i deda) o nizu tema koje se tiču narodne tradicije.

Nastavnik planira, vodi i organizuje nastavni proces (odabira sadržinu rada, leksiku, metode rada, oblik rada, tipove i broj vežbi i dr.), koordinira radom učenika kako bi se što uspešnije ostvarili postavljeni ciljevi. Nastavnik poštuje princip individualizacije u radu, s obzirom da je znanje jezika među učenicima veoma heterogeno i vežbe postavlja tako da svakom učeniku omogući što češće verbalne aktivnosti. Kada je reč o aktivnostima vezanim za sticanje znanja o elementima nacionalne kulture i književnosti, praktični vid nastave u ovom segmentu nastavnog programa podrazumeva aktivan dodir sa predmetima koji čine materijalnu komponentu tradicijske kulture, bilo da se izrađuju prema postojećem modelu, bilo da se sa njima upoznaje u autentičnom ambijentu.

U učionici se koristi ciljni jezik, a govor nastavnika prilagođen je znanju i uzrastu učenika. Nastavnik mora biti siguran da je shvaćeno značenje poruke uključujući njene kulturološke, vaspitne i socijalizirajuće elemente. Počev od petog razreda, očekuje se da nastavnik učenicima skreće pažnju i upućuje ih na značaj gramatičke preciznosti iskaza. Počev od petog razreda, nastavnik upućuje učenike na zakonitosti usmenog i pisanog koda i njihovog međusobnog odnosa. Svi gramatički sadržaji uvode se bez detaljnih gramatičkih objašnjenja, osim ukoliko učenici na njima ne insistiraju.

Gde god je to moguće, u realizaciji nastave gramatike koriste se šeme i tabele kako bi se jezičke pojave bolje razumele. Izbor, broj i vrsta vežbi zavisi od jezičke građe i njenog odnosa prema jeziku učenika. Gde su razlike izraženije, koristi se više vežbi. I gramatika i jezičke veštine predviđaju prošireni deo za učenike koji brže napreduju u savladavanju češkog jezika.

Nastavna sredstva: visok nivo motivacije učenika nastavnik postiže upotrebom odgovarajućih audio-vizuelnih sredstava, kompakt-diskova, udžbenika i vežbanki, slika, fotografija, emisija, filmova i sl. Nastavnik mora da podstiče učenike da se i oni angažuju na prikupljanju nastavnih sredstava vezanih za temu koja se obrađuje (razglednice, čestitke, slike, članci iz novina i sl.). Kada je reč o podučavanju književnosti i elemenata nacionalne kulture, preporučena literatura je navedena, iako se izbor sadržaja u određenoj meri prepušta nastavniku.

Ocenjivanje: Ostvaruje se kao sastavni deo procesa nastave i učenja, a ne kao izolovana aktivnost. Evaluacija treba da obezbedi napredovanje učenika u skladu sa operativnim zadacima, kao i kvalitet i efikasnost nastave. Ocenjivanje se sprovodi sa akcentom na proveri postignuća, i savladanosti radi jačanja motivacije, a ne na učinjenim greškama. Ocenjuje se razumevanje govora, razumevanje kraćeg pisanog teksta, monološko i dijaloško usmeno i pismeno izražavanje, usvojenost leksičkih sadržaja, usvojenost gramatičkih sadržaja (poznavanje se evaluira i ocenjuje na osnovu upotrebe u odgovarajućem komunikativnom kontekstu), pravopis, zalaganje na času, izrada domaćih zadataka i projekata (pojedinačnih i u paru). Načini provere moraju učenicima biti unapred poznati i usklađeni sa tipom vežbi koje su primenjivane na času.

