Světský kult ke slovanským věrozvěstům sv. Cyrilu a Metodějovi v Bulharsku, Česku a na Slovensku


Jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje v československém dobovém tisku z roku 1963



страница14/18
Дата25.06.2017
Размер0.83 Mb.
#24382
1   ...   10   11   12   13   14   15   16   17   18

8.3. Jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje v československém dobovém tisku z roku 1963


Hned na začátku je třeba zmínit, že naše lingvistická analýza článků z československých novin nebude tak rozsáhlá jako v případě analýzy bulharského jazykového materiálu. V novinových článcích, které jsme zkoumali v tehdejších vycházejících novinách jsme našli pouze 2 velmi stručné zmínky
o výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a jeden delší článek, který tutu problematiku zkoumal z historického hlediska. Dále pak je výrazně chudší počet analyzovaného materiálu zapříněn tím, že v Československu vycházely stejné oficiální noviny, a oproti bulharském tisku skoupé články jsme našli ve stejné podobě v českém i slovenském vydání.

V dobovém materiálu jsme nenašli provázanost komunistické ideologie s cyrilometodějským kultem, jak tomu bylo v případě bulharského tisku. Jednalo se spíše o připomenutí této události. Tudíž v této části půjde spíše


o představení tohoto svátku v dobovém tisku, než o vyhledávání charakteristických slov pro oslavy svátku, jak jsme činili u naší analýzy doposud. V československém tisku jsme se pokusili nalézt jazykový materiál, který odkazoval na význam cyrilometodějského díla pro československý národ či stát.

  • Jednáctisté výročí příchodu učených bratří Konstatnina-Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, jehož dnes vzpomínáme, vzbuzuje značnou pozornost naší veřejnosti. Děje se to právěm, protože dílo byzantské misie mělo pro vývoj našich národů a potom i jiných slovanských zemí veliký význam.334



  • Cyrilometodějská tradice byla v naší minulosti vždy spojována s myšlenkou národní samostnatnosti Čechů a Slováků
    a s myšlenkou slovanské vzájemnosti.335



  • Vracíme-li se dnes znovu k cyrilometodějské tradici, má to své oprávnění. Nové historické bádání, založené na vědeckém světovém názoru a využívající i posledních arechologických objevů, objasnilo charakter Velkomoravské říše – prvního společného státu Čechů a Slováků – a současně s tím mohlo i zhodnotit skutečnou úlohu, kterou při jejím budování sehrála byzantská misie.336

U shromážděného bulharského materiálu jsme v souvislosti se svátkem Cyrila a Metoděje v tisku nalezli množstí příkladů, ve kterých dílo Cyrila
a Metoděje bylo spojováno s všeslovanskou družbou, či družbou se Sovětským svazem. V československém tisku cyrilometodějský odkaz tento rys nezískal
a v dobovém tisku jsme nalezli následující příklady, které dílo Cyrila a Metoděje spojovalo se slovanskou vzájemností:

  • Děje se to právěm, protože dílo byzantské misie mělo pro vývoj našich národů a potom i jiných slovanských zemí veliký význam.337



  • Cyrilometodějská tradice byla v naší minulosti vždy spojována s myšlenkou národní samostnatnosti Čechů a Slováků a s myšlenkou slovanské vzájemnosti.338

V následujích příkladech jsme zkoumali, jak byl v dobovém tisku představován význam cyrilometodějského odkazu. Pokud bychom se snažili hledat shodné prvky s jazykovým materiálem z českých médií po roce 2010, tak jsme zjistili, že se i v excerpovaném materiálu z roku 1963 se nacházelo slovní spojení položit základy. V jazykovém materiálu z tohoto období se však nejednalo o položení základu státu, ale o položení základu staroslovanského písemnictví:  

  • Hlavní výhnam činnosti byzantské misie spočívá však v oblasti kulturní. Vytvořením slovanského písma a položením základů staroslověnského písemnictví moravští Slované vstoupili do řad kulturních národů a mohli se seznámit se soudobou evropskou vzdělaností
    i odkazem kultury antické.339



  • Položili základy k rozvoji staroslovanského písemnictví a tím se zasloužili o celkový růst vzdělanosti, která se opírala o sílu velkomoravského státu.340

V rámci československého jazykového materiálu jsme nalezli shodné použití slovního obratu památný den pro 5. červenec:

  • Památný den našich národů5. červenec, kdy vzpomínáme Cyrila
    a Metoděje má letos zvláštní význam.341




  • Je tomu letos tisíc let a jedno století – tradice označila za ten památný den 5. červenec – kdy byli uvítání na Moravě, aniž dosud vímě, kde přesně se to stalo, dva učení bratři z byzantské a slovanské Soluně ,,věrozvěsti“ Konstantin a Metoděj.342

