10. Závěr
Diplomová práce zpracovávala téma světského kultu ke slovanským věrozvěstům Cyrilovi a Metodějovi v Bulharsku, Česku a na Slovensku. Práce byla rozdělena na dvě hlavní části. První část (kapitola 2-6) byla teoretického charakteru a jejím hlavním cílem bylo popsat vznik světského kultu k Cyrilovi
a Metodějovi, který se začal formovat u všech třech zemí během jejich národních obrození v 19. století. Dále pak bylo úkolem této části práce zkoumat využití cyrilometodějského kultu coby národního symbolu do konce 90. let 20. století. Ucelené shrnutí této problematiky, které naše práce přinesla je podrobně popsané v šesté kapitole.
Při zkoumání kultu k Cyrilovi a Metodějovi během národního obrození jsme zjistili, že v Bulharsku a na Slovensku tento kult plnil funkci národního symbolu. V českém prostředí bylo jako národní symbol upřednostňováno husitství, což se ukázalo klíčovým rozdílem mezi těmito zeměmi. Naše srovnání dále přineslo zjištění, že v meziválečném Československu se cyrilometodějský kult těšil oblíbenosti především na Slovensku. Jeho funkce se zde po obrození nijak nezměnila a jeho symbolika odkazovala na dlouhověkou historii Slovenska. Oproti tomu se symbolika cyrilometodějského kultu v Bulharsku
po osvobození a v meziválečném období modifikovala a byla uplatňována v dobové politice jako symbol sjednocení celého bulharského území.
Praktická část (kapitola 7-9) si kladla za cíl zkoumat jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje. Jednalo se o stěžejní část této práce, která měla přinést výsledky provedené lingvistické analýzy a reflexe dobového tisku. Výsledky této analýzy jsme uceleně společně s příklady shrnuli v deváté kapitole. Kapitola sedmá se věnovala lingvistické analýze v současných bulharských, českých a slovenských médiích a jejím záměrem bylo charakterizovat jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje po roce 2010. Dospěli jsme ke zjištění,
že nejvýraznější rozdíl mezi bulharskými médii oproti médiím českým
a slovenským byl způsob prezentace samotného dne svátku. Tématem českých
a slovenských článků reflektujících státní svátek 5. července bylo představení cyrilometodějské mise a jejího významu. V bulharských médiích tvořila důležitou součást jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje samotná charakteristika dne 24. května. Naše analýza zjistila, že při popisu svátku
24. května bylo charakteristickým jazykovým prvkem použití superlativu
u přídavných jmen. Naše analýza odhalila, že tato tendence používat superlativ přídavných jmen při popisování svátku se projevovala pouze v současných bulharských médiích a v dobovém tisku nikoliv. Naše analýza přinesla poznatek, že v souvislosti se svátkem v současném i dobovém bulharském tisku bylo k jeho popsání používáno přídavné jméno светъл. Dále se jak v bulharských současných médiích, tak i v dobovém bulharském tisku vyskytovala věta Ivana Vazova: „И ний сме дали нещо на света,
на вси славяни книга да четат.” Shodně se také v současných bulharských médiích i v dobovém bulharském tisku objevovala část verše z bulharské hymny vzdělání a osvěty, jejíž název zní Cyril a Metoděj: … заедно ще вървим към светли бъднини!
Osmá kapitola se zabývala lingvistickou analýzou dobového tisku z roku 1957 a 1963. V případě této analýzy naše práce poukázala na jednoznačný rozdíl mezi bulharským a československým tiskem. V bulharském dobovém tisku bylo cyrilometodějskému odkazu věnováno značné množství článků, které se v tisku objevovaly několik dní před 24. květnem a také po něm. Postavy bratrů Cyrila
a Metoděje, jejich odkaz a samotný svátek v dobovém tisku podléhaly dobové ideologizaci a svátek Cyrila a Metoděje se tak stal nástrojem komunistického režimu pro svoji sebereprezentaci. V československém tisku bylo 1 100 výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravo reflektováno, ovšem v daleko skromnější míře, než tomu bylo v tisku bulharském a součástí těchto článků nebyla ani dobová politická klišé.
Pro ucelenou ilustraci jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje jsme výsledky naší analýzy a vybrané příklady chronologicky uspořádali
do následujících tabulek:
Jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje v dobovém bulharském tisku z roku 1957
| |
Празникът е оказал мощно възпитателно въздействие за…. укрепване връзките на българите с другите славянски народи, най-вече с великия руски народ.
| |
Той стана празник на нашата възродена народна култура, която в условията на социализма получи възможността за пълен разъвет.
| |
… празник още през турското робство изигра важна роля в борбата за националното осъзнание и духовното и политическо освобождение на народа ни.
| |
… празник още през турското робство и изигра важна роля в борбата за националното осъзнание и духовното и политическо освобождение на народа ни.
| |
Кирилометодиевите тържества са били винаги израз на горещо родолюбие.