Tehnike:

- Veština čitanja: prepoznavanje veze između slova i glasova povezivanjem reči i slike, odgovaranjem na jednostavna pitanja u vezi sa tekstom, izvršavanje pročitanih uputstava i naredbi; uočavanje distinktivnih obeležja koja ukazuju na gramatičke specifičnosti (rod, broj, glagolsko vreme, lice i sl.); odgovaranje na pitanja u vezi s tekstom, tačno - netačno, višestruki izbor; izvršavanje pročitanih uputstava i naredbi;

- Veština pisanja: pronalaženje nedostajuće reči (upotpunjavanje niza, pronalaženje "uljeza", osmosmerke, ukrštene reči i sl.); povezivanje kraćeg teksta i rečenica sa slikama/ilustracijama; popunjavanje formulara (prijava za kurs, pretplata na dečji časopis ili sl., nalepnice za putnu torbu i sl.); pisanje čestitki i razglednica; pisanje kraćih tekstova;

- Veština slušanja: reagovanje na komande nastavnika ili sa audio-zapisa (uglavnom fizičke aktivnosti: ustani, sedi, hodaj, skoči, igraj i sl., ali i u manuelne aktivnosti u vezi sa radom u učionici: crtaj, seci, boji, otvori/zatvori svesku i dr.); povezivanje zvučnog materijala sa ilustracijom; povezati pojmove u vežbanki (dodati delove slike koji nedostaju i sl.), selektovati tačne i netačne izraze, utvrditi hronologiju i sl.; "prevođenje" iskaza u gest;

- Veština govorenja: igre, pevanje u grupi, klasiranje i upoređivanje (po veličini, obliku, boji i dr.); pogađanje predmeta ili lica; "prevođenje" gesta u iskaz;

- Veština govorne i pisane interakcije: rešavanje "tekućih problema" u razredu, tj. dogovori u vezi sa aktivnostima; zajedničko pravljenje ilustrovanih materijala (albuma fotografija sa izleta ili proslava; plan nedeljnih aktivnosti sa izleta ili druženja i sl.); interaktivno učenje, spontani razgovor; rad u parovima, malim i velikim grupama (mini dijalozi, igra po ulogama i dr.);

- Transponovanje dečje književnosti u druge medije: igru, pesmu, dramski iskaz, likovni izraz i sl.

- Literatura:

- Remediosová Helena, Do you want to speak Czech?: workbook, volume 1 = Wollen Sie Tschechisch sprechen?: Arbeitsbuch zum 1. Teil / Helena Remediosová, Elga Čechová, Harry Putz; [ilustrace Ivan Mraček-Jonáš]. - 2. vyd. - Liberec: H. Putz, 2001. - 224 str.

- M. Hádková, J. Línek, K. Vlasáková, Čeština jako cizí jazyk = Češki jezik kao strani jezik, Úroven A1 = nivo A1, Univerzita Palackého v Olomouci Katedra bohemistiky Filozofiché fakulty, podle "Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Jak se učíme jazykúm, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotime" - vydáni prvni, vydalo Ministerstvo školstvi, mládeže a tělovýchovy České republiky / nakladatelstvi TAURIS, 2005. - 320 str.

- Koprivica Verica, Češko-srpski, srpsko-češki rečnik = Česko-srbský, srbsko-český slovník: [izgovor, gramatika] / [priredila] Verica Koprivica. - 1. izd. - Beograd: Agencija Matić, 2008 (Beograd: Demetra). - 540 str.; 20 cm. (Nova edicija)

- Jeníková Anna, Srpsko-češki, češko-srpski rečnik = Srbsko-český, česko-srbský slovník / vydalo nakladatelstvi LEDA spol. s.r.o. - vydáni prvni, Voznice (Czech), 2002. - 592 str.

ČESKÝ JAZYK S PRVKY NÁRODNÍ KULTURY

CÍLE A ÚKOLY

Cílem výuky českého jazyka je to, aby žáci získali schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, a to jak v projevech ústních tak i písemných. Aby byli schopni interpretovat vybraná literární díla, divadelní hry, filmy a další umělecká díla týkající se českého kulturního dědictví.

Úkoly výuky českého jazyka jsou:

1) žák pěstuje lásku k mateřskému jazyku a prohlubuje si jeho znalost;

2) učí se spisovnou formu českého jazyka;

3) postupně a systematicky se seznamuje s pravopisem českého jazyka;

4) žák by měl být veden k osvojení si spisovné podoby češtiny, což mu umožní si osvojit nejen formu psanou, ale i mluvenou, naučit se česky komunikovat v běžných životních situacích (náslech, čtení, ústní a písemná reprodukce textu a interakce);

5) má správnou výslovnost a intonaci při ústním projevu a čtení;

6) ovládá české písmo a pravopis v rámci jazykových struktur a slovní zásoby;

7) osvojí si dovednosti potřebné pro hlubší vnímání estetické hodnoty české literatury;

8) respektuje, chrání a ocení své tradice a kulturní i historické dědictví, jejímž zdrojem je česká literatura, divadlo, film a jiná umělecká díla;

9) rozvíjí úctu k českému kulturnímu dědictví a potřebu aby se ono chránilo a rozvíjelo;

10) je vychován v duchu míru, tolerance, dobrých mezilidských vztahů a spolupráce mezi lidmi;

11) klade důraz na význam multikulturního dialogu.

