Světský kult ke slovanským věrozvěstům sv. Cyrilu a Metodějovi v Bulharsku, Česku a na Slovensku
Světský kult k Cyrilovi a Metodějovi v Česku
Изтегляне 0.83 Mb.
|
- Навигация на страницата:
- 3.1. Cyrilometodějský kult v českém středověku a baroku
- 3.2. Postoj české inteligence k cyrilometodějskému kultu v 19. a na počátku 20. století v Čechách
Světský kult k Cyrilovi a Metodějovi v ČeskuNa začátku této kapitoly krátce popíšeme středověkou úctu k Cyrilovi a Metodějovi v českém prostředí a význam cyrilometodějského odkazu v baroku. Nutno však poznamenat, že kult Cyrila a Metoděje, který se formoval během národního obrození na tuto středověkou a barokní tradici nenavazoval. Tyto informace jsme se rozhodli do naší práce zařadit pro srovnání s významem kultu Cyrila a Metoděje ve středověkém Bulharsku. Vliv na formování postoje ke kultu Cyrila a Metoděje v 19. a na začátku 20. století měly události francouzské revoluce. Byl značně oslaben vliv církve na poli mocenském, kde začala převažovat světská sféra vlivu. Tato skutečnost sehrála důležitou roli pro cyrilometodějský kult, jelikož byl v českém prostředí pěstován především duchovenstvem, jehož vliv v české sekularizující se společnosti v 19. století upadal. Cyrilometodějský kult se větší odezvy v 19. století dočkal na Moravě.
Podle E. Doležalové si lze úctu Karla IV. ke kultu Cyrila a Metoděje v jeho politice vyložit dvěma možnými interpretacemi. Jeho snahy o rozkvět cyrilometodějské tradice mohl být pokus navázat na tradici velkomoravského státního útvaru. Nebo existuje možnost, že Karel IV. považoval kult Cyrila a Metoděje za součást dějin českého království a důležitý prvek přemyslovské tradice, na kterou chtěl cílevědomě navázat a poukázat tak na význam přemyslovského a lucemburského státu. 62 Důležitým počinem kulturní návaznosti na cyrilometodějskou tradici panovníka Karla IV. bylo založení Emauzského kláštera (známého jako klášter na Slovanech), který byl vysvěcen roku 1372 o Velikonocích pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašim. Karel IV. pozval do kláštera dalmatské mnichy, kteří v chorvatských klášterech udržovali hlaholské písmo. Karel IV. se zasloužil o pokračování cyrilometodějské tradice dalším významným aktem. Tím bylo písemné ustanovení svátku obou věrozvěstů v synodálních statutech. V olomoucké diecézi možná došlo ke kodifikaci svátku již roku 1349. Cyril a Metoděj byli zvoleni za patrony olomoucké diecéze
Po snahách Karla VI. o rozvoj cyrilometodějského kultu však v 15. století Cyril a Metoděj nebyli zařazeni mezi hlavní světce programu českých panovníků. Jako důvod, proč se cyrilometodějská tradice nerozvinula v panovnický kult A. Kalous uvádí, že panovník Vladislav Jagellonský po necelých 20 letech své vlády přesídlil do Uher a tam již figurovali místní světci.64 Dalším obdobím, o kterém lze říci, že se byzantští bratři těšili velké úctě bylo baroko, především pak v barokní hagiografické a historiografické literatuře. Důležité místo zaujímali v tvorbě jedné z nejvýznamnějších osobností českého baroka – Bohuslavovi Balbínovi.65 3.2. Postoj české inteligence k cyrilometodějskému kultu v 19. a na počátku 20. století v ČecháchPokud se rozhodneme zkoumat světský kult k Cyrilovi a Metodějovi v Čechách v 19. a 20. století, je na snadně si položit otázku proč v českém prostředí tento kult nebyl rozvíjen a vázaly se k němu spíše negativní konotace. Dále nás také může zajímat, proč, i přes svůj potenciál jakožto vhodný národní symbol nebyl využit v českém národním programu. Na tyto otázky existuje několik odpovědí, které se pokusíme popsat v této podkapitole. Prvním důvodem, proč cyrilometodějská tradice neměla v českém národním programu významné postavení, bylo pojetí české historie Františkem Palackým. Otec národa, jak je Palacký přezdíván a známý také jako zakladatel českého dějepisectví v jeho nejznámějším díle Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě označil za nejdůležitější milník českých dějin tradici husitskou spojovanou s osobností Jana Husa. A právě to bylo určující pro český národní program, který byl v budoucnosti stavěn na tradici husitské.66 Dalším důvodem, proč kult Cyrila a Metoděje nebyl vyhovující pro tehdejší politické záměry, bylo jeho náboženské dědictví odkazující na řeckou tradici. V českém prostředí tak cyrilometodějství evokovalo prostředí pravoslavné, což vedlo k jeho spojitosti s Ruskem. Svou roli na nepopulárnosti cyrilometodějského kultu sehrála i skutečnost, že z historického hlediska nebyla velkomoravská říše obdobím probádaným a její historie sahala do příliš dávné doby.67 Dále pohled na cyrilometodějskou tradici v tehdejší době ovlivnil postoj prvního československého prezidenta Tomáše G. Masarkyka ke kultu Cyrila a Metoděje. Masaryk byl zastáncem husitství a vůči cyrilometodějství se ostře vyhraňoval, jelikož bylo nositelem katolické idey. To byly hlavní důvody, proč nepovažoval za vhodné uplatňovat cyrilometodějskou tradici v moderní politice.68 Каталог: 383057 383057 -> Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti 383057 -> Jana Jazovová v bulharské literární kultuře od roku 1930 do současnosti Изтегляне 0.83 Mb. Сподели с приятели:
|