Jak je známo, komunistická ideologie se snažila potlačovat vliv církve. V námi excerpovaném materiálu jsme našli část textu, která zmiňovala cyrilometodějské oslavy z roku 1863 s konstatováním, že před sto lety měly oslavy především religiózní charakter:

  • Tento její pozitivní rys byl ovšem často přehlušován nadměrným zdůrazňováním náboženské součásti této tradice. Když se před sto lety shromažďovaly na moravském Velehradě statisícové zástupy poutníků, byly svědky jen honosných církevních obřadů. Pouze malá skupina pokrokového duchovenstva zdůrazňovala při tom nárnodní ráz staroslověnské liturgie, zavedené oběma bratry,
    a vyzdvihovala v duchu Sušilova hesla pro vlast – a církev – právo českého a slovenského lidu na vlastní kulturní život. Vysoká hierarchie však jednoznačně zdůrazňovalo jen druhou část tohoto hesla, a v tomto smyslu potom také vyzněly pompézní oslavy tisíciletého cyrilometodějského výročí roku 1863.343


9. Výsledky praktické části práce


Z naší jazykové analýzy vyplynulo, že nejcharakterističtějším jazykovým prvkem, který tvořil jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje v bulharských médiích po roce 2010, bylo použití superlativu u přídavných jmen popisujících svátek: най-вълнуващия; най-обичания; най-светлитя; най-красивия; най-топлия; най-истинския. V článcích jsme nalezli ve třetím stupni vystupňovaná i taková přídavná jména, která nelze stupňovat. Konkrétně to bylo přídavné jméno български; истински а jednalo se o slovní spojení
най-бългаcрия празник; най-истинския празник. Svátek 24. května byl nejčastěji popisován přídavným jménem светъл. V případě jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje v českých médiích naše jazyková analýza odhalila,
že charakteristickým slovením spojením, které se v den státního svátku Cyrila
a Metoděje opakovaně objevuje v médiích je slovní spojení moravská vlajka společně s informací, kolik radnic dne 5. července na počest věrozvěstů vyvěsilo moravskou vlajku. Ve slovenském excerpovaném materiálu jsme jako nejcharakterističtější slovo tvořící jazykový obraz svátku Cyrila a Metoděje nalezli slovo dědičstvo. Toto slovo se v souvislosti s cyrilometodějskou tradicí v médiích vyskytovalo v historickém, politickém či kulturním kontextu.

Zjistili jsme, že součástí jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje bylo ve všech třech zemích slovo Evropa, které se v médiích objevovalo také


ve shodném kontextu. Tím pak konkrétně bylo to, že se díky Cyrilovi
a Metodějovi Bulharsko, Česko a Slovensko stalo součástí Evropy.

Další shody, které jsme zaznamenali u jazykového obrazu svátku Cyrila


a Metoděje, se nacházely v současných českých a slovenských médiích. Konkrétně se jednalo o slova Východ/Západ v kulturním a náboženském smyslu. V českých médiích to byly především úvahy o tom, zda Česko patří
na Západ či na Východ. V rámci těchto úvah byla díky cyrilometodějské misi přináležitost Česka kladena na Východ. Ve slovenských médiích jsme nalezli opačnou tendenci a cyrilometodějská mise tak byla podle slovenských médií to, co Slovensko ukotvovalo na Západ. Další shodný prvek, který jsme nalezli v českých a slovenských médiích se vztahoval k samotnému státnímu svátku. V této souvislosti se v médiích vyskytovalo označení svátku slovním spojením volný den. V bulharských médiích jsme v excerpovaném materiálu popis tohoto svátku jako volného dnu nenašli.

Dále jsme v excerpovaném materiálu ze současných bulharských médií jako součást jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje našli větu Ivana Vazova И ний сме дали нещо на света, на вси славяни книга да четат, která se objevovala jak v současných médiích, tak i v dobovém tisku z let 1957
a 19563.
Stejně tak jsme zaznamenali v současných bulharských médiích
i v dobovém tisku z 1957 a 1963 odkaz na první verš bulharské hymny osvěty
a vzdělání: …
заедно ще вървим към светли бъднини. V dobovém tisku z roku 1957 jsme vyznění tohoto verše našli upravené do dobového kontextu:
нашият народ върви към светли бъднин .... от всепобеждаващите идеи
на Великата октомврийската социалистическа революция, под знамето
на марксизма-ленинизма, върви към светлата бъднина на комунизма!