(2 hodiny týdně, 68 hodin ročně)

Cílem učebních osnov vyučovacího předmětu: český jazyk s elementy národní kultury je rozvoj odpovídajících kompetencí žáků:

- seznámí se z hmotnou a duchovní kulturou svého národa;

- rozpozná základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje a životní hodnotovou orientaci, učí se respektovat své kulturní dědictví;

- učí se základní literární druhy;

- odliší jednotlivé literární pojmy;

- čte litetrární texty, pozorně naslouchá čtení (audioorální metoda);

- identifikuje podstatné prvky literárního díla (motivy, témata, děj, čas a místo děje, postavy);

- stručně reprodukuje obsah literárního textu;

- definuje svou národní a kulturní identitu pomocí děl české literatury, divadelní a filmové tvorby a jiných uměleckých forem;

- rozvíjí úctu k českému kulturnímu dědictví a potřebu aby se ono chránilo a rozvíjelo;

- je vychován v duchu míru, tolerance, dobrých mezilidských vztahů a spolupráce mezi lidmi;

- seznámí se zvyky v České republice, které jsou spojeny s významnými daty v životě jednotlivce i kolektivu;

- seznámí se s českým lidovým krojem;

- seznámí se s zeměpisnými údaji (významná místa a turistická centra v České republice);

- seznámí se s českými dějinami a procesem formování českého státu;

- seznámí se s českými lidovými písněmi;

- seznámí se s českými lidovými tanci;

- seznámí se s arhitekturou (typické stavby českého a srbského venkova, městská arhitektura v Česku) atd.

Vyučovací předmět český jazyk s prvky národní kultury je koncipován tak, aby vyhověl různým potřebám. Jinými slovy, program má vícenásobné použití, což znamená: výuku českého jazyka, literatury a kultury, s tím, že se přizpůsobuje různým podmínkám, vylepšuje a doplnuje, v závislosti na zpětnou vazbu. Vzhledem k tomu, že obsah výuky zahrnuje český jazyk, literaturu a prvky národní kultury, korelace těhto jednotlivých částí, se může využít při plánování integrální tématické výuky v hodině.

ZADANÉ ÚKOLY

V rámci výuky Českého jazyka s prvky národní kultury v osmé třídě základní školy, žák:

- rozvijí čtenářské a komunikační dovednosti, jeho slovní zásoba obsahuje zhruba 250 - 400 nových slov a výrazů;

- v rámci své slovní zásoby, v novém textu odvodí význam neznámých slovíček a slovních spojení;

- opraví chyby;

- samostatně čte delší texty různých žánrů, s důrazem na kulturní kontext textů;

- samostatně udělá rozbor složitějšího textu;

- správně aplikuje pravopisné a gramatické jevy ve složitějších písemných projevech, v rámci jazykových struktur a slovní zásoby;

- při výuce gramatiky získá nové poznatky o českém jazyce, které potom správně používá;

- i dále využívá slovníkové přiručky, cizojazyčný a výkladový slovník.

1.1.6. Náslech (porozumí mluvenému projevu). Žák:

- souhrně, podrobně a selektivně (v závislosti na komunikativní situaci) rozumí smyslu přiměřeně obtížných textů (dialog, monolog, básně a pod.) porozumí krátkým dialogům předepsané učebním plánem od 3-5 minut, (v závislosti na stupni obtížnosti, na slovní zásobu či témata textů) živě, nebo z audiovizuálního záznamu;

- porozumí a reaguje na obsah slyšeného projevu v souvislosti z činností ve třídě (přednášku učitele, sdělení kamarádů, audiovizuální materiály ve výuce);

- porozumí a adekvátně reaguje na jazykové sdělení v souvislosti s osobní zkušeností a činností ve třídě (výzva ke hře nebo skupinové činnosti, příkaz, návod, událost z blízké minulosti, plány do budoucna, každodenní činnost, přání, volby atd.);

- porozumí podstatě krátké reklamy, rozhlasového a televizního pořadu, jejichž styl a pohled na svět je blízký mladým lidem, tématu z oblasti populární vědy a vzdělávacích pořadů;

- porozumí ústnímu projevu (různé variace standardního jazyka), jejímž tématem jsou situce z každodenního života blízká dětem tohoto věku.