| |
То ще продължи до 24 май – светлия народен празник, свързан с великото дело на двамата славянски просветители – братята Кирил и Методий.
|
Че и ний сме дали нещо на светът. И на сви славяни книги да четът.
| |
Действително възроден, нашият народ върви към светли бъднин .... от всепобеждаващите идеи на Великата октомврийската социалистическа революция, под знамето на марксизма-ленинизма, върви към светлата бъднина на комунизма!
|
Jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje v dobovém bulharském tisku z roku 1963
| |
24 май е празник не само на българския народ, а и на всички славянски народи.
| |
Не случайно великият син на българския нрод Георги Димитров се гордееше с делото на славянските братя. Не случайно това дело сега е в здравите ръце на Благоевско-Димитровската Българска комунистическа партия … .
|
Славянски бяха буквите, с които заблестяха гордите думи „Восток-1”, „Восток-2”, „3” и „4 ” и космическите кораби отлетяха, за да трансират нови звездни пътища на човечеството.
| |
… българският народ има особено право да се гордее с това голямо историческо дело.
| |
…. солунските братя Кирил и Методий извършиха истински революционен културен подвиг …
| |
… първа искра, която запалиха двамата братя Кирил и Методий, и нейната светлина издържа изпитаната на времето …
| |
И то не само за това, „че ний сме дали нещо на светът, и на вси слаяни книга да четат”...
| |
Ние чествуваме 24 май и 1100-годишннната на Кирило-Методиевото дело с чувство на радост и гордост.
| |
… български нaрод, устремен към сияйни върхове, към „светли бъднини”
|
Jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje v dobovém československém tisku z roku 1963
| |
Děje se to právěm, protože dílo byzantské misie mělo pro vývoj našich národů a potom i jiných slovanských zemí veliký význam …
| |
Cyrilometodějská tradice byla v naší minulosti vždy spojována s myšlenkou národní samostnatnosti Čechů a Slováků a s myšlenkou slovanské vzájemnosti.
|
Položili základy k rozvoji staroslovanského písemnictví a tím se zasloužili o celkový růst vzdělanosti …
|
… tradice označila za ten památný den 5. červenec ...
| |
Tento její pozitivní rys byl ovšem často přehlušován nadměrným zdůrazňováním náboženské součásti této tradice. Když se před sto lety shromažďovaly na moravském Velehradě statisícové zástupy poutníků, byly svědky jen honosných církevních obřadů.
|
Jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje v současných médiích po roce 2010
| |
BULHARŠTINA
|
ČEŠTINA
|
SLOVENŠTINA
|
Hация/държава
… народ, дал своя принос за градежа на европейската цивилизация
|
Národ/stát
Jejich křesťanská mise položila ve druhé polovině 9. století na Moravě základy ke vzniku českého státu.
|
Národ/štát
… stáli pri kultúrnom a náboženskom zrode nášho národa
|
Eвропа
….делото на равноапостолите Кирил и Методий е доказателсво, че България има своет утврдено място в Европа от вековете.
|
Evropa
…stali jsme se členem rodiny kulturních národů na poloostrově zvaném Evropa.
|
Európa
…s Cyrilom a Metodom,
pretože ako ľudia zdôrazňovali nejaké hodnoty a dali nás do európskeho civilizačného rámca.
|
Азбука
-
Днес почитаме Светите братя Кирил и Методий – създателите на славянска азбука.
-
Малко са народите, които имат своя азбука и даряват светлина на другие
|
Východ/Západ
-
Touha vzdát se prokletí Východu byl věčný sen nemalé části zdejší polečnosti od příchodu Cyrila a Metoděje.
-
Západní křesťanství bylo pro nás spásou…
|
Východ/Západ
Politicky nás ukotvovali do západního civilizačního okruhu…
|
Гордост
Всеки българин може да се горедее с произхода си
|
Morava/moravská vlajka
Moravskou vlajku na počest verozvěstů vyvěsilo celkem 1 230 radnic
|
Dědičstvo
…. naša ústava vo svojej preambule fixuje tradíciu „cyrilo-metodského duchovného dedičstva“
|
Празник
-
най-светлия, най-българския празник
-
И ний сме дали нещо на света, сви слаяни книги да четат.
-
Само така ще заедно вървим към светли бъднини.
|
Svátek
-
Svátek, který vnímá většina národa jen jako den volna navíc.
-
Pátého července jsou narozeniny našich zemí Čech, Moravy a Slezska, stali jsme se členem rodiny kulturních národů na poloostrově zvaném Evropa.
-
Svátek duchovních patronů Morav
|
Sviatok
-
Väčšine obyvateľstva však tento sviatok nehovorí vôbec nič a ide len a len o deň voľna.
-
Dnešný štátny sviatok - Sviatok svätého Cyrila a Metoda nie je podľa neho oslava prázdneho mýtu,
ale vďačnosť za to,
že patríme vďaka nim medzi európske národy.
|
Сподели с приятели: |