V naší lingvistické analýze jsme se cíleně zaměřovali na to, jakou roli hrála v jazykovém obrazu svátku Cyrila a Metoděje slova jako národ, stát a pak svátek. V bulharských médiích se slovo stát/národ vyskytovalo v kontextu,


ve kterém byl zdůrazňován přínos bulharského národa pro svět či Evropu díky cyrilometodějské misi. V bulharštině pak tato skutečnost byla vyjádeřena slovním obratem: народ, дал своя принос. V českých médiích v kontextu slov stát/národ typický rys jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje tvořilo slovní spojení, že cyrilometodějská misie položila základy českému státu. V případě slovenských médií nám pak excerpovaný materiál ukázal,
že charakteristický kontext pro slovo
stát/národ byl podobný jako v případě českých médií a souvisel s počátkem slovenské státnosti: stáli pri kultúrnom
a náboženskom zrode nášho národa
.

Na slovo svátek jsme se zaměřili především kvůli bulharským médiím, kde samotné slovo празник bylo hojně rozvíjeno přídavnými jmény, jak jsme již uvedli ve výsledcích analýzy výše. V českých a slovenských médiích jsme tendenci bohatě popisovat svátek Cyrila a Metoděje přídavnými jmény jako v bulharských médiích nenašli. Naopak jsme v excerpovaném materiálu z českých a slovenských médiích shodně našli označení svátku jako volný den. Při analyzování materiálu z českých médií jsme dále zjistili, že v nich byla prezentována spjatost tohoto svátku s Moravou. V souvislosti s touto tématikou se konkrétně jednalo o infromování, kolik radnic na svátek Cyrila a Metoděje vyvěsilo moravskou vlajku a také označení tohoto dne jako svátku duchovních patronů Moravy.

U jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje jsme dále v rámci naší ligvistické analýzy médií po roce 2010 našli slova азбука а гордост, která tvořila součást jazykového obrazu svátku. V případě slova азбука se v médiích jednalo
o zdůraznění přínosu Bulharska pro Evropskou unii, kterou svým přistoupením obohatilo o další typ písma. V souvislosti se slovem азбука jsme ještě zaznamenali tendenci používání přivlastňovacího zájmena свой pro zdůraznění skutečnosti, že Bulharsko má svoji vlastní abecedu. Slovo гордост svůj význam v jazykovém obrazu svátku Cyrila a Metoděje tvořilo především ve smyslu hrdosti na svůj národ a původ.

Další kapitola praktické části této magisterské práce byla věnována analýze dobového tisku z let 1957 a 1963 v Bulharsku a Československu. První analýza reflektovala bulharský dobový tisk z roku 1957, jelikož v tomto roce byla oslavám svátku Cyrila a Metoděje věnována zvýšená pozornost.


Naše lingvistická analýza přinesla zjištění, že cyrilometodějské tématika v této době byla značně zatížena dobovou ideologií. Součástí jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje se stala dobová klišé, která byla spojována s přínosem cyrilometodějského odkazu pro Bulharsko. Tato dobová rétorika se projevila zejména ve dvou směrech v souvislosti se svátkem Cyrila a Mětodeje. Za prvé to bylo zdůrazňování všeslovanské vzájemnosti, a zvláště družby se Sovětským svazem. V tisku jsme pak konrétně nalezli následující příklady:
израз на братска любов и вярност на нашия народ към великия Съветски сюзукрепване връзките на българите с другите славянски народи, най-вече с великия руски народ;… тук лежат съществени корени на руско-българско братство;… запалвал е в сърцето му огъня
на свещената за нас дружба с братския руски народ; …укрепвал
е връзките ни със славянските народи; … свързаха навеки нашия народ
с руския народ, нашата култура с културата на нашия велик и мощен брат
.

Za druhé pak dobová klišé tovořila součást jazykového obrazu svátku v dobovém bulharském tisku při popisování významu svátku


a cyrilometodějského odkazu: След победата на Великата октомврийска социалистическа революция демократическата насока в славянската култура става един от източниците за изграждането и развитието на социалистическата култура.; … тяхното велико дело грее днес
с ярката светлина на новата социалистическата просвета и култура; Той стана празник на нашата възродена народна култура, която
в условията на социализма получи възможността за пълен разцвет.;
На този книжовен език се създадоха вдъхновени произведения
на политическата и художествена мисъл. … Чрез него Димитър Благоев и плеяда светли умове посяха в нашата страна семето
на комунистическите идеи.; Всенародно чествуване на стогодишината на Деня на българската народна просвета и култура и на славянската писменост ще бъде ярък израз на големите успехи на нашата страна
в строителството на социализма
.