1.1.7. Čtení. Žák:

- souhrně, podrobně a selektivně (v závislosti na komunikativní situaci a osobní potřebě) za pomoci jazykových prvků předepsaných učebním plánem, porozumí psanému textu (dopisy, články v novinách, návody k použití, inzeráty), z kratkých litetrárních forem (krátké příběhy, poezie a dramatické texty) odpovídající věku a zájmům žáka; porozumí krátkému textu, který se vztahuje na učební látku z jiných předmětů, v souladu se svou znalostí jazyka, jejímž tématem jsou situce z každodenního životaa blízká dětem tohoto věku;

- vystihne hlavní myšlenky čteného textu, což může přispět k vybudování vztahu dítěte ke čtení jako zdroji zábavy a poučení.

1.1.8. Psaní. Žák:

- píše strukturované a koherentní texty od 140 do 160 slov, ve kterých s použitím známých jazykových prvků a morfosyntaktické struktury popisuje události a osobní zkušenosti;

- umí napsat zprávu a formální dopis (jak v tištěné tak v elektronické formě.), ve formálních a neformálních situacích například (poděkování, žádost, omluva, prosba...).

1.1.9. Hovor (ústní projev). Žák:

- Svůj ústní projev přizpůsobí dané situaci, v samostatném ústním projevu (který trvá 2-3 minuty) mluví o každodenních tématech ze svého bezprostředního okolí, o dění ve škole a mimo ní, umí vyjádřit své pocity,dojmy, případně doplní o vlastní názor na zpracované téma.

1.1.10. Hovorová interakce (role partnera). Žák:

- během rozhovoru respektuje společenské normy komunikace, se svými spolubesedníky si vyměnuje informace, názory a postoje z různých tématických okruhů (z každodenního života, kultury, vědy..);

- aktivně diskutuje na známé téma, zahájí, udrží a ukončí rozhovor.

- používá gramatické prvky stanovené učebním plánem;

- dodržuje základní pravidla, spojuje krátké věty do souvětí a užívá k tomu vhodné spojovací výrazy;

- používá jazyk v souladu s komunikační situací (například formy zdvořilosti);

- pochopí význam multikulturní výchovy, používá kompenzační strategii a to tak, že: věnuje pozornost tomu, čemu rozumí; snaží se najít význam na základě kontextu a přesnost si ověří u toho kdo zná (spolužáka, učitele atd..); věnuje pozornost výrazům a frázím, které se stále opakují, jako jsou například titulky a podtitulky textech, věnuje pozornost neverbálním prostředkům (gesty a mimika v ústním projevu; ilustrace a druhé vizuální prostředky v písemném projevu); přemýšlí o tom, zda se výraz kterému nerozumí nepodobá nějakému výrazu v jeho mateřském jazyce; hledá jeho význam ve slovníku; pokouší se použít podobný výraz (například automobil místo vůz); pokusí se svůj projev doplnit, nebo nahradit adekvátním gestem nebo mimikou; za pomoci učitele dále rozvijí své kompetence.

- V osmé třídě vyučujícímu doporučujeme třídění a systematizaci gramatických pravidel, která vede žáky k tomu, aby si vyzkoušeli, kolik si z předešlé prezentace daného jevu pamatují a co si budou muset znovu zopakovat či doplnit.

- škola: možnost dalšího vzdělávání, středoškolské vzdělání, vysokoškolské vzdělání;

- ze života mládeže: pobyt na táboře, různé akce, zájmy a koníčky mladých lidí, soutěže, festivaly, moda pro mladé, drogy nejčastěji zneužívané školní mládeží, návštěva galerie, sci-fi filmy;

- společnost a příroda: české dějiny,aktuální témata z oblasti kulturních dějin Čechů, významné kulturní instituce, přírodní krásy země.