Lingvistická analýza dobového tisku z roku 1957 také zkoumala nejčastěji vyskytující se slova v námi excerpovaném materiálu. Výsledky naší analýzy ukázaly, že v dobovém tisku byl zdůrazňován význam svátku během národního obrození v boji za politickou svobodu a národní nezávislost: борбата


за духовно и политическо освобождение, за национална независимост
. V souvislosti s tímto kontextem jsme zjistili, že další slovo, které v této době tvořilo součást jazykového obrazu svátku bylo slovo робство a nejčastěji se pak objevovalo v kontextu turecké nadvlády. V dobovém tisku se jednalo o slovní spojení турско робство. Jako další slovo, či spíše slovní spojení tvořící jazykový obraz svátku v dobovém bulharském tisku z roku 1957 jsme nalezli slovo родолюбие v mnoha případech rozšířené o přídavné jméno горещ – tedy горещо родолюбие.

Zjistili jsme, že v dobovém tisku bylo stejně jako u bulharských médií


po roce 2010 slovo празник opisováno řadou přídavných jmen: радостен; светъл; скъп; свиден. Avšak tato přídavná jména se v dobovém tisku nevyskytovala v superlativu, jak tomu bylo u bulharských médií po roce 2010. Dále jsme zjistili, že přídavné jméno tvořící součást jazykového obrazu svátku v dobovém tisku z roku 1957 stejně tak jako v bulharských médiích po roce 2010 bylo přídavné jméno светъл.

Při analýze dobového tisku z roku 1963 jsme zjistili, že obraz svátku Cyrila a Metoděje se nijak zásadně neodlišoval od toho z roku 1957


a cyrilometodějský odkaz byl zatížen dobovou tématikou. V tisku z roku 1963 však již nebyla zdůrazňována sepjatost Bulharska s Ruskem a dílu Cyrila
a Metoděje byl připisován spíše všeslovanský charakter: 24 май е празник
не само на българския народ, а и на всички славянски народи
. Naprosto shodně však byla dobová klišé integrována do pasáží popisujících význam svátku 24. května a cyrilometodějského odkazu: Това дело продължава
да влести и да пърска светлина по пътя на нашия народ към социализма и комунизма.; Не случайно това дело сега е в здравите ръце
на Благоевско-Димитровската Българска комунистическа партия, която го води от успехи към все по-нови успехи от победи
към все по-нони и по-големи победи.; Но празникът продължава – навлязл в душата и сърцето на всеки българин, навлязъл в своя дванадесети век, поел заедно с нас към комунизма
.

Naše jazyková analýza také ukázala, že charakteristickou součástí jazykového obrazu svátku v roce 1963 bylo zdůraznění významu slovanského písma v souvislosti s tehdy aktuální tématikou dobývání vesmíru: Славянски бяха буквите, с които заблестяха гордите думи „Восток-1”, „Восток-2”, „3” и „4 ” и космическите кораби отлетяха, за да трансират нови звездни пътища на човечеството.; защото вимпелът, изпратен


на Луната, носи славянски букви „СССР”.

I v případě analýzy dobového tisku z roku 1963 bylo jejím úkolem najít slova, která tvořila charakteristiku jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděje. Zjistili jsme, že slovo гордост se vyskytovalo jako součást jazykového obrazu svátku v roce 1963, stejně jako u jazykového obrazu svátku v současných bulharských médiích po roce 2010 a také jsme objevili použití tohoto slova


ve shodném kontextu – hrdost na původ a národ. Další slovo, o kterém jsme zjistili, že tvořilo součást jazykového obrazu svátku Cyrila a Metoděj bylo označení jejich počinu jako подвиг. Dále jsme zjistili, že v roce 1963 bylo jedním z charakteristických slov tvořících obraz svátku Cyrila a Metoděje slovo светлина: … пърска светлина по пътя на нашия народ към социализма
и комунизма
.

Jedním z hlavních výsledků naší analýzy bylo zjištění,


že v československém tisku z roku 1963 svátek Cyrila a Mětoděje nebyl reflektován v takové míře, jako tomu bylo v případě tisku bulharského. Vzpomenutí jubilejního 1 100 výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu bylo zmíněno pouze v krátkých článcích. Díky naší analýze jsme také měli možnost dojít ke zjištění, že v československém dobovém tisku cyrilometodějská tématika a výročí nepodeléhalo dobovému ideologickém zatížení. Konkrétní jazykový obraz svátku Cyrila a v Metoděje pak tvořily následující výrazy: dílo byzantské misie mělo pro vývoj našich národů a potom i jiných slovanských zemí veliký význam; Cyrilometodějská tradice byla v naší minulosti vždy spojována s myšlenkou národní samostnatnosti Čechů
a Slováků a s myšlenkou slovanské vzájemnosti.;
Položili základy k rozvoji staroslovanského písemnictví …. ;




Сподели с приятели:
1   ...   10   11   12   13   14   15   16   17   18




©obuch.info 2024
отнасят до администрацията

    Начална страница